Saúdská Arábie děsí světové trhy, výrazně ale sníží ceny u čerpacích stanic. Benzin se může dostat pod 30 korun
Čerpací stanice - ilustrační foto.
| foto: ČTK
Premium
Praha -
Ropa zažila v pondělí největší cenový propad od války v Perském zálivu v roce 1991. Za vyhlášení cenové války označili ekonomové a analytici sobotní krok Saúdské Arábie, která o víkendu oznámila, že navýší objem těžby a současně prodávanou ropu výrazně zlevní.
Hned v prvních minutách po zahájení pondělního obchodování s ropou ve světě zareagovala globální cena propadem o 25 procent z pátečních 47 na méně než 35 dolarů za barel. Tato severomořská ropa Brent se v jednu chvíli prodávala i za 28 dolarů za barel, což je propad oproti konci minulého týdne o nevídaných 30 procent.
Saúdská Arábie tak reaguje poté, co se v pátek Rusko odmítlo připojit k plánu těžařských zemí kartelu OPEC na omezení těžby. Snížení nabídky mělo přispět k zastavení postupného poklesu ceny ropy v tomto roce.
Saúdové nyní zřejmě spoléhají na to, že cenovou ztrátu z prodaného barelu ropy jim vyrovná vyšší objem prodeje. Pokusí se tak, zejména na úkor Ruska, ale zčásti i USA, navýšit svůj podíl na světové produkci. Někteří ekonomové to označují za jakýsi trest za neochotu Ruska podílet se na projektu omezení těžby, a tedy zvýšení globální ceny.
Březen, měsíc levných pump
Pro řidiče to znamená jediné – mohou se těšit v nejbližších týdnech na zásadní pokles cen u čerpacích stanic. Cenová válka se totiž přidala k jinému faktoru, který už táhne ceny dolů – obavám z důsledků šířícího se koronaviru.
Zhruba od poloviny března tak mohou ceny benzinu v Česku klesnout oproti současným 31,3 koruny v průměru za litr o 1,5 koruny. Takový rozdíl během tak krátké doby zažijí řidiči málokdy.
„Ropné království zlevnilo svým odběratelům v Americe, Evropě i Asii ropu tak dramaticky, že jim to vyrazilo dech. Takové zlevnění saúdské ropy nenastalo za posledních více než dvacet let,“ popisuje situaci hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
Ropa tak jako jeden z hlavních motorů ekonomik sice potěší řidiče, ale stáhla do minusu burzy po celém světě a ohrozila příjmy zemí, které jsou na prodeji vytěžené ropy závislé. Ekonomové a analytici mluví o šoku.
„Globální ropný trh se tak nyní ocitá nad propastí. Bezprostředně totiž bude čelit nejen negativnímu, tedy koronavirovému, poptávkovému šoku, ale také pozitivnímu nabídkovému šoku,“ hodnotí analytici Jan Bureš a Petr Dufek z Patria Finance a ČSOB Finanční trhy souběh rozhodnutí Saúdské Arábie s letos padající světovou spotřebou vlivem šířícího se koronaviru, a tedy klesající produkcí rafinerií i celého průmyslu a dopravy ve světě.
Obavy se promítají i do okamžité reakce trhů ve světě. „Pád ropy vedl dnes dopoledne k úplné kapitulaci i na jiných trzích,“ citoval v pondělí web listu Financial Times Jima Reida, stratéga společnosti Deutsche Bank. Například akcie BP a Royal Dutch Shell ztratily na londýnské burze asi pětinu své hodnoty.
Ropná válka a obavy z šířícího se koronaviru táhly v pondělí dolů celé burzy. Největší burzovní propady hlásila Itálie, kde index během rána odepsal přes deset procent. Burza v New Yorku krátce po zahájení zastavila obchodování. Důvodem byl propad hlavního indexu S&P 500 o sedm procent. Trhy v takovém případě automaticky přeruší obchody na 15 minut. Toto pravidlo Američané zavedli po světové finanční krizi v roce 2009, aby zabránili masivním propadům a finančním ztrátám.
Index PX pražské burzy klesl o čtyři až pět procent, přispělo k tomu mimo jiné i minus společnosti ČEZ. Její akcie se krátce obchodovaly za 420 korun za kus, což bylo nejméně od konce roku 2017.
„Na ČEZ nemá ropa zásadní vliv, v tomto případě se jedná spíš o důsledek obecných obav investorů z důsledků koronaviru,“ soudí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Ropná válka potrvá podle něj tak dlouho, dokud nedojde k nějakému dalšímu vzájemnému jednání. Ale půjde řádově o několik týdnů.
Někdo prodělá víc, jiný méně
Cena kolem 35 dolarů za barel škodí všem, kdo tuto surovinu těží. „Touhle nízkou cenou trpí hlavně Spojené státy, těžba ropy z tamních břidlic je nákladnější, než kolik nyní ropa stojí, těžaři v USA prodělávají. Rusko je svými náklady na těžbu zhruba s cenou vyrovnané, ale na sanaci ruského státního rozpočtu to nestačí. Saúdové sice těží s menšími náklady, než na kolik nyní cena ropy klesla, ale i oni pro své státní příjmy nakonec budou potřebovat větší zisk z ropy,“ uvedl Tomčiak.
Nízká cena ropy a zejména pak citelné zlevnění pohonných hmot zároveň poněkud hatí plány Evropské unie na co největší rozšíření vozů na alternativní a ekologičtější pohony. Elektřina, plyn či biopaliva jsou totiž dražší než fosilní benzin a nafta a prodávají se levněji jen díky státní podpoře. Čtěte komentář na straně 8
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
