Nejen výroba automobilů – české ekonomice se hodně vyplácí i pivovarnictví. Může se ale stát, že pivnímu stroji na peníze dojde dech. Naznačuje to alespoň podrobná analýza, kterou zpracovala poradenská společnost EY.
‚Stavil jsem se na jedno.‘ Češi tají před lékaři každé druhé pivo a zkracují si život |
Rizikem pro české pivovarnictví a následně i jeho příznivý vliv na tuzemské hospodářství je podle EY ochabující odbyt v hospodách a restauracích, který generuje vysoký počet navázaných pracovních míst, spotřebu domácností i zisk navazujících průmyslových odvětví.
Příznivý vliv celého pivovarnictví na českou ekonomiku dokládá studie takzvaným sektorovým multiplikátorem, který ilustruje, jakou přidanou hodnotu generuje jedna přímo vložená koruna do pivovarství (investice i všechny další náklady). V Česku jedna „pivní“ koruna přináší ekonomice 2,7 koruny (příjmu daní, platů zaměstnanců, zisků odběratelů nebo platů jejich zaměstnanců atd.). Pro srovnání: každá koruna vložená do výroby automobilů generuje 3,6 koruny; přičemž řada jiných oborů je výnosná méně.Hospoda tak přispívá domácí ekonomice víc než třeba vývoz piva nebo prodej balených piv do obchodů. Ten sice roste, jenže vlivem tlaku obchodních řetězců a různých akčních slev přináší dodavatelům i prodejcům jen minimální marže.
Ubývá hospod i hostů
Jenže zdravý životní styl, ubývající počet tradičních pivařů, méně času na posezení s přáteli a hlavně nižší ceny lahvového piva vyhání z hospod stále více lidí. Stovky podniků ukončily provoz kvůli protikuřáckým a daňovým regulacím. To vše dramaticky snižuje ekonomicky výhodný odbyt piva v gastronomii.
„Přesunem spotřeby z on-trade (z restaurací; pozn. red.) do off-trade segmentu (obchodů), a tedy klesajícím objemem piva prodaného v restauracích a hospodách se snižuje schopnost sektoru pohostinství generovat pracovní místa na základě prodeje piva,“ uvádí studie společnosti EY.
Vyčísluje také, že celkovým výsledkem veškerých změn v oblasti zaměstnanosti v českém pivovarnictví je snížení počtu generovaných pracovních míst, včetně přímých zaměstnanců pivovarů z přibližně 65 tisíc v roce 2013 na 61,5 tisíce v roce 2017.
Méně se čepuje i v Evropě
Podíl sudového na celkové spotřebě piva je nízký i jinde v Evropě. Pohybuje se v průměru evropských zemí na úrovni kolem 35 procent. Česko se tomu blíží. Za posledních deset let klesl u nás podíl sudového piva prodaného v pohostinství z 51 na 38 procent.
Nealkoholické pivo s ovocem zažívá boom. Je to inovace desetiletí, tvrdí ředitel Staropramene |
I celkový prodej na domácím trhu (kolem 16 milionů hektolitrů za rok) v poslední době klesá. Pivovary to kompenzují velkým nárůstem exportu. A snaží se hospodské prodeje co nejvíc oživit.
Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová připomíná situaci, kdy stát v roce 2010 zvýšil spotřební daň, vyšší cena piva přispěla k propadu prodeje a státní inkaso nevzrostlo o tolik, jak si tehdejší ministr financí představoval. „České gastronomii by pomohlo, kdyby se stabilizovalo legislativní prostředí a nezaváděly nové restrikce,“ komentuje Ferencová současnou situaci.
