Lidovky.cz

Akcie letí dolu, cena zlata stoupá. Investiční zlato je sázka na jistotu, říká Zadák

Ekonomika

  5:00 – ADVERTORIAL
Akcie ve Spojených státech zažily na konci února největší týdenní propad od globální finanční krize v roce 2008. Výprodej cenných papírů na burzách odstartovaly obavy, že rychle se šířící onemocnění způsobené novým typem koronaviru může způsobit recesi.

Miroslav Zadák - jednatel foto: Att Investments CZ SE

ADVERTORIAL

Za celý týden poslední únorový týden index Dow Jones klesl o 12,4 procenta, Nasdaq o 10,5 procenta a S&P 500 o 11,5 procenta. Naopak cena zlata roste a překonala hodnotu 1600 dolarů za Troyskou unci. „Podle mě letos překonáme hodnotu dvou tisíc dolarů za unci,“ předpovídá Miroslav Zadák, jednatel společnosti ATT Investments (více čtěte ZDE). Ta se zaměřuje právě na investiční zlato.

Proč by lidé měli investovat do zlata či dalších drahých kovů?
Jednoduše proto, že drží hodnotu majetku, zmrazí jej v čase. Jen ve stručnosti. Česká koruna vznikla po rozpadu společného státu v roce 1993. Za sto tisíc korun jste tehdy koupili určitý majetek. Na ten samý majetek dnes musíte vynaložit 600 000 korun. Kdybych nechal peníze v roce 1993 ležet na účtu, nominálně budu mít stále sto tisíc, ale jejich kupní síla spadla na 25 procent hodnoty z roku 1993. Zlato si svou hodnotu drží. Část majetku by si lidé měli odložit právě do zlata, alespoň za mě.

Na druhou stranu bývá zlato považováno za hodně konzervativní nástroj investování. Tedy za něco, co příliš nevynáší. Je to tak?
Zlato má jen jeden výnos a to až při jeho prodeji. Nenese žádnou dividendu, to je pravda. Ale má okamžitou likviditu. Doslova v řádech minut…

... minut? To mi přijde příliš rychlé.
Naše firma dokáže vykoupit zlato takhle rychle. Navíc v jakékoliv hodnotě. Jsme první česká firma, která se napřímo dostala do specializovaných sléváren drahých kovů v zahraničí. Kdyby sem dnes někdo přivezl vlak zlata, a to říkám jen s mírnou nadsázkou, tam ho obratem pošleme do švýcarských sléváren tohoto drahého kovu a do tří dnů tady máme peníze na účtu.

Zlato jako cennou věc známe všichni už od dětství, třeba z pohádek. Že patří mezi cenné kovy má však základy někde jinde. Předpokládám, že v jeho fyzikálních vlastnostech...
Ano, ty jsou jedinečné. Zlato se dnes průmyslově těží tak, že se zlatonosná hornina doslova rozpustí ve směsi rtuti a kyanidu. To se sebou nese obrovskou ekologickou a tedy i finanční zátěž. Je to prostě drahé. Pod Šumavou je, podle některých odhadu až 380 tun zlata, které bychom mohli relativně rychle vytěžit v okolí Kašperských Hor. Jenže nikdo kvůli tomu neohrozí Šumavu. Takže trend je takový, že nalezišť ubývá, ale poptávka roste. Mimo jiné kvůli využití v průmyslu.

Většinou si lidé pod pojmem drahý kov představují právě zlato. Dominuje stále vašemu byznysu?
Odhadem 85 až 90 procent obratu firmy tvoří investiční zlato. Je to i díky tomu, že jsme, jak už jsem říkal, napřímo ve švýcarských podnicích Argor Heraeus a Valcambi, to jsou dvě celosvětově nejprestižnější světové slévárny. Díky tomu máme skladem zlato od jednoho gramu až po kilovou cihlu.

Kde zlato skladujete?
V bankovních sejfech. Navíc všechny naše prodejny mají bezpečnostní prvky. Zásobováni jsme jednou týdně, jádrem našeho byznysu je zajištění logistiky kovu pro klienta.

Všichni podnikatelé si hlídají skladové zásoby. Na jakých zásobách sedíte vy? Jakou mají pro představu hodnotu?
To nám hlídá auditor, protože my jsme auditovanou firmou. Obrat naší společnosti je k miliardě korun ročně. Týdenní obrat bývá do padesáti milionů korun. A tomu odpovídají naše zásoby.

Co je podle vás zlato budoucnosti. Lithium?
Netuším. Vycházím z historie, kde vidíme, že zlato přežilo všechny možné civilizace. Obecně platí, že pokud se objeví nějaký další kov využívaný v průmyslu, tak se může stát, že jeho cena přeskočí zlato.

Je zlato hodně volatilní? V časech ekonomické nejistoty jeho cena letí na horu, to si lidé pamatují z poslední velké ekonomické krize.
Obecně cena zlata začala stoupat po roce 1973, kdy byl zrušen zlatý standard. Státy začaly fungovat s deficitem a s tím, že mohou tisknout peníze. Ale chci upozornit na jednu věc. V polovině února se hodnota Troyské unce pohybovala nad 1500 dolary. Fyzicky prodaného zlata je na celém světě jen 9 tun denně. Technickou analýzou, tedy určením hodnoty vůči těžbě, by se cena měla pohybovat kolem 4000 dolarů za unci. Z mého pohledu je tady růstový potenciál enormní. A je jen otázkou času, kdy bude stoupat. Já osobně předpokládám, že letos překonáme cenu 2000 dolarů za Troyskou unci.

Vaše firma začínala v době ekonomické krize. Jak vás vlastně napadlo „jít do zlata“?
Z mého pohledu ekonomická krize začala už v roce 2006. Tehdy jsem pracoval v diamantech. Největší skok na trhu přišel o rok později, tehdy cena diamantů vzrostla o 57 procent. Za jediný rok. Nicméně v roce 2008 za začaly pumpovat peníze do bank, které se potýkaly s propadem akciových trhů a toxickými aktivy. V tom samém roce jsem měl “vnuknutí”, že zlato začne růst. Zároveň jsem si uvědomil, že v Česku a také na Slovensku neexistuje trh s investičním zlatem. Bylo to vlastně dědictví socialismu a také raného budování kapitalismu, kdy lidé investovali do nemovitostí a do akciových trhů a na zlato prostě zapomněli.

Takže pád banky Lehman Brothers a start globální ekonomické krize byl pro rozjezd vašeho byznysu vlastně dobrý?
Ano. Najednou lidé zjistili, že jsou tu drahé kovy. Začínali jsme v době, kdy každý investor zažil na vlastní kůži ztrátu majetku. Dnes už z praxe vím, že investor, který spravuje nějaký větší majetek, tak nehledá zázračný výnos, ale klidný spánek. A to mu zlato dává.

Jakou máte vizi podnikání za dvacet let?
My se teď blížíme k obratu jedné miliardy, ale podle mě tady trh nabízí o tři nuly více. Vidíme tady zhruba pět společností, které se na tento segment zaměřují, a podle mě bude trvat dvacet let, než bude trh pokrytý. Dvacet let máme kam růst. Z mého pohledu žádná jiná společnost neinvestuje zpět do svého zázemí, do prodejen, do své infrastruktury. Věřím si, že za deset let budu majoritním hráčem na trhu. Moji protihráči jsou banky a multilevelové společnosti, které podle mě do pěti let z trhu zmizí. Důvod je jednoduchý: klient chce servis. My po vzoru pojišťoven vytváříme kamenné zázemí a chceme být na trhu víc než dvacet let. Mimo jiné, proto jsme vytvořili síť zlatnictví. Mě v Česku chybí dominantní český hráč na trhu klenotů. Něco, co byly za komunistů Klenoty. Dnes Klenoty vlastní Izraelec, než se rozhodne odejít do důchodu, chci vybudovat konkurenceschopnou českou firmu zdaňovanou tady v Česku.

Jak vypadá váš obvyklý zákazník?
Je mu nad čtyřicet, teprve v tomhle věku zabezpečíte rodinu a dojde vám, že by bylo dobré odkládat část vydělaných peněz. Začíná promyšleně spravovat svůj majetek směrem k budoucnosti a směrem ke svým potomkům.

Jak jste se dostali k byznysu se šperky?
Přišel s našimi zákazníky: nejprve investiční zlato, pak drahé kameny a logicky se na to nabalily i šperky. Teď držíme něco, co bychom mohli označit za ucelenou produktovou řadu v našem segmentu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.