Lidovky.cz

Ve světě se spouští nová železná opona. Na které straně zůstane Česko?

Ekonomika

  5:00
PRAHA - Skandál technologického obra Huawei je nepochybně součástí obchodní války – té, kterou vede Čína proti nám. Průmyslová špionáž je přitom jen špičkou ledovce. Komunistická moc prorostla do soukromých firem a zneužívá všechny nástroje globálního kapitalismu vůči jeho tvůrcům. Další studená válka už dávno začala a my jsme opět jejím bojištěm.

Jaromír Jágr při propagaci mobilního telefonu Huawei. foto: Huawei

První věc, kterou člověk uvidí po příletu na lusacké letiště Kennetha Kaundy v Zambii, je billboard Bank of China. Reportéři Bloombergu to uvádějí jako jasný a přímý důkaz vlivu v zemi, kde čínské peníze platí většinu projektů na výstavbu infrastruktury od nových terminálů přes dálnice až po internetové sítě pro 21. století. Mezinárodní měnový fond přitom varuje před rizikem kompletní ekonomické závislosti. 

Děláme dobré produkty, není třeba mít obavy o tržby, říká šéf Huawei

První věc, kterou člověk uvidí po příletu na pražské letiště Václava Havla v Česku, je billboard Bank of China. Dvojice letišť pojmenovaných shodně po prvních prezidentech novodobého nezávislého státu, a obě země nemají jinak na první pohled o moc víc společného. Shodně jsme ale také součástí „globálního a revolučního“ projektu Nové hedvábné stezky odstartovaného prezidentem Si v roce 2013. Jeho cílem není nic menšího než „nastolit nový světový politický a ekonomický řád“, v němž bude Čína světovou supervelmocí. Měřit se má v rámci dekád a vyvrcholit až v roce 2049, kdy čínská komunistická totalitní diktatura oslaví sto let u moci. Západní analytici proto mluví o spouštění nové železné opony, které se právě během posledních týdnů značně vyostřilo. 

Večer 10. ledna varoval Miloš Zeman před poškozováním českých ekonomických zájmů v Číně, především své oblíbené skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera se sídlem v Nizozemsku. Druhý den ráno oznámila polská kontrarozvědka, že zatkla jednoho z šéfů tamní pobočky Huawei a také bývalého místního rozvědčíka a obvinila je ze špionáže. Zatímco u nás se přes vánoční svátky rozhořela mediální bitva, naši severní sousedé zůstali zdrženliví, rozhodně ale nespali. Naopak Polsko dle posledních zpráv zvažuje zákaz podezřelých technologií a k razantním krokům vyzvalo i spojence v EU a NATO. 

Finanční ředitelka čínské firmy Huawei Meng Wan-čou zatčená v Kanadě.

Skoro přes noc jsme se tak z obchodní války ocitli přímo ve válce studené. Prognózy analytiků o možných ekonomických dopadech cel vystřídaly razie a zatýkání, a jako bychom se propadli o pár desítek let zpátky v čase. Prvním zadrženým byl nejspíš už loni v říjnu čínský zpravodajec v Belgii. Největší zájem ale vzbudilo zatčení právě korunní princezny a dcery zakladatele Huawei v Kanadě. Následovala odvetná zatýkání Američanů a Kanaďanů v Číně, Íránu a Rusku. Jednomu z nich, Robertu Schellenbergovi, hrozí kvůli obvinění z pašování drog čínskými úřady dokonce trest smrti. 

Známý analytik mezinárodních vztahů Ian Bremmer se nechal v médiích slyšet, že je to „poprvé, kdy se v podobném ekonomickém konfliktu začali brát rukojmí“. Doba se zkrátka změnila a soupeření mezi komunistickou totalitní říší středu a Spojenými státy Donalda Trumpa o globální ekonomickou a technologickou dominanci přerostlo v otevřené nepřátelství, které se může brzy rovnat někdejšímu konfliktu se Sovětským svazem. Expanze Číny a její kolonizace celých zemí prostřednictvím masivních investic či státem ovládaných technologických firem zkrátka dosáhla kritického bodu, který nejde dál ignorovat. 

Kolonizace Jágrem

Z globálního pohledu vyspělou západní zemi není tak snadné ekonomicky kolonizovat jako jihoafrickou republiku s desetkrát větší rozlohou, ale skoro desetkrát nižším HDP na hlavu. Jak také LN opakovaně popsaly, investice čínských firem u nás doslova řádově zaostávají za opakovanými miliardovými sliby. Snahy stavět například v Polsku dálnice také neskončily nijak úspěšně a ani ze slibovaného investičního programu 16+1 zatím příliš vidět není. 

Součástí čínských plánů je však také Nová digitální hedvábná stezka, která má hrát především v soupeření se západním světem ještě větší roli než stavba přístavů a letišť v Africe. Na jedné straně se tak stále objevují nová a nová obvinění především z průmyslové špionáže. Naposledy americká vláda obvinila Huawei kvůli kopírování technologie tamního T-Mobilu. Podle civilní žaloby, která padla už v roce 2014, Číňané ukradli technologii robota Tappy na testování smartphonů, právě když jim dal operátor zakázku na jejich dodávku. Například server Axios pak cituje příběh firmy, která našla vlastní zdrojový kód v zařízení, které si od Huawei opakovaně koupila. 

USA předloží Kanadě formální žádost o vydání šéfky Huawei. ‚Snaží se poškodit firmu,‘ reaguje Peking

Na straně druhé i získávání technologií je jen nástroj k dosažení větších cílů, a právě kvůli debatám o špionáži nám uniká větší obrázek a perspektiva. Místní zástupci čínských firem i diplomacie volají po odtajnění utajovaných důkazů a lidé se strachují, že jejich telefony budou Číňané odposlouchávat. Případně, že napíchnou státní i soukromé systémy. Bloomberg Busines­week ostatně loni v říjnu popsal případ, kdy Amazon chtěl koupit startup Elemental Technologies, při jeho prověřování ale zjistil, že jeho čínští subdodavatelé do serverů instalují miniaturní čip o velikosti zrnka rýže. S jasným úkolem. 

Ale co je ještě horší, v případě Česka se nemusejí snažit krást průmyslová tajemství, v čínských technologiích dokonce ani nemusejí být žádné podobné štěnice, jejich zařízení mohou projít i bezpečnostními testy u operátorů a dalších správců takzvané kritické infrastruktury. Ze strategického pohledu jde ještě o mnohem víc, samotné jejich pronikání je ekonomickou kolonizací s dalekosáhlými následky do budoucna. Navíc je postupné a veskrze tržní. Jak popisovali zástupci Huawei i při návštěvě firemního sídla v Šen-čenu naposledy v roce 2015, začalo to výrobou telefonů a síťových zařízení pro jiné značky, takzvané OEM. Postupně se etablovali na trhu a začali budovat značku vlastní. Jejich mobilní telefony jsou v mnoha ohledech vynikající a v podstatě stále levné. 

Banner k Indexu.

„Chceme být číslo jedna na co nejvíce trzích, rozšíření je pro nás zásadní,“ prohlásil loni na jaře Jim Xu, prezident mobilní divize a jeden z trojice rotujících ředitelů Huawei. „Prodáváme ve všech zemích světa, nikdo nemá s našimi smartphony problém,“ tvrdil ještě loni na jaře během rozhovoru pro LN v Praze v odpovědi na otázku, proč už tehdy USA začaly zakazovat jejich zařízení. Cílem podle jeho slov byl posun Huawei k co nejpré­miovějšímu segmentu a pozitivní budování značky, jejíž tváří se u nás nezaměnitelně stal Jaromír Jágr. 

Opulentní představení nových modelů se tradičně konala na Pražském hradě. Dokonce si zařídili druhý anglický brand Honor, který měl být tím levnějším. Xu to dokonce přirovnával ke vztahu mateřského Volkswagenu a cenově dostupné Škodovky. Huawei zkrátka postupně budoval svou populární image a obsazoval pole jak na straně zákazníků, tak i telekomunikačních firem. Částečně i skrze mobilní telefony se jim dařilo navazovat stále užší vztah s operátory. 

Šéf firmy Huawei prolomil mlčení o špionáži. Po třech letech promluvil s médii

Svůj byznys už dávno rozšířili i na pro zákazníky neviditelné, ale klíčové sítě, servery a další technologické prvky a vůbec celou infrastrukturu. Nešlo přitom jen o velmi nízké ceny za samotný hardware, ale také údržbu a obchodní model, který spoléhal na ovládnutí značné části trhu, aby se náklady vůbec vyplatily. Podařilo se, dnes je Huawei pevně zakořeněný u všech tuzemských operátorů. Míru jejich odhodlání přitom dokládá historka z počátků působení na českém trhu, kdy byli první zákazníci doslova šokováni, že na schůzku přijelo z Číny přes dvacet lidí. Demonstrovali tím důležitost nabízené transakce.

Jan Klesla je ředitelem Institutu pro digitální ekonomiku a koordinátorem programu Digitální Česko v Institutu pro politiku a společnost.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.