Produkce inženýrského stavitelství, které tvoří z velké části dopravní infrastruktura, vzrostla meziročně o 21,9 procenta.
„Dopad epidemie zatím v datech za stavebnictví není patrný. Stavební produkce si v únoru udržela meziroční růst a tahounem bylo i nadále inženýrské stavitelství. Děkuji všem respondentům, kteří nám data i v současné nelehké situaci poskytli, a výsledky tak mohly být zpracovány v plném rozsahu,“ uvedla v tiskové zprávě vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Pomohlo teplé počasí
Únorovému růstu stavebnictví pomohlo především teplé počasí, růst táhla hlavně výstavba dopravní infrastruktury. Uvedli to analytici, které ČTK oslovila. Dopad na obor kvůli opatřením proti šíření koronaviru by podle nich měl být menší než například u průmyslu. Stavebnictví by mohlo brzdit celkový propad české ekonomiky, míní.
„Po slibném rozjezdu v lednu si stavebnictví v únoru udrželo stabilní otáčky. Meziroční růst produkce zaznamenaly obě jeho hlavní skupiny, pozemní i inženýrská. Zatímco ale v pozemní části byl růst sotva znatelný, v inženýrské části se meziročně zvýšil o víc než pětinu. Stavebníkům ve venkovních prostorách jednoznačně přálo počasí, které se vyznačovalo téměř nepřetržitě nadnulovými teplotami,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Únorová čísla podle něj ukazují, že lze na stavebnictví spoléhat jako na odvětví, které bude během koronakrize brzdit celkový propad české ekonomiky. „Problémy se nicméně tomuto odvětví zcela nevyhnou. V nejbližších měsících se budou spíš projevovat na nabídkové straně nedostatkem kvalifikované pracovní síly a možná i zhoršenou dostupností některých materiálů,“ doplnil Sobíšek. Pro druhou polovinu roku očekává snížení poptávky v důsledku horší finanční situace některých firemních investorů.
Stavební firmy mají kvůli koronaviru problém. Chybí roušky, odpadají zaměstnanci, hrozí jim existenční problémy |
„Recese, do které česká ekonomika vstoupila nepochybně se startem koronavirové krize, se podepíše i na výsledcích stavebnictví. Finální dopad krize na stavebnictví však nemusí být až tak drtivý jako v případě průmyslu. Otázkou je, zda stavebnictví bude mít po uzavření hranic dostatek zaměstnanců, aby pokrylo nasmlouvané zakázky zejména v oblasti dopravní infrastruktury,“ uvedl dále analytik ČSOB Petr Dufek.
Hluboká recese, do které podle něj už česká ekonomika vstoupila, se nejspíše odrazí i v poptávce po komerčních nemovitostech i bytech. O prvním rozhodne investiční aktivita zahraničních investorů, o té druhé zase rychlost propouštění v ekonomice, která stlačí i poptávku po bydlení. „Celkově má, s ohledem na veřejné zakázky, stavebnictví velkou šanci přečkat současný ekonomický útlum v relativně dobré kondici, a tedy i výrazně lepšími výsledky než třeba průmysl,“ podotkl Dufek.
Analytik Komerční banky František Táborský připomněl, že stavebnictví v únoru vzrostlo téměř dvojnásobným tempem, než byl průměr za loňský rok (2,7 procenta). „Za tím stojí jednoznačně velmi teplé počasí během zimních měsíců, které dovolovalo pokračovat v pracích na stavbách. Ve srovnáním s předchozím rokem byla průměrná únorová teplota vyšší o celé dva stupně,“ dodal Táborský.
