„Chybějí nám desítky odborníků,“ řekl LN generální ředitel nově založeného holdingu Aricoma Milan Sameš. Dodal, že vzhledem k velikosti členských firem to sice není tak dramatické, ale pokud by potřebných lidí byl dostatek, rostl by objem obchodů více než dvojnásobným tempem.
Banka odeslala omylem miliardy eur jiným bankám. Chyboval programátor |
Holding, pod jehož střechu patří čtyři firmy především z oblasti softwaru, založila investiční společnost KKCG právě v reakci na neustále strmě rostoucí poptávku po službách informačních technologií. Byznysplán je založen na konceptu „dodáme vám vaše IT“. Aricoma by podle Sameše mohla ihned zaměstnat 200 vývojářů. Pokud by jich ovšem nebyl takový nedostatek. Právě vývojáři, tedy lidé, kteří vymýšlejí nová softwarová řešení, jsou na trhu práce nejvíce nedostatkovým zbožím.
Až 200 tisíc korun měsíčně
Lidé s aprobací počítače, sítě, komunikace jsou přitom placeni vysoce nadprůměrně. Podle údajů Českého statistického úřadu, zveřejněných v polovině srpna, dosáhl v roce 2018 jejich mediánový výdělek 52 498 korun, tedy téměř dvojnásobek (180 procent) mediánu mezd a platů všech zaměstnanců v Česku.
Internetová loupež za 800 milionů. Stopa vede k českému programátorovi |
Podle informací od lidí přímo z byznysu však platí, že měsíční platy, kromě absolutních nováčků v oboru, začínají na 50 tisících a docela běžně jdou do trojnásobku této částky. Není však nikterak výjimečné, že si „ajťák“ vydělá i 200 tisíc a více. Potvrdil to internetový portál Smitio.cz v prezentaci svého jarního průzkumu mezi více než pěti sty experty z oboru. Podle výsledků softwaroví architekti berou 96 tisíc, což je asi o 15 tisíc více než ředitel celé IT podpory.
Pracovníci „na volné noze“ dostávají v průměru asi o třetinu více než kmenoví zaměstnanci. Průměr je ovšem ovlivněn tím, že u externích zaměstnanců neexistuje pozice nováček. Další rozdíly jsou podle Smitio.cz také mezi Prahou a regiony. Hlavní město je na tom o čtvrtinu lépe.
Ani vysoký plat však není schopen přilákat dostatek lidí. „Poptávka se každoročně zvyšuje. A pro rok 2020 se podle Evropské komise nedostatek ještě zhorší,“ zhodnotil situaci na českém trhu práce mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Problém se týká i největších firem, tradičně zařazovaných mezi nejlepší zaměstnavatele. ČEZ kromě jiného nabízí finanční odměny zaměstnancům, kteří přivedou nového kolegu.
Češi si nejvíce váží lékařů a zdravotních sester, nejméně naopak poslanců |
Aricoma podle svého generálního ředitele Milana Sameše vedle vývojářů nejvíce shání lidi na pomezí informatiky a byznysu. Dynamika novinek v IT se neustále zvyšuje, šířka nabídky služeb a řešení roste a k jejich správnému využití je třeba mít široké povědomí o kontextu byznysu zákazníka.
Česká odnož světoznámého gigantu Microsoft vedle vývojářů nejvíce shání produktové manažery. „Vzhledem k aktuální situaci na trhu práce častěji oslovujeme talentované profesionály v zahraničí. Česko a Praha jsou pro mnohé z nich atraktivní destinace a nábor v zahraničí se nám osvědčil, navzdory komplikované vízové legislativě a dlouhému čekání na pracovní víza pro uchazeče ze zemí mimo EU,“ řekl LN ředitel českého vývojového centra Microsoftu Martin Cízler. Více než polovinu zaměstnanců centra tvoří právě cizinci, často z Rumunska, Polska, Ukrajiny či Ruska, kde je podle Cízlera kvalita vzdělávání v oblasti IT na velmi vysoké úrovni. V poslední době se do Microsoftu hlásí také odborníci z Indie.
Digitální pankáči
Programátory aplikací trápil nový iPhone X. Český designér nalezl řešení |
Lidé z informačních technologií si nepotrpí na svazující a uniformní prostředí velkých korporací. Toho jsou si jejich zaměstnavatelé dobře vědomi. Jako třeba Česká spořitelna, která v současnosti v IT zaměstnává 1100 zaměstnanců, dalších 200 až 250 si najímá na smlouvu a 60 momentálně hledá. „Naši ajťáci mají velmi silnou interní kulturu tzv. digitálních pankáčů, která je na hony vzdálená typické představě konzervativního bankovního světa,“ řekl LN mluvčí banky Filip Hrubý.
Kromě toho, že se mohou tito zaměstnanci účastnit i projektů startupů, pracovat z domova a že více než pětinu tvoří mileniálové mezi 20 a 30 lety, k tomu patří i liberální dress code. „Nevadí nám, když mají kolegové dredy, piercing, kérky nebo když chodí bosi,“ popisuje Hrubý.
