Lidovky.cz

Facebook v roli cenzora. Ze sítí mizí příspěvky se jménem britského aktivisty Robinsona

Ekonomika

  5:00
PRAHA - „Tento příspěvek porušuje naše zásady, a proto ho nikdo jiný neuvidí,“ oznámila sociální síť Facebook redaktorovi LN Petru Kamberskému poté, co vyzkoušel, zda skutečně blokuje příspěvky obsahující jméno Tommyho Robinsona, považovaného za krajně pravicového aktivistu. Kromě dočasného smazání příspěvku dostal Kamberský od Facebooku ještě čtyřiadvacetihodinový zákaz publikování.

ilustrační snímek foto: REUTERS/Dado Ruvic

‚Facebook a Google musíme regulovat jako média.‘ Mojí noční můrou je Čína, říká Andrew Keen

Podobně si internetový gigant počínal i v případě experta na marketing a sociální sítě Adama Zbiejczuka, který chtěl algoritmus mazání také otestovat. Jeho komentář byl odstraněn, protože „porušoval pravidla komunity“. Zbiejczuk se jedním kliknutím, bez možnosti cokoli připsat, odvolal, avšak jeho protest byl do hodiny zamítnut bez podrobnějšího vysvětlení.

Třiatřicetiletý Tommy Robinson má barvitou minulost spojenou s násilím a politickými názory na hraně zákona

„Neberu Facebooku právo mazat, na co ukáže. Nesmí tím ale porušovat pravidla, jež sám stanovil, což je přesně případ mazání statusů obsahujících jméno Tommyho Robinsona,“ řekl LN Zbiejczuk. Kde jsou hranice svobody projevu na internetu, se odborníci přou už dlouho. Běžný člověk má při zásahu Facebooku omezené možnosti. Kontaktovat ho přímo je prakticky nemožné a soudit se s obří společností se nikomu nechce.

„Jenže když to nikdo nezkusí, podporuje to marasmus, ve kterém vypadá Facebook všemocný,“ myslí si datový analytik a expert na sociální sítě Josef Šlerka.

Cenzoři mají napilno

Facebook coby provozovatel sice nenese zodpovědnost za obsah samotný, je ale povinný ho monitorovat a závadné příspěvky mazat. Dle jakého klíče postupuje? Klíčovým dokumentem jsou tzv. Zásady komunity (k dohledání na samotné síti). V těch se píše o nepřípustném obsahu, do nějž spadají nenávistné projevy na základě rasy, etnika, pohlaví, náboženského vyznání a podobně. Připočtěme-li k nim i vyobrazení násilí, nahoty a sexuální aktivity či „krutý a necitlivý obsah“, je zřejmé, že cenzoři Facebooku mají napilno.

Jak to vypadá, když vás Facebook zablokuje?

Jenže zrovna v případě aktivisty Robinsona to není tak snadné. Ten si svůj účet už nemůže vytvořit kromě Facebooku ani na dceřiné síti Instagram, ani na Twitteru; tyto platformy ho vnímají jako nebezpečného extremistu. Facebook se na svém oficiálním blogu k jeho případu dokonce sám vyjadřuje: britský aktivista dle něj využíval „ponižující výrazy a volal po násilí zaměřeném na muslimy“. Jím zakázané jsou však prý i projevy podpory lidem, jako je Robinson. V souladu s touto logikou zmizely i příspěvky s Robinsonovým jménem, bez ohledu na to, jak se o Britovi vyjadřovaly.

Problém je v tom, že ve zmíněných zásadách komunity už nic takového není, a proto není jasné, čím se cenzura na síti se dvěma a půl miliardami uživatelů vlastně řídí. „Jsem skeptický ke způsobu, jakým Facebook cenzuru provádí,“ řekl LN Oldřich Kužílek, spoluautor českého zákona o svobodě informací. „Je to podivná mašinerie, do níž je těžko vidět. Nepochybně se však jedná o zásahy do svobody projevu,“ dodává Kužílek s tím, že se soukromá společnost Facebook kvůli své dominantní pozici stává vlastně veřejným prostorem.

Useknuté hlavy i znásilnění. Správci obsahu Facebooku denně vídají hrůzné snímky

Dle „oběti“ cenzury Zbiejczuka je jen otázkou času, než největší sociální síť s podobnou praxí přestane. Pokud by si prý totiž jeho algoritmy zkusili prověřit všichni, působila by masová cenzura vysloveně ostudně.

Do hledáčku cenzorů se dostal i marketingový expert Adam Zbiejczuk.

„Necítím se jako oběť cenzury. Zajímá mě však, jak vlastně Facebook o mazání příspěvků rozhoduje a v jakém vztahu k němu jsme my, na kterých vydělává,“ podotýká k tomu novinář Kamberský. To je však právě věc, již se Zuckerbergova firma snaží utajit. Některá slova či odkazy Facebook nedovolí zveřejnit ani na vteřinu, v ostatních případech – jako je třeba ten s Robinsonem – už musí příspěvek někdo nahlásit. Jenže jeho závadnost posuzuje levná pracovní síla bez znalosti jazyka, většinou v zemích třetího světa. Kontakt s živým pracovníkem Facebooku je ale nemožný, vždyť i adresu pro dotazy médií už firma pět let nevede. Napsat jí však lze na jejím vlastním facebookovém účtu.

Dejte to radši na děti

Donutit tak velkou společnost k dialogu je přitom velmi složité. Dle advokáta a mezinárodního arbitra pro oblast IT Martina Maisnera má běžný uživatel dvě možnosti: buď zažádá soud o rozhodnutí, zda byl postup Facebooku v pořádku, nebo rovnou podá trestní oznámení pro porušení jeho práv.

Facebook vystupňoval boj proti dezinformacím. Uživatelům se objevují ‚indikátory důvěry‘

V prvním případě se však jedná o nákladný a zdlouhavý proces s nejistým výsledkem. V tom druhém prý zase existuje slušná šance, že se tím policie nebude vůbec zabývat. „Kdyby se mě někdo ptal, tak mu poradím, ať dá ty peníze radši na nemocné děti,“ glosoval pro LN Maisner.

Koláž k případu Facebook.

I tak nemusí být podobné snahy beznadějné. Vloni německý soud rozhodl o navrácení smazaného příspěvku na téma, že Němci hloupnou. Soud v Berlíně to tehdy označil za bezpráví. „Klíčové je ze strany státu umožnit občanům vstoupit s Facebookem do sporu a být připraven ho při nedodržení i zakázat. Otázkou je, zda pro to bude politická vůle,“ uvedl pro LN Josef Šlerka.

Facebook se k dotazům LN do uzávěrky textu nevyjádřil.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.