ADVERTORIAL |
Poslední „hojný“ předkrizový rok 2008 pronajaly české veletržní firmy dohromady něco přes milion metrů čtverečních výstavní plochy. O rok později toto číslo spadlo o čtvrtinu. Na úroveň milionu metrů se vrátilo o pět let později. A v roce 2018 překročilo předkrizový rekord s 1,33 milionu metrů pronajaté plochy.
„Potvrzuje se, že vývoj veletrhů s určitým odstupem kopíruje ekonomickou situaci daného segmentu a celé země, nebo dokonce Evropské unie. Jestliže se teď ekonomice daří, promítá se to i do veletrhů,“ vysvětluje statistiku generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš. Jím vedená společnost je největší veletržní správou v zemi.
  |
Posledních deset let ale zároveň přineslo pro veletržní byznys výrazné změny. Ty se nejvíc odrazily ve statistikách počtu vystavovatelů, který poklesl asi o třetinu, na současných 21 tisíc. Z větší části za to mohou fúze, jimiž stovky firem prošly. Dnes tak vystavují sice na stejné ploše, ale pod jednou značkou. A změnila se i struktura návštěvníků. Přibyli odborní na úkor těch laických. „Statisticky návštěvnost stále kolísá kolem 2,5 milionu návštěvníků, z průzkumů ale vyplývá, že se mění jejich poměr ve prospěch odborné návštěvnosti,“ nastínil Jaroslav Bílek, analytik Veletrhů Brno.
Internet veletrhy změnil. K lepšímu
Jestliže před deseti lety věštili odborníci veletrhům zánik kvůli internetu, dnes je online svět pevnou součástí většiny největších veletržních akcí. „Online a komunikační technologie veletrhy zefektivnily. Není problém si den na veletrhu už dopředu velmi přesně naplánovat, mít sestavený přesný program včetně schůzek nebo seminářů,“ popisuje šéf marketingu brněnské veletržní správy Jiří Smetana.
To všechno hraje do karet především odborným veletrhům. Vystavovatele tak dnes víc než celkový počet návštěvníků zajímá jejich struktura. Chtějí vědět, kolik na veletrh přijede šéfů firem nebo manažerů s rozhodovacími pravomocemi. A chtějí se s nimi potkávat.
Na veletrhy v posledních letech také častěji míří firmy, které vyrostly čistě v online světě. Podle předloňského průzkumu mezi německými podniky investuje do osobního kontaktu se zákazníky přes 60 procent firem, které podnikají v online prostředí. „Na zahraničních veletrzích běžně vystavují firmy jako Google nebo Amazon,“ popisuje generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš. Ostatně na letošním brněnském strojírenském veletrhu se se svými řešeními pro průmysl poprvé představil třeba Microsoft. „Letos jsme poprvé spustili projekt Digitální továrny jako zvýrazněné téma strojírenského veletrhu. A potvrdili jsme si, že má obrovský potenciál,“ doplnil Kuliš.
Budoucnost? Efektivnější akce, víc odborníků
Podle pořadatelů veletrhů bude v budoucnu dál stoupat tlak na efektivitu veletrhu. Například v Brně tento trend pozorují na využívání mobilní aplikace, která umožňuje sjednávání schůzek s vystavovateli. Zatímco při pilotním provozu v roce 2017 si přes ni sjednaly schůzku nízké desítky lidí, o dva roky později je číslo o řád jinde.
U akcí zaměřených na veřejnost budou dále dominovat ty, u kterých lidé ocení možnost porovnat si víc produktů na jednom místě. „Typickým případem úspěšného veletrhu zaměřeného na koncového uživatele je Motosalon. U motorek se subjektivní názory podílejí na nákupním rozhodnutí více než z poloviny. A to jinak než naživo nejde,“ doplnil Kuliš. I v tomto případě ale do budoucnosti zasáhne online. „Díky online nástrojům dokážeme i na veletrhu podobné věci jako v online světě. Z anonymní masy návštěvníků lze vysledovat ty, kteří mají zájem o konkrétní produkty, a potom je pomoci propojit s prodejci,“ nastínil Jiří Smetana s tím, že brněnská veletržní správa je ve vývoji těchto nástrojů lídrem mezi středoevropskými výstavišti.
