Facebook chce mít od příštího roku vlastní kryptoměnu, Zuckerberg už jednal s britskou centrální bankou |
Jedním hlavních z cílů libry je zpřístupnit běžné placení téměř třetině světové populace, která nemá bankovní účet. Jde zhruba o 1,7 miliardy lidí. Právě ti by měli dostat možnost snadno posílat peníze prostřednictvím mobilních telefonů přes aplikace jako právě Facebook, WhatsApp či Messenger.
„Internet dal každému přístup k informacím, demokratizoval přístup k bezplatným komunikačním technologiím, ale co se týče peněz, vše zůstalo při starém,“ citoval list Financial Times Davida Marcuse, který stál v minulosti v čele společnosti PayPal a v roce 2014 přešel do Facebooku.
Facebook poprvé přímo investuje do obnovitelných zdrojů. V Texasu staví obří solární elektrárnu |
Vznik měny podpořilo 28 světových firem včetně karetních společností Visa a MasterCard či například hudební streamovací služby Spotify. Novou měnu by měla spravovat nezisková Libra Association.
Že by šlo pro banky, včetně těch českých, o konkurenci, však příliš mluvit nelze.
„Obecně pracujeme s blockchainem a máme spoustu patentů v této oblasti. Hledáme zároveň dobrou platformu pro peer to peer (platby mezi lidmi pozn. red.) platby. To je i důvod naší participace, protože to umožní jednoduše platit mezi lidmi navzájem. Určitě nechceme obcházet banky. Spíše jde o nějaké doplnění jejich služeb,“ řekl LN Miroslav Lukeš, šéf společnosti MasterCard pro Česko, Slovensko a Rakousko.
Skeptičtí bankéři
Mezi tuzemskými bankéři nicméně panuje k nové kryptoměně značný skepticismus. „Jediné, co se zdá být jasné, je název. Ale jinak jsou regulatorní, měnové, technické a organizační věci zcela nejasné. Zajímavé je, že tvůrci od počátku tvrdí, že se tato alternativa musí chovat jinak než kryptoměny a proto ji rovnou navazují na dolar. To jsou asi stoupenci alternativních měn dosti zklamaní, protože to vlastně znamená, že státem organizované peníze – dolar, euro a další – jsou stabilnější a důvěryhodnější platformou, než jakákoli dosud vynalezená kryptoalternativa. Pak bych tomu ale vznešeně neříkal měna,“ říká Mojmír Hampl, ekonom a někdejší viceguvernér České národní banky.
S tím souhlasí i někdejší šéf České spořitelny Pavel Kysilka. „Digitální měny, které jsou pevně svázané s hodnotou oficiálních měn, třeba dolaru, a jsou tak chráněny před ztrátou hodnoty, tím ztrácí kouzlo pro úzkou vrstvu příznivců kryptoměn, protože je vrací do světa státních autorit z “jejich” světa kybersvobody,“ doplnil Kysilka, který je také zakladatelem projektu 6D Academy. Ta lidem z různých oborů pomáhá připravit jejich byznys na digitální věk.
Marketingová hra
„Facebook by se spíše stal běžnou bankou, než že by změnil běžné banky na něco alternativního. A kromě přístupu k datům svých uživatelů by měl i přístup k jejich penězům. Pak by to celé byla prostě jen velká marketingová hra o přitažení pozornosti, nic víc,“ doplňuje Hampl s dovětkem, že vlastně jedinou zajímavou věcí je možnost snazšího placení.
Podvodné aplikace na Google Play chtěly krást kryptoměny. Jedna zneužívá název hardwarové peněženky Trezor |
Podle expertů můžou potenciální problémy poškodit i Facebook, přestože ten chce spravování měny nechat primárně na Libra Association. „Potenciální rizika vidím především pro její uživatele a Facebook jako jejího hlavního sponzora. Technologické firmy nemají obecně schopnost přežívat dekády,“ říká například někdejší guvernér ČNB Miroslav Singer, který zároveň ale doplňuje, že díky masové oblíbenosti Facebooku může být tato kryptoměna mezi uživateli populárnější.
Podobně to přitom vidí i Pavel Kysilka. „Je otázka, v jaké míře se obliba Facebooku může přenést na jeho kryptoměny. Pokud ve větší, vytváří si Facebook velké riziko další ztráty důvěryhodnosti. Pokud si uživatelé mylně spojí důvěru v sociální síť s důvěrou k jeho měně a lide z ní zažijí zklamání, to se to pak zpětně přenese na samotný Facebook,“ uzavírá Kysilka.
