Lidovky.cz

Zlaté české ručičky? To je přece nesmysl, říká zakladatel Wikov Industry

Ekonomika

  5:00
PRAHA - Před našimi strojaři si ve světě nikdo na zadek nesedne. České strojírenství stojí na montovnách, potřebujeme více firem, které se ve světě prosadí s vlastními produkty, říká Martin Wichterle, zakladatel strojírenského holdingu Wikov Industry.

Martin Wichterle foto:  Jan Zatorsky, MAFRA

Jeden z největších bludů, který se u nás rozšiřuje. Tak mluví o slavném pořekadle velebícím českou šikovnost Martin Wichterle, zakladatel strojírenského holdingu Wikov Industry. Musí o tom něco vědět. Vybudoval strojírenskou firmu, která je ve svém oboru jako jedna z mála v Česku skutečně světově konkurenceschopná. 

Jak se daří Wikovu a jak se daří Martinu Wichterlemu počátkem roku 2019? V poslední době se hodně mluví o zpomalení tempa růstu ekonomiky, ba dokonce příchodu nové krize, pociťujete v byznysu náznaky něčeho takového?
Že je krize za dveřmi, se říká již řadu let a je fakt, že určité zpomalení růstu evropské i světové ekonomiky lze pozorovat. Nicméně Wikovu se daří poměrně dobře, tento rok máme snad historicky nejvíce naplněné výrobní kapacity a jsme schopni vzít už jen relativně malé množství nové práce. Takže rok 2019 pro nás dopadne dobře, to už víme docela bezpečně. Co se bude dít dál, už nevím nejen já, ale ani žádní prognostici a bankovní analytici, takže se necháme překvapit. Jak to ale vypadá, krize let 2008 a 2009 by se neměla v tak masivní míře opakovat. 

Pouták na Index.

V Česku se často mluví o tom, jak mají naši dělníci zlaté ručičky. Je to ale skutečně pravda? Jak je na tom například české strojírenství, je celosvětově konkurenceschopné? 
Termín zlaté české ručičky je úplný nesmysl, jeden z největších bludů, který se u nás rozšiřuje. Představa, že přijdeme do zahraničí a tam si před námi sednou na zadek je naprosto naivní. Tím nechci říct, že by české strojírenství nebylo kvalitní. Má obrovskou tradici, ostatně Čechy byly strojírenským srdcem habsburské monarchie. Na druhou stranu je třeba si také férově přiznat, že strojírenství v Rakousko-Uhersku zrovna k světové špičce nepatřilo. Určitě se cení, že strojírenství u nás dokázalo přestát nejen dobu komunismu, ale i poměrně divoká 90. léta. Pořád ale platí, že základ strojírenského průmyslu je v nepříliš sofistikovaných věcech. Z velké části jsou u nás montovny. Jinak řečeno, firem, které dokáží udělat kvalitní strojírenské věci je spousta. Ale společností, které mají vlastní vývoj, marketing a obchod a jsou schopné se samostatně pohybovat ve světě, těch je bohužel strašně málo.

Jak v tomto kontextu vidíte budoucnost českého strojírenství?
Jedna cesta je, že strojírenství bude dělat konkurenceschopné výrobky, ale pro zahraniční firmy. Může tak přežít a docela dlouho fungovat. Mnohem lepší je ale druhá cesta, kdy se objeví nové menší firmy, z nichž postupně vyrostou velké společnosti, které budou schopné se ve světě prosadit s vlastními produkty. Český stát by měl tyto firmy maximálně podporovat, protože právě ony nám pomohou pohnout s ekonomikou. To se montovnám určitě nepovede. 

Martin Wichterle

Jak jste mimochodem spokojený s tím, jakou podporu český stát poskytuje tomuto typu firem?
Moc spokojený samozřejmě nejsem. V Česku se bohužel podporovala celá řada nesmyslů, obrovské prostředky z evropských fondů jsme alokovali na zhůvěřilosti typu golfových hřišť či jakýchsi vědeckých center za Prahou, u nichž nyní přemýšlíme, kolik z nich se vlastně uživí a kolik se bude muset zavřít. To byla jedna z velkých chyb. Kdyby se ty peníze raději daly na podporu malého a středního podnikání, mohli jsme tu mít daleko širší zázemí malých a středních rodinných firem. Právě z několika málo takových společností totiž pak vznikají celosvětová esa, jakým je třeba Avast. Je to velká promarněná šance, z těch obrovských peněz jsme si nepořídili ani infrastrukturu, ani širší ekonomickou základnu. 

Vy jste ale zrovna příkladem firmy, která je v zahraniční konkurenceschopná. Dokážete říct, na co jste ve společnosti vlastně nejvíc pyšný?
Asi jsou to momenty, kdy se naše výrobky dokáží dostat až na hranice toho, co je ve strojírenství technicky možné. Dokážeme dělat výrobky, které by zvládlo vytvořit jen pár společností na světě. Za vůbec největší úspěch Wikovu považuji, že jsme se zařadili mezi firmy, kterým se velké světové společnosti nebojí takovou obtížnou zakázku zadat. I když je náš produkt často součástí extrémně drahého investičního celku, který na něm existenčně závisí. 

Můžete být konkrétnější?
Dělali jsme třeba obří převodovku pro svého času největší větrnou elektrárnu na světě. To je zařízení, které přenáší neskutečnou sílu a zároveň musí být vyrobeno s přesností na tisícinu milimetru. Kdybychom udělali sebemenší chybu, tak to zařízení havaruje. Vyrábíme ale i převodovky, které se točí téměř nadzvukovou rychlostí. Pro lepší představu vám můžu říct, že kolečka v takové převodovce přeběhnou za jednu vteřinu dvě fotbalová hřiště. V takové rychlosti se v převodovce mění tvary zubů a vy to všechno musíte spočítat tak, aby do sebe v ten moment ty zdeformované zuby přesně zapadly. Jakákoli chyba by vedla ke katastrofě. Mimochodem, často to bývá tak, že ty nejzajímavější a nejtěžší produkty nebývají úplně nejlépe zaplacené. Ale zase je to obrovská radost, vyrobit něco tak mimořádného.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.