Američané cílí na uklidnění trhů, signál vyslaný Fedem rychle vyprchá, říká v rozhovoru ekonom Karel Brůna

Americká federální banka snížila kvůli koronaviru základní úrok o půl procentního bodu

LN: Americká centrální banka Fed v úterý zaskočila trhy, když dva týdny před svým pravidelným zasedáním snížila svou základní úrokovou sazbu, navíc rovnou o půl procentního bodu. Co to podle vás udělá s finančními trhy a s globální ekonomikou vůbec?
Považuji to spíše za preventivní krok, který centrální banka musela udělat, aby vyslala nějaký signál, že je připravena v případě potřeby pomoci ekonomice právě s ohledem na možné důsledky spojené s koronavirem. Čili vyslala jasný signál, že je ochotna v případě potřeby přistoupit k výraznějšímu snížení úrokových sazeb.

LN: Co znamená výraznější snížení sazby?
V úterý Fed snížil sazbu o půl procentního bodu. Teď už nemá moc velký manévrovací prostor, nyní je sazba mezi jedním a jedním a čtvrt procentem. Proto si myslím, že je teoreticky připraven jít opět až na nulu. Ale každopádně na základě zkušenosti z minula předpokládám, že je Fed ochoten v případě potřeby opět obnovit nákup aktiv stejně jako v případě kvantitativního uvolňování po globální finanční krizi započaté v roce 2008. Myslím, že váha jejich opatření se přesune do tohoto nástroje.

Koronavirus by svět mohl přijít na více než 60 bilionů korun. Přesně odhadovat nelze

LN: Takže Fed obnoví nákup dluhopisů bank a podniků, čímž poskytne bankám, jež tyto cenné papíry drží, likviditu...
V minulosti Fed hodně nakupoval dluhopisy americké vlády a cenné papíry kryté hypotékami, tedy cenné papíry velmi důležité pro tamní ekonomiku. Nákupy dluhopisů emitovaných bankami a korporacemi – to ale asi v tomto případě nebude na pořadu dne. Ale nelze to samozřejmě vyloučit...

LN: Co by pro Fed mohlo být rozhodujícím impulzem, aby přistoupil k dalším krokům?
Výrazné ochlazení spotřebitelské poptávky, která je ve Spojených státech velmi důležitou součástí tvorby hrubého domácího produktu, dlouhodobě představuje 85 procenta tamního HDP.

Druhým impulsem by mohl být výrazný nárůst výnosů státních cenných papírů či cenných papírů, na něž jsou navázány hypotéky. Tedy že by investoři v důsledku určité paniky začali u těchto papírů požadovat daleko výraznější úrokový výnos.

LN: Máte představu, jak by se poptávka domácností a požadavky investorů na úročení cenných papírů mohly vyvinout?
To se těžko odhaduje. Do jaké míry se v případě koronaviru rozšíří panika, tedy nějaká velká obava ať už spotřebitelů, nebo investorů, to je v této chvíli hodně závislé na tom, jak se ten koronavirus bude šířit anebo jaká vytvoří negativní očekávání u investorů a spotřebitelů. Zatím se zdá, že je americká ekonomika odolná, ale jsme z velké části na počátku šíření koronaviru.

LN: Jak dlouho vydrží globálním trhům pozitivní účinek signálu vyslaného Fedem?
Trhy reagují relativně velmi rychle na oznámení o snížení sazeb. Ale je to efekt, který stejně rychle vyprchá, třeba během několika málo dní. Takže dopady v podobě růstu ceny akcií nebo růstu ceny dluhopisů mohou být relativně omezené.

Ale důležité je, že americký Fed vyjádřil ochotu provést akci, která je potřebná v okamžiku, kdy ekonomika začne zpomalovat. Takže trhy nereagují jen na toto okamžité opatření, ale vědí, že se bude v těchto opatřeních v případě potřeby dál pokračovat. Čili to má vliv na důvěru tržních subjektů.

Čínský vývoz se kvůli koronaviru začátkem roku propadl o více než 17 procent

LN: Jaký vliv bude mít krok Fedu na ostatní centrální banky světa, třeba na čínskou nebo na Evropskou centrální banku (ECB)? Přiměje je to také ke snížení sazeb?
Myslím, že se to dá očekávat. Vliv samozřejmě není přímý v tom smyslu, že by Fed mohl ty centrální banky ovlivnit napřímo, protože se rozhodují samy na základě svého ekonomického kontextu.

Nicméně americká centrální banka má vždycky velké slovo. Takže si dokážu představit, že bude následovat snížení úrokových sazeb centrálních bank případně kvantitativní uvolňování i v jiných zemích – pokud budou ty problémy dále pokračovat.

LN: Jaký praktický vliv podle vás bude mít zlevnění peněz, vyvolané snížením sazeb, případně kvantitativním uvolňováním, na reálnou ekonomiku?
V případě americké ekonomiky, která je velmi závislá na spotřebě a investicích financovaných úvěrem, jde o přímé povzbuzení poptávky spotřebitelů i investorů zlevněním úvěrů či zvýšením dostupnosti úvěrů. Respektive opatřením proti zamrznutí úvěrového trhu či ubezpečením bank, že americká ekonomika pošlape dál.

Vliv na další centrální banky či ekonomiky je vždy zprostředkovaný, takže záleží na tom, jak budou lokální centrální banky rozhodovat na základě situace své ekonomiky.

Pokud jde o kvantitativní uvolňování, to neznamená, že by spotřebitelé dostali přímo do rukou větší objem peněz, které by mohli spotřebovat. Je to efekt, který působí z velké části na banky, aby nepřestaly půjčovat, aby úvěry byly relativně levné, aby investoři, kteří potřebují půjčit přes emisi dluhopisů, nemuseli platit velkou, rizikovou prémii.

LN: A dopadne snížení sazeb Fedu v konečném důsledku také na čínskou ekonomiku? Pokud čínská centrální banka sníží sazby také, ovlivní to čínské investice a spotřebu?
V Číně to funguje trošku jinak, protože čínská centrální banka není nezávislá v pravém slova smyslu, navíc tamní bankovní sektor je zčásti ve státních rukou anebo je podřízen státu. Takže se vlastně jedná o úplně jiný ekonomický systém a úroková sazba tam nehraje až tak velkou roli jako v těch tradičních ekonomikách. Dostupnost úvěrů je z velké části řízena vládou. Záleží na tom, jak jsou firmy schopny si domluvit své financování s bankou popřípadě s vládou. Je to úplně jiný systém, který se těžko chápe a který se těžko porovnává. A opatření tam nabývají úplně jiné povahy než u standardních ekonomik.

Dolar je kvůli koronaviru na měsíčním minimu. Podle investorů Fed sníží úroky

LN: Je snížení základní úrokové sazby Fedu o půl procentního bodu opravdu tak zásadní?
Nemyslím si, že by to bylo něco převratného. Změna je o něco větší, než bývá obvyklé – obvyklý bývá posun o čtvrt procentního bodu –, ale není to nic extrémního, co by mělo mít až tak velké dopady. Čili je to spíše nečekaný krok v tomto okamžiku, který v zásadě nemění poměry na americkém trhu.

LN: Takže jde o psychologický krok s cílem na chvíli zarazit rozvoj paniky?
Ano, určitě. A pak je ještě důležité to, že ta centrální banka pečlivě sleduje, co se děje, a je připravena dělat další kroky. Že právě učiněný krok není jen nějakým izolovaným opatřením. Subjekty, zejména investoři, velmi dobře vnímají rétoriku americké centrální banky. A vědí, že opatření budou pokračovat.

LN: Minulé úterý večer zasedalo vedení ECB za zavřenými dveřmi. Zdroje agentury Reuters ovšem prozradily, že se diskutovalo o pomoci malým a středním podnikům. Víte o tom něco?
Nemám přístup k žádným detailům, tuto informaci nejsem schopen komentovat. Ale usuzuji, že ECB je připravena přijmout podobná opatření jako americký Fed. ECB je ovšem bohužel v trochu jiné situaci, s úrokovými sazbami už nemá kam klesat. Takže v zásadě jediné opatření, které lze v ECB udělat, je buď kvantitativní uvolňování tradičního typu jako Fed, nebo mohou vymyslet nějaké jiné nástroje k rychlému poskytnutí likvidity, jež budou více navázány na reálnou ekonomiku. Tedy třeba na úvěry poskytované malým a středním firmám.

LN: Co to znamená?
Banky budou moci čerpat likviditu od centrální banky a použít ji pro úvěrování malých a středních firem. Takže banky budou financovat trh částečně přes centrální banku a ty prostředky budou směřovány k těm, kteří bývají postiženi nejvíc v momentě, kdy zamrznou úvěrové trhy.

LN: A byly by do programu pomoci ECB malým a středním podnikům zahrnuty i české podniky?
Ne. Tato pomoc je navázána na fungování eurozóny a s tímto krokem by musela přijít ČNB. ECB nemá pravomoc na našem území tyto kroky realizovat. A ČNB v této chvíli nic takového nechystá a ani si nemyslím, že by něco takového bylo potřeba, protože situace na trhu úvěrů je u nás stále velmi dobrá.