„Amerika má morální, etickou a ekonomickou zodpovědnost, aby více zdanila naše bohatství,“ uvádí se v dopise. Daň by podle nich mohla pomoci vyřešit klimatickou krizi, zlepšit ekonomiku, zdraví, spravedlivě vytvořit příležitosti a posílit demokratickou svobodu. „Zavedení daně z bohatství je v zájmu naší republiky,“ stojí v dopise.
Stane se čtvrtou nejbohatší ženou světa. Bezosova exmanželka se vzdá všech práv na Amazon |
Mezi signatáři jsou George Soros, spoluzakladatel Facebooku Chris Hughes, dcera miliardáře Charlieho Mungera Molly Mungerová, potomek Walta Disneyho či majitelé hotelového řetězce Hyatt. Dopis také poukazuje na to, že kolega miliardář Warren Buffett už dříve upozornil, že podle současných pravidel je zdaněn méně než jeho sekretářka.
Skupina sice nepodpořila žádného kandidáta, pochválila však návrh možné demokratické kandidátky na prezidentku, senátorky Elizabeth Warrenové. Ta by chtěla zvýšit daně pro ty, kteří mají více než 50 milionů USD (1,1 miliardy Kč), což by mělo dopad na 75 000 nejbohatších rodin. Odhaduje, že by tak stát získal za deset let 2,75 bilionu dolarů (61,7 bilionu Kč). V dopise jsou i narážky na to, že demokratičtí kandidáti na prezidenta podporují vyšší daně pro superbohaté.
Koncentrace bohatství podkopává stabilitu země
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Spojeným státům šestá příčka v žebříčku 40 zemí s největší koncentrací bohatých. Podle dopisu by zdanění superbohatých zpomalilo rostoucí koncentraci bohatství, která podkopává stabilitu a integritu země.
Současný americký prezident Donald Trump navrhl v roce 1999 mimořádnou daň pro bohaté kvůli snížení státního dluhu. Součástí jeho předvolební kampaně se však daň pro bohaté nestala.
V Evropě jsou snahy o zdanění bohatých různé. Z 15 zemí podle OECD daní bohaté jen čtyři - Švýcarsko, Belgie, Norsko a Španělsko. Francie, Švédsko a Německo od daně ustoupily kvůli problémům s jejím zaváděním.
