„Měli jsme od kolegů z Belgie vypůjčenou robotku Pepper a testovali jsme jednoduché komunikační, zábavní a vzdělávací úkony. S vysokou mírou shovívavosti je Pepper zvládla, ale na plošné využití to zatím není,“ popisuje zkušenosti s humanoidním robotem v bance mluvčí ČSOB Michaela Průchová s tím, že nasazovat ho zatím nehodlají.
Ruská televize představila národu ultramoderního robota. Šlo o člověka v kostýmu |
To však neznamená, že by tuzemské banky umělou inteligenci nevyužívaly. Rozhodně ale nejde o roboty, kteří by se podobali lidem. Ve skutečnosti se jedná o vysoce sofistikované programy, které však dokáží nahradit zaměstnance bank například v komunikaci se zákazníkem nebo jim pomáhat s vyřizováním úvěrů.
Pomocníci z jedniček a nul
Takových softwarových robotů teď v tuzemských bankovních domech pracují vyšší desítky až stovky. Například ČSOB jich má asi 20, Česká spořitelna využívá asi 15 robotických programů a Komerční banka jich „zaměstnává“ deset. I menší banky, jako například Sberbank či Equa bank, jich mají každá několik.
„Pokročilé technologie využíváme konkrétně například při vyhodnocování bonity klientů, při čerpání úvěrů, pro podpis smluv, osobní komunikaci nebo testování aplikací a systémů,“ popisuje Jakub Švestka, mluvčí Monety.
Pracovní náplň robotů v jiných bankách je obdobná. „Roboty používáme hlavně k testování, například když změníme a upravíme naše systémy a přidáme tam nějaké nové funkce, tak abychom zjistili, že vše funguje tak, jak má. Například se přihlásí do internetového bankovnictví a pošle platbu či zkusí založit úvěr za pracovníka ,back officeu‘,“ říká Pavel Sedláček, člen představenstva Equa bank zodpovědný za provoz.
Obecně platí, že banky tuto technologii využívají hlavně u činností, které se často opakují. „U nás se roboti zaměřují zejména na administrativní činnosti spojené se zakládáním a úpravou produktů a jejich parametrů v systémech a jednoduché účetní operace v systémech,“ popisuje mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
Česká spořitelna pak zase zaměstnává umělou inteligenci mimo jiné u předčasného splácených hypoték. „Robotovi se přidělí úkol Analýza. V rámci tohoto úkolu posbírá data o případu, jako je datum předčasného splacení, informace o klientovi, produktu a podobně. Všechna tato data dále použije pro modelaci a vytvoření dokumentace, která je výstupem z tohoto procesu,“ popisuje mechanismus František Bouc z tiskového oddělení České spořitelny.
Jeden robot nahradí tři lidi
Úspory takového robota jsou přitom nemalé. Například v České spořitelně ušetří jedna robotická licence práci tří lidí. Stejné je to i v případě Sberbank. „Hodnotou pro nás je nejen snížení nákladů, kdy naši dva roboti zastanou práci až za šest lidí, přičemž cena licence robota vychází podobně jako mzda jednoho člověka, ale především to, že kolegové se mohou věnovat důležitější činnosti s vyšší přidanou hodnotou,“ vysvětluje Radka Černá, mluvčí Sberbank.
V současnosti banky prakticky unisono hlásí, že roboti zatím práci jejich zaměstnancům neberou, ale naopak jim dávají možnost věnovat se složitějším úkolům. To ovšem rozhodně neznamená, že se to do budoucna nemůže změnit.
„Lze předpokládat, že roboti mohou v budoucnosti nahradit kolem 15 procent zaměstnanců centrály,“ uvedl závěrem bez bližšího časového určení František Bouc z České spořitelny.
