Lidovky.cz

Musíme se připravit na éru po uhlí

Ekonomika

  15:36aktualizováno  16:23
Ostrava - Moravskoslezský kraj je lepší místo pro život, než by se možná pozorovatelům zvenčí mohlo zdát. Shodli se na tom účastníci stejnojmenné konference, pořádané MF DNES a Lidovými novinami v ostravském hotelu Imperial.

Jan Czudek, generální ředitel, Třinecké železárny, a.s., konference Lepší místo pro život - Moravskoslezský kraj. foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Čistá příroda jen pár kilometrů od průmyslových aglomerací, kulturní akce i dobrá dostupnost škol. To jsou podle vystupujících největší klady regionu.

„Je pravda, že tady máme se 4,4 procenty možná nejvyšší nezaměstnanost v rámci republiky, ale pořád je to o dvě procenta méně, než je průměr Evropské unie a zdejší firmy se potýkají spíše s nedostatkem zaměstnanců,“ popsal situaci v kraji hejtman Ivo Vondrák. „A statistickou perličkou možná je, že tady máme vůbec nejvyšší porodnost v České republice. To naznačuje, že se situace lepší.“

Zleva: Miroslav Trna, zástupce ředitele Divize Veřejný sektor a obchod...
Filip Neterda, manažer oddělení poradenství, Deloitte, konference Lepší místo...

A poměry v kraji se podle hejtmana lepší i v dalších směrech. Roste počet turistů, v některých okresech i počet obyvatel.

„Určitě není náhodou, že se tak děje například v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín, což jsou okresy s nízkou nezaměstnaností, v nichž navíc sídlí firmy, které jsou na technologické špičce ve svých oborech. Přesně to je cesta, kterou by se měl kraj ubírat,“ vysvětlil Ivo Vondrák.

Na Frýdecko-Místecku jsou hlavními tahouny například Třinecké železárny, nebo nošovická automobilka Hyundai.

Význam Třineckých železáren pro region přiblížil jejich generální ředitel Jan Czudek, který byl dalším z hostů konference.

Komise by měla mít jasný návrh snižování těžby uhlí, upozorňují ekologové

„Pověst o kraji jako o centru těžkého průmyslu je jen takovou slupkou. Ve skutečnosti je i za těžkým průmyslem schován hlavně rozvoj a pokrok,“ řekl Jan Czudek. „Vždyť třeba jen naše Třinecké železárny zaměstnávají na pět set programátorů, což z nás dělá jednu z největších IT firem v regionu. A není to jen IT. Máme vlastní výzkumný ústav hutnictví železa v Dobré, další výzkum probíhá v Ostravě. A je toho mnohem víc. Například každý, kdo jsem na vyšetření magnetickou rezonancí v podstatě přijde do styku s výrobkem Třineckých železáren, jsme jediným výrobcem ocelových částí prstenců, které tyto rezonance obsahují.“

Podle mnohých se ale zdá, že doba těžkého průmyslu v Moravskoslezském kraji pomalu končí.

Zvláště pak ve spojitosti s nadcházejícím útlumem těžby uhlí, která stála u zrodu těžkého průmyslu v regionu.

Zástupci OKD v současnosti počítají s těžbou do roku 2024, s velkou pravděpodobností se bude těžit minimálně do roku 2027, možná i ještě o pár let déle.

Mění vlaky za černé uhlí. Do čela OKD míří šéf majetku Českých drah

„Když bude dobře, bude se tady těžit uhlí do roku 2027, možná 2030, ale pak už ne. A na to období se musíme připravit,“ vysvětloval moravskoslezský hejtman. Ani potom se region bez těžkého průmyslu neobejde, ale důležité budou i další hi-tech firmy. Čím více výrobků s přidanou hodnotou, tím lépe. A je dobře, že tady takové firmy jsou.“

Jedním z příkladů společností udávajících celosvětové trendy je například novojičínský Varroc Lighting Systems, firma vyrábějící osvětlovací techniku pro automobily nejrůznějších značek.

Ta minulý týden otevřela halu, v níž by mohlo najít práci až 350 lidí. Tamní výroba má být výrazně robotizována a má firmě pomoci k větší přizpůsobivosti trhu.

K většímu počtu takových firem mají pomoci i investice. Do vzdělání, infrastruktury i třeba podpory začínajících firem, zaměřených na moderní technologie.

„Jako kraj máme spolupráci se spolkovou zemí Severní Porýní- Vestfálsko, kde na jedno euro investované z komunální politiky připadá 7,5 euro ze soukromých zdrojů. U nás to není ani naopak, byť tady jsou firmy, jako například Třinecké železárny, které tady investují,“ řekl Ivo Vondrák.

Diskutovalo se o úrovni životního prostředí

Společným tématem diskutujících byla i úroveň životního prostředí v kraji. Nakonec se všichni shodli na jednom. Výrazně by na zlepšení měla zapracovat hlavně polská strana.

„Ale tam chybí tlak. Zdola. Co jsem se bavil s mnoha polskými starosty, tak jen málokdo z nich věděl o možnostech nákupu lepších kotlů pro domácí topeniště, není tam proto tlak ze strany obcí na vyšší celky, aby se v tomto udělalo více,“ zazněla jedna z připomínek z publika.

„Jednání s polskou stranou probíhají, chystá se tam spuštění programu kotlíkových dotací, který okoukali od nás. Snažíme se komunikovat, ale nemůžeme polskou stranu k ničemu nutit,“ řekl Jan Kříž z ministerstva životního prostředí.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.