„Hlavním důvodem je splacení dříve přijatého úvěru ve výši 17,2 miliardy korun v rámci přímé investice,“ vysvětlila LN mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Čínské investice do základního kapitálu českých firem se loni dle předběžných údajů ČNB zvýšily o necelé tři miliardy, včetně reinvestic za bezmála 900 milionů.
Z dat poradenské společnosti Bisnode vyplývá, že dnes v Česku působí 1881 čínských firem, což je nejméně od prosince 2012; tehdy jich bylo 2301. „Objem čínského kapitálu v základním jmění českých firem v březnu 2019 dosáhl 5,7 miliardy korun, což ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje pokles o necelých 27 milionů korun,“ uvedla Petra Štěpánová z Bisnode.
Vybíraví Číňané
Proč realita zaostává za politickými sliby? „Malý příliv čínských investic do Česka je možné chápat jako nedostatek atraktivních strategických podniků k převzetí na našem území,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. „Čínští investoři nejsou často investory v pravém slova smyslu. Zpravidla nevytvářejí nové podniky na zelené louce, ale jedná se jim zejména o akvizice strategických oblastí jako energetika, dopravní infrastruktura nebo hi-tech podniky,“ vysvětluje.
ČÍNŠTÍ INVESTOŘI V ČESKU■ Až do loňska byla synonymem čínských aktivit u nás skupina CEFC, která v Česku nakoupila aktiva za 1,5 miliardy eur. Poté, co loni v únoru bývalý šéf CEFC (a dosavadní poradce prezidenta Miloše Zemana) Jie Ťien-ming upadl v nemilost čínských úřadů a byl zatčen pro podezření z nezákonných machinací, se skupina začala potápět. Nakonec aktiva CEFC v Česku přebral čínský státní konglomerát CITIC. ■ Mezi čínskými investory v Česku je například automobilka Yanfeng, jež vybudovala v Plané nad Lužnicí továrnu na výrobu autodílů. Mezi dlouhodobé investory patří i Huawei či společnost Changhong, která v továrně u Nymburka vyrábí barevné televize. ■ Mezi investory by se měla zařadit společnost RiseSun, jež hodlá postavit rozsáhlý lázeňský komplex v obci Pasohlávky na jižní Moravě. |
Jako příklad přitom Bureš uvádí ovládnutí významných italských přístavů čínskými firmami. Zároveň upozorňuje, že většina čínských investorů je přímo nebo nepřímo napojena na čínský komunistický stát, a podniky po převzetí tak nemusí sledovat vždy výhradně obchodní zájmy.
I když statistiky charakterizující investiční aktivitu Číňanů u nás vyznívají rozpačitě, mluvčí prezidenta hodnotí vývoj našeho vzájemného obchodu od návštěvy Si Ťin-pchinga pozitivně. „Obchodní vztahy získaly novou dynamiku. Díky jejich restartu Česká republika v trendu nezaostává za našimi partnery v Evropské unii, kteří kladou na ekonomickou spolupráci s Čínou velký důraz,“ tvrdí Jiří Ovčáček.
K nenaplněným očekáváním Ovčáček podotýká, že ještě v roce 2014 byly čínské investice v Česku podle údajů ČNB nulové. „Díky aktivitě pana prezidenta ve prospěch České republiky došlo v dalších letech k investičnímu přílivu. Klíčové je, že se ekonomické vztahy dále rozvíjejí. A co je mimořádně zásadní, Čína je velice důležitým trhem pro české exportéry,“ ujišťuje hradní mluvčí.
Nevyužitý potenciál
Jenže statistika ukazuje, že přátelské vztahy vrcholných politiků zatím příliš nepomohly ani českým exportérům – z obchodní výměny profitují hlavně Číňané.
Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu, dosáhl loňský vývoz do Číny 56 miliard korun, což odpovídá stavu v roce 2017. Naopak z Číny k nám loni doputovalo zboží za 568 miliard korun, v meziročním srovnání jde o téměř pětinový nárůst. V první desítce českých výrobků mířících na čínský trh kromě čerpadel a optických přístrojů převládají díly a součástky – například do automobilů – či různé kohouty a ventily pro energetický průmysl.
  |
Z Číny dovážíme hotové výrobky, hlavně elektroniku, zejména mobilní telefony, dále pak tiskárny, kopírky a dětské hračky.
„Je třeba si uvědomit, že vývoz do Číny představuje jen něco přes jedno procento celkového exportu Česka a tento podíl zůstává prakticky neměnný od roku 2011. To znamená, že české firmy neumějí dostatečně ve svůj prospěch využít potenciál, který jim obrovská ekonomika a nejlidnatější země světa nabízí,“ konstatuje Miroslav Diro z tiskového oddělení Hospodářské komory ČR.
