„Dnes není schopen nikdo odhadnout, jak bude vypadat ekonomika, až se podaří zvládnout problém s epidemií. Lze čekat ale dramatické negativní dopady do ekonomiky a na to se snaží ten souhrn dnešních opatření reagovat,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci po mimořádném zasedání rady. Dodal, že ČNB bude dále na denní bázi sledovat situaci a zvažovat další kroky, pokud si to situace vyžádá.
Zároveň ČNB dnes potvrdila připravenost reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. ČNB má k dispozici devizové rezervy 3,4 bilionu Kč. Koruna přitom v posledních dnech oslabuje až nad hranici 27 korun za euro, a to poprvé od dubna 2017. Proti pátečnímu závěru končila v pondělí o rovnou korunu níže na 27,18 Kč/EUR.
Dolů ji poslaly vládní kroky proti šíření nového typu koronaviru, odpolední zásah centrální banky nepomohl. Vůči dolaru koruna ztratila zhruba 75 haléřů na 24,41 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online a vyjádření analytiků.
„Domníváme se tak, že ČNB by vstoupila na trh a podpořila korunu intervencemi v případě, kdy by koruna oslabila k hranici kolem 28 Kč za euro. ČNB má v tuto chvíli velké množství devizových rezerv (kolem 60 procent HDP) a má tak dostatek munice, aby mohla skokovému oslabení koruny delší období bránit,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Ekonomika se razantně utlumí
Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky. S pokračováním mimořádné situace přitom podle něj roste pravděpodobnost, že ekonomika klesne. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka po mimořádném zasedání bankovní rady.
„My v tuto chvíli nemáme žádnou ucelenou prognózu, není to technicky možné. Je ovšem zřejmé, že dojde k razantnímu útlumu ekonomiky. Říci, jestli klesne k nulovému růstu, nebo dokonce do záporu je velmi obtížené, ale s každým dnem mimořádné situace narůstá pravděpodobnost horšího scénáře,“ uvedl guvernér.
Odhady ekonomů i institucí z počátku roku počítali letos s růstem ekonomiky kolem dvou procent. Nyní se stále více ekonomů přiklání k nižšímu růstu. Někteří ovšem již hovoří i o stagnaci ekonomiky jako o optimistickém scénáři. ČNB v aktuální únorové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 2,3 procenta.
Pozdržení dividend
Centrální banka také očekává, že se banky v současné situaci zdrží výplaty dividend a dalších kroků, které by mohly ohrozit odolnost jednotlivých bank. „ČNB v této souvislosti konstatuje, že kapitálová pozice domácího bankovního sektoru je díky kapitálovým rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu v současnosti robustní. Bankovní sektor jako celek je schopen se vyrovnat s důsledky i významně nepříznivého ekonomického vývoje, což dokládají dohledové i makrozátěžové testy,“ uvedla banka.
Fed snížil úrokovou sazbu o jeden procentní bod, snaží se tak chránit ekonomiku před dopady epidemie |
Dnes také preventivně upravila pravidla měnových operací k dodávání likvidity (pozn. volných finančních prostředků) bankám, která zavedla v říjnu 2008 na podporu domácího finančního trhu během globální finanční krize. „Tyto dodávací repo operace budou počínaje středou 18. března 2020 vyhlašovány třikrát týdně v pondělí, středu, pátek namísto dosavadní frekvence jednou týdně,“ uvedla banka. Rusnok upozornil, že v současnosti banky problémy s likviditou nemají a opatření je preventivní. Banky v současnosti o tyto operace zájem neměly, uvedl Rusnok.
ČNB snížila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada snížila o 0,5 procentního bodu na 0,75 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Rada ČNB dnes také revidovala dřívější rozhodnutí zvýšit od 1. července rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. proticyklickou kapitálovou rezervu na dvě procenta. Sazba tak zůstane na 1,75 procenta. Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky.
