„V některých případech se dokonce nezdráhají tohoto zaměstnance nabídnout témuž zaměstnavateli za provizi, a jemu tak mnohdy nezbývá než na takovou nabídku kývnout. Je to taktika, jejímž cílem je nechat zaměstnavatele zaplatit veškeré výdaje spojené s náborem,“ popisuje predátorské praktiky, jež se dějí i ve vládním programu Režim Ukrajina, viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková. Škody zaměstnavatelů se podle ní pohybují v desetitisícových sumách na jednoho pracovníka.
‚Úklid‘ po kůrovci nabídlo 1000 Romů, ministerstvo chce Ukrajince. Potřebujeme kvalifikované lidi, vysvětluje |
Tyto „predátorské praktiky“ jsou doménou zejména polských náborářů, ale i některých českých pracovních agentur. Ty zneužívají faktu, že proces získávání pracovních víz je v České republice sice administrativně náročnější, na jeho konci ale čeká povolení na dva roky. Přes Polsko se do Evropské unie nejčastěji dostávají lidé s vízy na tři měsíce.
Existenci takových přístupů potvrzuje i Svaz průmyslu (SP). „To, co říká komora, skutečně platí. Víme o tom, děje se to,“ reagovala pro LN Tereza Hejlová ze zaměstnavatelské sekce svazu.
Dodala, že podle zkušeností SP nejde o nikterak masové měřítko, ale že komora pravděpodobně eviduje daleko více případů, protože má na svém kontě významně větší počet zprostředkovaných zaměstnanců.
Agentury mají monopol
Program Režim Ukrajina, který vláda spolu s podnikatelskými svazy spustila v srpnu 2016, byl zacílen hlavně na zamezení nekalým náborovým praktikám, především nelegálnímu obchodu s vízy, zaměstnávání načerno a v síti mafiánských struktur a kvaziagentur spojených s vybíráním „desátků“.
Česká policie zadržela letos zatím 1372 nelegálních migrantů. Většinou Ukrajinců |
Zbytek česko-ukrajinského trhu práce je na tom z logiky věci hůře.„Pro malého a středního podnikatele fakticky neexistuje možnost, jak se k ukrajinským zaměstnancům dostat přímo. Podle mých zkušeností je lze získat jedině přes agentury, přičemž tito lidé mají většinou polská víza, obvykle na tři měsíce. To je pro nás strašně nevýhodné, protože nám to neumožňuje někoho zaměstnat na delší dobu. Za čtvrt roku je tak leda zapracujeme,“ konstatuje hoteliér Michal Šnobr.
„A když se jich ptáme, proč k nám jdou přes agenturu, je z odpovědí cítit, že se bojí k nám z Ukrajiny jít jinou cestou než touto,“ dodává podnikatel, jehož firma vlastní několik menších hotelů dohromady asi s pěti sty lůžky.
Stejně jako dalším lidem z tohoto oboru se ani jemu dlouhodobě nedaří sehnat české zaměstnance. „Dospěl jsem k jednoznačnému závěru, že cestovní ruch, gastronomie a některá další odvětví, jako je třeba stavebnictví, jsou bez Ukrajinců naprosto vyřízené,“ líčí své závěry Šnobr.
Šest měsíců u prvního zaměstnavatele
Podle Hospodářské komory by mohla pomoci novela zákona o pobytu cizinců, konkrétně odstavec o tom, že zahraniční pracovník by po svém příjezdu do ČR musel u svého prvního zaměstnavatele zůstat aspoň šest měsíců.
Rusko chce nabídnout zrychleně občanství každému Ukrajinci, který o něj požádá |
Novela už prošla oběma komorami zákonodárného sboru. Nyní, po projednání v Senátu, který k ní připojil několik pozměňovacích návrhů, čeká na nové projednání v Poslanecké sněmovně.
Vedle legislativních úprav jsou ale podle komory podstatné i praktické kroky exekutivy, které legislativa umožňuje už nyní, konkrétně zvýšení kvót čili počtu zaměstnanců, které lze v Režimu Ukrajina každoročně přijmout.
V současnosti činí roční limit bezmála 20 tisíc, zaměstnavatelské svazy vyslovily požadavek na jeho zdvojnásobení. Vláda podle komory navýšení slíbila.
