Lidovky.cz

Ekonomika

Eurokomisaři chtějí záchranný koronavirový fond pro celou EU. Ve hře je vydávání společných dluhopisů

Těžce zasažená Itálie patří k zemím, které chtějí přesvědčit zbytek eurozóny pro myšlenku společných koronových dluhopisů. foto: Remo CasilliReuters

BRUSEL - Země Evropské unie by měly vytvořit nový společný fond, který by pomohl unijním ekonomikám zotavit se z následků koronavirové krize. Státy by do něj mohly získávat peníze například vydáváním společných dlouhodobých dluhopisů nebo do něj nasměrovat část svých daňových příjmů. Ve společném prohlášení to v pondělí uvedli eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni.
  7:37

Nástroje ke zmírnění očekávané recese budou v úterý hledat během videokonference unijní ministři financí a takzvané koronové dluhopisy budou jedním z diskutovaných témat.

Eurokomisaři v textu zaslaném evropským médiím píší, že dosud přislíbené ekonomické stimuly nebudou k překonání krize stačit. Kromě masivního nákupu finančních aktiv ze strany Evropské centrální banky, uvolnění fiskálních pravidel a podpory krátkodobého zaměstnávání od Evropské komise či angažmá Evropské investiční banky se musí podle komisařů strádající ekonomiky opřít o další pilíř.

„Vzhledem k naléhavosti a rozsahu toho, co je potřeba, by tato idea umožnila předem připravit a poté doplnit nárůst rozpočtu EU, po němž volala předsedkyně (EK Ursula) von der Leyenová. Čas se krátí. Okolnosti volají po kreativitě,“ uvedli k vytvoření fondu francouzský a italský eurokomisař.

Země EU podpořily uvolnění rozpočtových pravidel unie. Komise chce vytvořit nouzový fond

Itálie patří vedle koronavirem téměř stejně zasaženého Španělska ke zhruba desítce zemí z jižní a západní Evropy, které chtějí přesvědčit zbytek eurozóny pro myšlenku společných koronových dluhopisů. Zvláště Německo a Nizozemsko a další země tradičně vyznávající šetrnou fiskální politiku však nechtějí na dluhopisy kývnout a místo toho navrhují využití úvěrů prostřednictvím záchranného fondu ESM.

Breton a Gentiloni však soudí, že půjčky limitované podle šéfa ESM Klause Reglinga dvěma procenty hrubého domácího produktu (HDP) jednotlivých zemí by nebyly zdaleka dostačující. Eurokomisaři na základě kroků dosud oznámených německou vládou odhadli, že pokud by všechny země postupovaly stejně, budou potřebovat pomoc ve výši deseti procent HDP, což bude celkem až 1,6 bilionu eur (téměř 45 bilionů Kč). K tomu by ESM ani žádný další dosud zmiňovaný nástroj nestačil, a proto je podle eurokomisařů na místě vytvořit zmíněný fond. „K penězům potřebným pro financování svých plánů musí mít spravedlivý přístup za srovnatelných podmínek všechny země EU,“ uvedli jednu z podmínek fondu komisaři.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.