V ČR existuje 4658 takzvaných agendových informačních systémů, které poskytují služby občanům. Loni ale využilo některou z těchto online služeb státu pouze 26 procent lidí. „Z 97 milionů transakcí, které proběhly prostřednictvím datových schránek, jich nepodnikající fyzické osoby provedly jen 0,65 procenta,“ uvedl NKÚ. Úřad se domnívá, že lidé mají o změnách v takzvaném eGovermentu jen velmi málo informací.
Digitalizace může do roku 2025 zdvojnásobit HDP České republiky, tvrdí studie |
„Klíčové je i to, že pro řadu životních situací, které by měli občané řešit elektronicky, není připravená legislativa. Právní předpisy přicházejí až se značným zpožděním,“ píše NKÚ ve zprávě.
Nedávno Sněmovna schválila návrh zákona o právu občanů na digitální služby, podle kterého mají lidé v Česku získat právo řešit úřední věci se státem elektronicky. Papírová forma ale zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Chybějící data by si měly zjistit z registrů. Nyní předlohu posoudí Senát.
Pomalá modernizace systémů
Podle NKÚ je ale pomalá i modernizace klíčových informačních systémů veřejné správy, které vznikaly v 90. letech. Rozvoj digitálních veřejných služeb se tak výrazně blokuje. „Z velké části stojí za pomalou modernizací technologická závislost na dodavatelích,“ uvedl NKÚ.
492 milionů do digitalizace Česka. Peníze půjdou nad rámec rozpočtů |
„Státu se také dlouhodobě nedaří zajistit si personální kapacity v oblasti ICT a značnou část klíčových odborných pozic nahrazuje formou outsourcingu,“ zjistili kontroloři. Podíl odborných ICT pracovníků na celkovém počtu systemizovaných míst je u organizačních složek státu pouze 3,3 procenta. Proti tomu u tuzemského finančního sektoru, který prošel zásadními digitalizačními změnami, je tento podíl přibližně 9,5 procenta.
„V neposlední řadě je pro efektivní rozvoj českého eGovernmentu komplikací i roztříštěný systém výkonu státní správy v přenesené působnosti,“ dodal NKÚ. Kraje a obce spravují celkem 1788 informačních systémů veřejné správy. Jejich pořízení stálo přibližně devět miliard korun a roční náklady jsou téměř 1,7 miliardy korun.
