Maso rituálně poražených zvířat nese například v islámské tradici označení halál a v židovské košer a pravidla věřícím v těchto náboženských tradicích zapovídají konzumovat jinak získané maso. Rituální porážky probíhají převážně bez předchozího omráčení zvířete.
Žádost o zákaz užívání označení produkt ekologického zemědělství pro maso ze zvířat zabitých bez předchozího omráčení podali v roce 2012 francouzští ochránci zvířat k tamnímu ministerstvu zemědělství. Francouzský soud žádost v první instanci zamítl a odvolací soud ve Versailles se v této věci obrátil na Soudní dvůr EU.
Generální advokát, jehož názor unijní soud zpravidla respektuje, loni rozhodl, že halál a košer maso jako bioprodukty označovány být mohou. Argumentoval přitom tím, že rituální porážka neporušuje unijní předpisy. Ty podle něj požadují pouze to, aby utrpení zvířete bylo co nejmenší.
Z této premisy vyšel ve svém verdiktu i soud, podle něj však z vědeckých studií vyplývá, že metodou, která utrpení zvířete při porážce nejvíce minimalizuje, je právě předchozí omráčení. Protože k omráčení zvířete při rituálních porážkách zpravidla nedochází, nesplňují porážky podle náboženských předpisů daná kritéria. Halál a košer maso tedy nemohou nést značku bio.
Pojem ekologické zemědělství zná unijní legislativa od začátku 90. let minulého století. Takto označovaný produkt by měl být vyroben způsobem šetrným k přírodě a zvířata, z nichž pochází, by měla být chována v dobrých životních podmínkách. Pravidla pro takové označení stanoví například zákaz geneticky modifikovaných organismů a omezují použití antibiotik či chemických přípravků pro ošetřování rostlin.
