Při dvou tragických haváriích těchto letadel, způsobených chybným software, zemřelo v říjnu 2018 a březnu 2019 celkem 346 lidí.
Boeing od ledna pozastavuje výrobu letadel 737 MAX. Firma jich má na skladě asi 400 |
Společnost na dotazy agentury Reuters ohledně dalšího zadlužení nereagovala. Výrobce letadel v polovině prosince oznámil, že výrobu letadel 737 MAX od ledna pozastavuje. Minulý měsíc na svůj post rezignoval šéf společnosti Dennis Muilenburg, jemuž se nepovedlo Boeing vyvést z krize. Ta firmu dosud stála devět miliard dolarů (203,5 miliard Kč).
V neděli mluvčí Boeningu uvedl, že výrobce na nový problém s kabeláží narazil „během důkladného procesu“. Dodal, že Boeing příslušnou analýzu provádí ve spolupráci s FAA. Je podle něj předčasné nyní spekulovat o tom, zda věc povede ke konstrukčním změnám.
Úřad FAA potvrdil, že spolu s výrobcem letounů „analyzují některá zjištění z nedávného přezkumu navrhovaných změn na modelu Boeing 737 MAX“.
Po tragických nehodách řeší Boeing problém s kabeláží
Podle listu The New York Times Boeing ověřuje, zda nejsou dva svazky kabelů příliš blízko u sebe, a nemohou tím pádem zkratovat, což by při neadekvátní reakci pilota mohlo vést k havárii letadla.
Boeing nyní pracuje na variantě, že se svazky kabelů oddělí, a zjišťuje, zda zkrat zkutečně za provozu hrozí, informoval zástupce společnosti.
Úřad FAA se snažil dosáhnout toho, aby byl audit hotový do konce prosince. Problém s kabeláží by mohl podle zástupců Boeingu návrat letounů 737 MAX do provozu opět oddálit. Agentura Reuters už dříve napsala, že úřad FAA patrně provoz letadla neschválí dřív než v únoru a že proces se může protáhnout do března či déle.
Federální úřad FAA totiž problém s elektroinstalací označil za potenciálně „katastrofický“.
Šéf Boeingu uprostřed krize kolem 737 MAX rezignoval. Nahradí ho vedoucí dozorčí rady |
Všechny letouny řady 737 MAX byly celosvětově odstaveny z provozu po dvou tragických nehodách. První z letounů podle vyšetřovací zprávy spadl proto, že piloti nebyli informováni o softwarovém problému stabilizačního systému MCAS a nevěděli, jak mají reagovat. Kvůli vadnému senzoru automatický bezpečnostní systém opakovaně poslal stroj do střemhlavého letu a posádka nedokázala nad letadlem udržet kontrolu. Podle zjištění úřadů byl také příčinou druhé havárie vadný software.
Pozastavení letů se dotklo i české firmy Smartwings, která má ve flotile sedm těchto strojů a nedávno vyčíslila škodu z nemožnosti je používat na 1,5 miliardy korun.
