Podle toho, co Leroy řekl LN minulý týden na autosalonu v Ženevě, chce japonská automobilka uvést příští rok svůj první čistý elektromobil a do roku 2021 bude v Evropě nabízet tři plně elektrické modely. Navíc zvyšuje plány produkce vodíkových aut, oproti 3000 ročně by jich od příštího roku měla vyrábět desetinásobek. Letos pak bude polovina z v Evropě prodaných toyot hybridních, do roku 2021 má podíl hybridů vzrůst na 60 procent.
Ve stínu tvrdého brexitu
Podle Leroye se nyní automobilka hodlá soustředit na řešení jiných aktuálních výzev. Jednou z nich je brexit, který se bezprostředně dotkne továrny Toyoty ve Velké Británii.
Toyota koupí od PSA její podíl v závodě v Kolíně, automobilky ukončí společnou výrobu malých vozů |
„V tomto případě nám nepomůže ani dohoda o postupném omezení cel mezi EU a Japonskem,“ uvedl Leroy na dotaz, zda by nemohlo postupné zrušení cel být pro firmu určitou kompenzací. „Jde o to, že k brexitu, klidně i tomu neřízenému, dojde náhle, zatímco cla budou klesat postupně,“ naznačuje viceprezident Toyoty, že například dovoz aut z Japonska není cestou, kterou chce automobilka nutně jít.
„Před dvěma nebo třemi lety jsme se rozhodli, že investujeme do výroby nové Corolly v Británii. Vláda byla tehdy přesvědčena, že se jí podaří pro brexit vyjednat s EU dohodu, která zaručí nulová cla. O tom ale dnes můžeme hodně pochybovat, vlastně už za několik dní může dojít k tvrdému brexitu,“ komentuje aktuální situaci Leroy.
I přes určitou nejistotu tak putovaly do britského Burnastonu investice, jež měly továrně zaručit konkurenceschopnost. „Ta bude v případě tvrdého brexitu pro továrnu velkou výzvou, se kterou se ale bude muset vypořádat,“ říká Leroy s tím, že rozhodně nepadá v úvahu zavření závodu nebo změna výrobního programu třeba na dražší vozy.
„Investovali jsme hodně peněz do výroby Corolly a ta by měla zůstat konkurenceschopná,“ říká Leroy a doufá, že se podaří cestu k nulovým clům najít.
Světlá budoucnost v Kolíně
Případné potíže ve Velké Británii přitom nechce firma kompenzovat změnami v továrně v českém Kolíně. Tu Toyota postupně přebírá od partnerského TPCA, a tak částečně visí otazník i nad budoucností tohoto závodu. Obavy však Leroy rozptyluje. „Jsme s výkonem továrny spokojeni. Od PSA přebíráme to, co jsme už stejně z většiny řídili, teď tedy pracujeme na její budoucnosti,“ tvrdí.
A zdá se, že v plánech Toyoty není ani změna výrobního programu. I když zájem o malá auta v Evropě upadá kvůli jejich rostoucím cenám (které jsou opět důsledkem nových, přísnějších emisních předpisů), Toyota z kategorie utíkat nechce.
„Podívejte se na Aygo. To se prodává velmi dobře. Vloni jsme jich vyrobili asi 91 tisíc s tím, že naše maximální kapacita je sto tisíc aut. A ukažte mi vůz, u kterého se může výrobce chlubit tím, že i po několika letech na trhu využívá své výrobní kapacity na 91 procent,“ chlubí se Didier Leroy.
Prozatím tedy bude Toyota vyrábět nadále ve vlastní režii i malá auta pro Citroën a Peugeot. Až jejich modelový cyklus doběhne, je možné, že bude spolupráce pokračovat.
„Malá auta před sebou mají světlou budoucnost,“ má jasno evropský viceprezident Toyoty.
