Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků hlavně vývoj tuzemské ekonomiky. V prvním čtvrtletí totiž rostla inflace nad odhady ČNB a kurz koruny je slabší, než předpokládala ČNB v únorové prognóze. Navíc nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, které byly hlavním argumentem pro dosavadní nezvyšování sazeb, byly mírně utlumeny odkladem brexitu.
Inflace je podle analytiků na vrcholu a začne klesat. Koncem roku by mohla být pod 2,5 procenty |
„Hlavní příčinou čtvrtečního rozhodnutí ČNB je pravděpodobně vyšší inflace v kombinaci s méně posilujícím kurzem koruny ve srovnání s očekáváním centrální banky. Naopak pro ponechání sazeb na současné úrovni spíše hovořil pokračující nejistý vývoj v zahraničí, zejména průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. ČNB podle něj nyní zvolí vyčkávací taktiku, dokud se výrazněji nezlepší signály přicházející ze zahraničí. „Samotná inflace by měla začít od května postupně zpomalovat a neměla by tak být argumentem pro další zvyšování sazeb,“ dodal.
ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
O zvýšení úrokové sazby se hlasovalo jednomyslně
O čtvrtečním rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovalo všech sedm členů rady. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zvýšila o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Je tak na nejvyšší hodnotě za posledních deset let.
Podle Rusnoka se čtvrteční rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB. „S ní je konzistentní zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny roku 2020,“ uvedl Rusnok.
Důvodem pro zvýšení sazeb je podle analytiků hlavně vývoj české ekonomiky. V prvním čtvrtletí rostla inflace nad odhady ČNB a kurz koruny je slabší, než předpokládala ČNB v únorové prognóze. „Nárůst sazeb je reakci na domácí inflační tlaky,“ sdělil Rusnok.
ČNB rozhodla také zvýšit lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento.
Podle analytiků by ale letos už úrokové sazby zvedat neměly
Další vývoj úrokových sazeb podle ekonomů ovlivní i ekonomická situace v zahraničí. Zpomalování zejména německého trhu by podle nich mělo další zvyšování sazeb v Česku zastavit. „Dokud se situace ve světě výrazně nezlepší, ČNB nebude mít letos příliš důvod je dále zvyšovat,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
