Sídliště Písnice v Praze foto: František Vlček, MAFRA
A to u všech bytů. Hlavně v Praze a zejména kvůli rostoucímu zájmu o stále dražší garsonky, byty 1+kk a další malometrážní jednotky, které jsou celkově levnější než také zdražující byty velké.
V Praze na konci září podle nejnovějších údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group meziročně zdražil v průměru metr čtvereční nového bytu o 11,5 procenta na 106,7 tisíce korun. To je o 92 procent víc oproti polovině roku 2015, kdy ceny nových bytů začaly výrazněji stoupat.
Pro představu, nový byt o výměře 70 metrů vyjde v hlavním městě průměrně na 7,5 milionu.
Příčinou masivně rostoucí poptávky je podle developerů například zdlouhavé stavební řízení a celý byrokratický systém povolování staveb. V Praze je podle strategického plánu potřeba ročně zhruba šest tisíc nových bytů, ale od roku 2010, kdy se agenda výrazně zpomalila, úřady v průměru povolují jen 3,5 tisíce bytů za rok.
Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent, ukázala studie |
Za zdražováním, zejména menších bytů, jsou v poslední době paradoxně i hůře dostupné hypotéky. „Přísnější podmínky ohledně nutnosti vlastních zdrojů a posuzování měsíčních příjmů žadatele vedou k tomu, že lidé dosáhnou spíš na nižší hypotéky, a tedy i nižší kupní cenu bytu,“ zdůvodňuje nebývalý zájem o menší jednotky předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.
Podobný nárůst ale platí i v případě cen všech prodávaných bytů. Tedy i starších, včetně panelákových. Podle poradenské společnosti Deloitte vzrostla v průměru za celé Česko v letošním druhém čtvrtletí průměrná cena za všechny prodávané byty meziročně o deset procent na 60,7 tisíce korun za metr čtvereční.
Nových bytů je nedostatek zvlášť v Praze a Brně, tam ceny rostou nejrychleji. Developeři proto byty zmenšují, aby byly dostupnější. A zájem se přesouvá právě k nim.
„V Brně se obecně málo staví, mimo jiné proto, že stále ještě není schválen územní plán,“ uvedla pro LN před časem Jarmila Odehnalová z brněnské pobočky M&M Reality. Podle analýzy společnosti Trikaya, která se specializuje na rezidenční projekty, se v Brně prodalo za celý loňský rok 635 bytů, což je o 31 procent méně než v roce 2017.
„Na trhu netypicky zůstávají větší byty, které tvoří více než třetinu neprodaných bytů,“ říká František Šudřich, obchodní ředitel Trikaya. Jedním z důvodů je podle něj konkurence v podobě levných domů v okolí Brna.
Což platí i pro Prahu a okolí. Kvůli drahým bytům se stále více Pražanů stěhuje do blízkých obcí Středočeského kraje. Proto i tam ceny pomalu stoupají.
Relativně nízkou cenu všech prodávaných bytů (v průměru 42,3 tisíce korun za metr čtvereční) oproti té pražské platí Plzeňané. Jenže – jak upozorňuje Šárka Pubcová, ředitelka největší realitky v regionu, Realitní kanceláře Pubec – průměrná čísla nemají skoro žádnou vypovídací ani srovnávací hodnotu.
Velké rozdíly jsou ve velikostní kategorii bytů, stáří i v lokalitě v rámci daného města. V Plzni tak lze koupit metr čtvereční bytu v novostavbě za 55 tisíc až 70 tisíc korun a starší „secondhandový“ třeba někde v paneláku za 30 tisíc až 50 tisíc korun.
„Malometrážní a starší byty jsou nedostatkovým zbožím. Sami jsme někdy překvapeni, jak vysoké částky jsou lidé za ně ochotni nabídnout,“ říká Šárka Pubcová.
Zdálo by se tedy, že poroste zájem o nájemní bydlení a koupi vlastního bytu si lidé budou víc rozmýšlet. Jenže tomu alespoň zatím nic nenasvědčuje.
Ostatně rostou i ceny nájemného. V Praze se vyšplhaly už k průměrné částce kolem 320 korun za metr čtvereční.
V německém hlavním městě Berlíně se zdražování nájmu rozhodla městská rada řešit radikálně – i přes kritiku opozice a podnikatelů přišla s návrhem na příštích pět let zmrazit strop nájmů pro 1,5 milionu bytů postavených před rokem 2014. Opatření má vstoupit v platnost již od příštího roku. Maximální cenu nájemného za metr čtvereční bez vedlejších poplatků stanoví Berlín u nových nájemních smluv na 9,8 eura (asi 250 korun).
Berlínský plán vyvolal rozporuplné reakce i v Česku. Zejména kvůli Praze, kde lidé dnes platí v průměru vyšší nájem, než by měl být ten berlínský. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) podobnou regulaci odmítá. „Řešením je masivní výstavba a fungování stavebních úřadů. Regulace by měla být až poslední řešení, kdyby ty výše uvedené mechanismy nezafungovaly,“ prohlásil Babiš.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) má obdobný názor. „Řada odborníků před krokem Berlína varuje s tím, že dojde ke zhoršení dostupnosti nájemního bydlení. Již v roce 2015 bylo v Berlíně zavedeno opatření označované jako brzda nájemného, které mělo podobný cíl, ale situace se spíše zhoršila,“ uvedla ve středu Dostálová.
Proti regulaci nájmů jsou i Lidovci a TOP 09. Naopak šéfce resortu práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD) se německá regulace líbí, ale za důležitější považuje nejprve vytvořit zákon o dostupném bydlení. Také komunisté v radikální regulaci nájmů nevidí žádný problém: „Vzhledem k tomu, že Praha není schopna nic udělat pro výstavbu bytů, jsem pro berlínský model regulace,“ vyjádřil se pro LN šéf KSČM Vojtěch Filip.
