V New Yorku to vypadá jako za války, ventilátory dojdou za týden. Karanténa nebude, řekl Trump |
Podle průzkumu americké centrální banky to dokazuje srovnání s tragickou pandemií španělské chřipky, která lidstvo postihla před sto lety. Píše o tom server bloomberg.com.
Ač se v současnosti zdá, že snahy vlád minimalizovat shlukování lidí a co nejvíce omezit fyzický kontakt, jsou radikální a přímo napomáhají tomu, aby se zastavily zavedené finanční toky, podle amerických vědců tomu může být naopak. Věří totiž, že nekompromisní a včasná řešení zkrátí dobu, po kterou bude ekonomika trpět.
Předběžný rozbor ukázal, že pandemie španělské chřipky, při níž zemřelo mezi 50 a 100 miliony lidí, způsobila prudký a dlouhotrvající propad ekonomické činnosti. Například ve Spojených státech, které svou ekonomiku vystavily krizi průměrně, došlo během prvního roku trvání chřipky k 18% úbytku místní výroby a nedařilo se jej roky dohnat – především v nejvíce postižených regionech.
Podnikatelé postižení pandemií dostanou od státu 25 tisíc korun, vláda schválila i pravidla kurzarbeitu |
„Nefarmakologické“ kroky proti nemoci, jako je právě vládní nařízení o preventivní karanténě, by se podle průzkumu na větším ekonomickém propadu neměly projevit. „Města, která nastavila razantnější opatření, neprošla větší krizí,“ píšou analytici. „Naopak,“ dodávají. Za příklad uvedli třeba Tchaj-wan nebo Singapur, kde včasný politický zásah dokázal zmírnit jak šíření nákazy, tak ekonomický propad.
S laxním přístupem politiků by se podle vědců mohla vrátit k růstu za výrazně delší dobu. Ekonomové zároveň upozornili, že pokud bychom se návrat k „normálu“ snažili urychlit, ve finále by byl dopad mnohem výraznější, než předpovídá současná krize.
