Bohatí dál bohatnou. Tuto větu slýcháme v posledních letech opakovaně. Dosavadní vývoj přitom potvrdila i v březnu publikovaná studie americké centrální banky Fed. Ta ukázala, že deset procent nejbohatších domácností ve Spojených státech drželo v roce 2018 asi 70 procent amerického bohatství, přičemž v roce 1989 byl podíl domácností 60 procent. Majetek v držení jednoho procenta nejbohatších Američanů se podle stejné studie zvýšil za totéž období z 23 procent na 32 procent.
Jedno procento nejbohatších Američanů tedy vlastní skoro celou třetinu bohatství země. Podle hlavního ekonoma Deutsche Bank Torstena Sløka se rozdíl mezi Američany, kteří mají nějaký majetek, a těmi, kdo ne, bude dál rozšiřovat. Informoval o tom server Market Watch.
Pomoci se po krizi dostalo nejprve bohatým
Příčinu v „rozevírání nůžek“ lze hledat ve finanční krizi z let 2008 až 2009. Ve snaze zachránit hroutící se hypoteční trh přišla americká centrální banka s opatřením na pomoc ekonomice a rychle snížila úrokové sazby prakticky na nulu. „Reakcí na krizi bylo snížení sazeb, což vedlo k postupnému a pomalému zvýšení cen nemovitostí a akcií v následujících deseti letech,“ uvedl Sløk.
Navíc tehdejší americký prezident Barack Obama přistoupil ke zvýšení vládních výdajů, aby ekonomiku podpořil. Díky uvolněné měnové politice se hodnota aktiv od krize zvedla na čtyřnásobek. „Nahoru šel bezprostředně po krizi hlavně majetek bohatých lidí. Jde o známé jedno procento, či deset procent, těch nejmovitějších. Lidé dole se ale toho oživení dočkali mnohem později.
Trvalo deset let, než nezaměstnanost v USA klesla. Jinými slovy v první vlně profitovali z opatření ti, kteří měli nějaké úspory a majetek,“ vysvětloval před časem v rozhovoru s LN Ondřej Jonáš, investiční bankéř, který střídavě žije v americkém Bostonu a v Česku.
Vzpoura spodních 50 procent
Právě vzpoura spodních padesáti procent lidí, kteří na hospodářské oživení čekali příliš dlouho, pak podle Sløka přivedla do čela Spojených států prezidenta Donalda Trumpa. „Jedním z důsledků krize byl pokles vlastnictví nemovitostí a akcií mezi domácnostmi,“ tvrdí podle MarketWatch Sløk.
Právě nemovitosti mají tradičně největší podíl na celkovém jmění Američanů. Statistika, která sleduje, jaký podíl domácností bydlí ve vlastním, je přitom v současnosti pod dlouhodobým průměrem. Zatímco v roce 2007, tedy těsně před krizí, dosahoval v USA tento ukazatel přes 68 procent, v prvním čtvrtletí letošního roku to bylo 64,2 procenta. Historický průměr od 60. let přitom činí asi 65,2 procenta. „I když ceny akcií a domů od krize vzrostly, vlastnictví se koncentrovalo do rukou méně lidí, v důsledku čehož pozorujeme větší nerovnost než kdykoliv předtím,“ uzavřel Sløk.
