Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů je růst o devět procent naopak vysoký, neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
Minimální mzda se zvedala naposledy v lednu. Letos tak činí 13 350 korun. Odbory požadovaly růst o 1650 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Tripartita se nedohodla, rozhodnutí je tedy na kabinetu. „Nás nikdy nikdo neocení. Představy i odborů, i zaměstnavatelů byly jiné. Myslím, že je to dobrý kompromis,“ řekl Babiš. Podle něj by po navýšení měla minimální mzda odpovídat asi 40,5 procenta průměrného výdělku.
Podle Hamáčka by se nejnižší mzda měla dostat nad hranici příjmové chudoby, která odpovídá 60 procentům mediánu příjmu. V Česku loni činila 11 963, letos je částka vyšší. Odbory dlouhodobě kritizují, že český minimální výdělek je pod tímto limitem. „Minimální mzda se (po navýšení) dostane nad hranicí příjmové chudoby. Není možné, aby se nevyplácelo pracovat. ČR nemůže zůstat ostrůvkem levné práce,“ řekl Hamáček. Podle něj je dohodnutý kompromis adekvátní.
Ostudně nízká minimální mzda, tvrdí Maláčová. Zaměstnavatelé velký růst odmítají |
Ministerstvo práce připravilo původně tři varianty navýšení, a to o 1150, 1350 a 1650 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se klonila k prostřední verzi o 1350 korun. Středečního koaličního jednání se kvůli nemoci neúčastnila. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív řekla, že minimální mzda by měla držet krok s růstem ostatních mezd, které se zvedají mírněji. Byla původně pro nejnižší variantu ze tří možností, tedy pro 1150 korun. Koalice se shodla na částce uprostřed, tedy na navýšení o 1250 korun.
S minimální mzdou, za kterou pracuje podle dřívějších údajů asi 150 000 lidí, se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna by se měla zvednout z nynějších 13 350 až 26 700 korun na 14 600 až 29 200 korun.
Odbory i ministryně práce poukazovaly na to, že v Polsku či na Slovensku bude vyšší minimální mzda než v Česku. Překročí tam 15 000 korun. Odboroví předáci argumentovali tím, že ekonomika v ČR je výkonnější než v sousedních státech a také čeští zaměstnanci si vyšší odměnu zaslouží. „Není dobrá zpráva že čeští zaměstnanci budou mít méně než slovenští, i když těm to přejeme. Na druhou stranu zvýšení vítáme. Je to signál, že vláda ekonomice důvěřuje,“ řekl ČTK předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zaměstnavatelé zas podotýkali, že ekonomika zpomaluje, malé domácí firmy si nemohou výrazné přidávání dovolit a nemohou mzdami konkurovat zahraničním společnostem. Podle Svazu průmyslu a dopravy růst o víc než devět procent neodpovídá realitě.
Státní zaměstnanci si polepšili. Jejich průměrná mzda se loni vyšplhala na téměř 34 tisíc korun |
„Minimální mzda roste výrazně rychleji než naše ekonomika a inflace i než průměrná mzda. Dlouhodobě za zaměstnavatele požadujeme jasný vzorec pro výpočet minimální mzdy, který respektuje výkon ekonomiky a inflaci,“ uvedla mluvčí svazu Eva Veličková. Podle ní není jasné, z čeho vláda při stanovení konečné částky vycházela. Takové zvyšování minimální mzdy je pro firmy nebezpečné, dodala mluvčí.
Cena nekvalifikované práce je už zcela mimo reálnou tržní hodnotu, uvedla Hospodářská komora ČR. Chystané zvýšení minimální mzdy se podle ní promítne v cenách pro zákazníky a v omezení investic do efektivnější výroby. Zvýší se tak inflace, bez investic neporoste produktivita práce a řada firem bude v konečném důsledku muset propouštět, napsala komora v tiskové zprávě. „Západní země nedoženeme vyšší minimální mzdou, ale vyšší produktivitou,“ doplnila.
Text vládního nařízení o růstu minimální mzdy připraví ministerstvo práce. Poté ho dostane ke schválení kabinet. Příští zasedání se má konat 9. prosince. Tak pozdě dosud o minimální mzdě ještě vláda nerozhodovala. V minulém volebním období tehdejší kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), který začal přidávat pravidelně, schvaloval navýšení vždy v srpnu či v září. Před volbami v roce 2017 mu to pak trvalo do začátku října. Babišův kabinet loni růst odhlasoval 14. listopadu.
Maláčová před nedávnem uvedla, že by zákoník práce mohl obsahovat ustanovení, aby rozhodnutí o růstu minimální padlo vždy do konce září. Podle Středuly by kabinety měly rozhodnout už v polovině roku.
