Když letos na jaře spadlo druhé letadlo 737 MAX a počet obětí vzrostl na 346, vypadalo to pro americký Boeing na velký problém. I tak se ale čekalo, že se vše během pár týdnů vysvětlí a letadla budou moci zase do vzduchu. Jenže ani po více než devíti měsících není jasné, kdy to bude. Ukázalo se, že bezpečnostní systémy letounu nebyly tak úplně bezpečné.
Boeing od ledna pozastavuje výrobu letadel 737 MAX. Firma jich má na skladě asi 400 |
List Wall Street Journal odhaduje, že by letouny 737 MAX mohly povolení k letům získat příští rok na jaře. Zkraje tohoto týdne přitom představenstvo Boeingu odvolalo šéfa firmy Dennise Muilenburga s tím, že podnik potřebuje nové vedení, aby opět získal důvěru úřadů, zákazníků i cestujících.
Letecká Dieselgate
Boeing prochází něčím, co se dá přirovnat k Dieselgate automobilky Volkswagen. Na začátku byla ambiciózní firma s globálním vlivem a velkými plány, pak prosakující pochybnosti a obří problém, zapírání a odmítání, nakonec postupné přiznávání (spolu)viny a miliardy dolarů padající na řešení jako do bezedné díry.
Plochy kolem výrobního závodu v Seattlu se plní hotovými i rozdělanými letadly, jež nelze dodat aeroliniím. Po světě stojí stovky dalších. Každé má cenu více než dvě miliardy korun, každý den na zemi znamená ušlé tržby.
Firma Boeing se po odstavení letadel typu 737 MAX kvůli nehodám propadla do ztráty 2,9 mld. dolarů |
Ještě před rokem by přitom bylo možné dávat Boeing za příklad úspěchu. Proti Airbusu získal díky novince 787 Dreamliner náskok u větších letadel na delší vzdálenosti. Nová generace modelu 737, nazvaná MAX, pak přinesla úsporu paliva a alespoň z pohledu parametrů vycházela lépe než konkurenční Airbus 320neo, který na trh vstoupil dříve. Byla to šance upevnit náskok před Airbusem.
Boeing byl dlouho nejsilnější výrobce civilních letounů. Ještě v 90. letech prodával dvakrát i třikrát více strojů než Airbus. To se změnilo v důsledku vnějších vlivů, jako byly obavy z nemoci SARS nebo následky teroristických útoků 11. září 2001, kdy se propadl trh USA. Airbus se v mezičase hlavně díky Číně i růstu v Evropě dostal na pozici globální jedničky, kde se udržel mezi roky 2003 a 2011. Boeing se pak vrátil na první místo, i když model 737 se prodával hůř než konkurenční 320 od Airbusu.
Právě model MAX, tedy čtvrtá generace 737, měl pomoci prvenství získat i v této kategorii. Jenže stabilizační systém, který stroj dvakrát poslal k zemi, vše změnil a letos Boeing prodá stěží půlku toho co Airbus.
Velký problém je i ztráta dobrého jména a obavy veřejnosti. Deník New York Times například s odkazem na interní dokument Boeingu uvedl, že se podle průzkumu na 40 procent cestujících bojí s letadly 737 MAX létat. Sám Boeing pak v prosincové zprávě aerolinkám doporučuje umožnit cestujícím tímto strojem neletět, případně jim bezpečnost 737 MAX dostatečně vysvětlit.
Americký šampion
I přes velké finanční těžkosti se ale akcie Boeingu stále drží relativně vysoko. Civilní letouny totiž nejsou jediný byznys firmy, tvoří zhruba polovinu tržeb. Tu druhou představují armádní zakázky – stíhačky, bombardéry i vrtulníky.
Boeing je strategicky významný nejen z pohledu americké armády, ale i v počtu pracovních míst. Jen v USA firma zaměstnává 137 tisíc lidí, z toho 45 tisíc techniků. Další 1,3 milionu lidí zaměstnávají ve státech dodavatelé a na ně napojené podniky. Akcionáři tak mohou počítat s tím, že Washington nenechá Boeing padnout. Na svou příležitost totiž čeká Evropa se svým Airbusem, stejně jako Čína nebo Rusko se svými leteckými ambicemi.
