Saúdský princ varuje svět před nedozírnými následky války s Íránem. Ropa by prudce zdražila
Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán.
| foto: ČTK
Premium
RIJÁD/PRAHA -
Korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán na televizní stanici CBS varoval, že ceny ropy by mohly vystřelit do „nepředstavitelných výšin“ za předpokladu, že by došlo mezi jeho zemí a Íránem k válce.
„Region představuje asi 30 procent všech zásob světové energie, prochází tudy 20 procent světového obchodu a tvoří se zde kolem čtyř procent světového hrubého domácího produktu,“ uvedl bin Salmán v pořadu 60 minut.
„Představte si, že to najednou přestane. To by znamenalo celkový kolaps nejen Saúdské Arábie a Blízkého východu, ale i světové ekonomiky,“ doplnil princ. Jeho vyjádření přitom nejsou samoúčelná. Přišla pár týdnů poté, co byla v polovině září napadena dvě ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě země.
O kolik milionů barelů by v případě konfliktu klesla produkce ropy.
Na jakou cenu by mohla ropa vystřelit.Princ se stejně jako zástupci Spojených států domnívá, že za útokem na saúdskoarabská ropná zařízení byl Írán. Ten to ale odmítá. Naopak k incidentu se hlásí šíitští povstalci, kteří bojují proti ústřední vládě v Jemenu.
Podle Rijádu byly při útoku použity íránské zbraně. Faktem je, že právě v Jemenu Írán podporuje rebely, zatímco Saúdové centrální jemenskou vládu. Princ nicméně zdůraznil, že by ve střetu s Íránem preferoval mírové řešení.
Podle ekonoma společnosti Finlord Borise Tomčiaka je však logické, že Saúdové straší konfliktem. Dnešní cena ropy, kdy se severomořská ropa Brent obchoduje kolem 60 dolarů za barel, dostává některé blízkovýchodní ekonomiky do nepříjemné situace.
Riziko války je nízké
„Každý měsíc se objeví podobné vyjádření z jedné či druhé strany. Samotná Saúdská Arábie potřebuje ceny ropy nad 75 dolary za barel. Když je cena 60 dolarů za barel, tak musí strašit svět, že může nastat konflikt, a vyhnat tak cenu nahoru,“ říká Tomčiak s dovětkem, že dnešní nízká cena ropy se pochopitelně bohatému blízkovýchodnímu království nelíbí, protože dosahuje rozpočtových deficitů.
Podle expertů je riziko eskalace konfliktu v regionu poměrně nízké, protože žádná ze zemí ho vlastně nechce s ohledem na nedozírné důsledky jak pro ně samotné, tak pro celý svět. „Číselně produkuje Saúdská Arábie denně asi deset milionů barelů, Írán tři miliony barelů. Pak tam jsou Irák a Spojené arabské emiráty. Pokud by došlo ke konfliktu, tak by se omezila produkce ropy denně asi o 20 až 25 milionů barelů. Celková světová denní produkce je přitom asi 100 milionů barelů,“ říká Tomčiak.
Jinými slovy, konflikt by zasáhl pětinu až čtvrtinu světové produkce. To by na trhu způsobilo logicky chaos, protože nikdo na světě nemá takovou kapacitu, aby dokázal výpadek nahradit.
Amerika nestačí
Podle analytika by země jako Spojené státy americké, Kanada či Brazílie dokázaly dohromady v průběhu jednoho roku či dvou let zvýšit společnou kapacitu o tři čtyři miliony barelů denně. V žádném případě by však nedokázaly nahradit výpadek z Perského zálivu.
„Scénář by tak byl hodně špatný. Pokud by se to skutečně stalo, došlo by k válečné operaci a vypadla by jen polovina z toho, co jsem říkal, znamenalo by to prudký růst cen ropy třeba někam ke 150 dolarům za barel. Vždy, když byla cena ropy za barel nad 100 dolary, způsobilo to hospodářské problémy,“ říká analytik s dovětkem, že takový scénář podle jeho názoru reálně nehrozí. Způsobilo by to celosvětové ztráty ekonomické produkce v řádu bilionů dolarů, což nikdo nechce.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
