Lidovky.cz

Ekonomika

Zaznívají totální hlouposti. Nejlepší by bylo otevřít rovnou i uvnitř, klidně na půl kapacity, míní restauratér

Majitel Atelier Red & Wine restaurantu Lubo Mikuš. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Rozhovor
Praha - Šest let buduje Lubo Mikuš na Malé Straně v Praze restauraci Atelier Red & Wine, oceňovanou hlavně mezi milovníky vína. Stejně jako tisíce jiných teď zažívá krušné časy. Problém jsou podle něj zejména chaotická opatření státu. „Z různých stran zaznívají pro obnovení provozu hospod návrhy a doporučení, které jsou totální hloupostí,“ říká Mikuš .
  12:20

Lidovky.cz: Jaké konkrétní hlouposti ohledně podmínek otevření provozu restaurací máte na mysli?
Třeba že bychom měli měřit příchozím hostům teplotu. Jde o kraviny, které nemají s civilizovaným světem nic společného. Vždyť každý člověk, když jde do restaurace, tam nepůjde s teplotou. A kuchyň je prostředí, které se několikrát denně myje a čistí bez ohledu na koronavirus.

Vláda představila ‚jízdní řád‘ pro záchranu podniků. Postupně se otevřou obchody, posilovny i restaurace

Lidovky.cz: Ale určitá hygienická opatření nejspíš potřebná budou…
Samozřejmě. Ale ať stát zavede taková, která mají smysl a zároveň jsme my schopni je dodržet. Hygienu dodržujeme každý, jak nejlíp to jde, a i když je vždy co zlepšovat, v tom problém nebude. Dezinfekci dáme ke dveřím i na toalety. Teplotu budeme měřit jen personálu, hosté budou určitě dostatečně rozumní a nebudou k nám chodit do hospod s teplotou nebo kašlem. Uklízet budeme více savem, i když to bude cítit. Dvakrát denně vytřeme podlahu a otřeme všechny exponované plochy dezinfekcí. V kuchyni budeme pracovat jen v rukavicích, ty se budou pravidelně měnit. Na place si budeme mýt ruce jako nikdy, a ještě si je budeme každou chvíli dezinfikovat. Bojím se ale, aby tady nevznikla nějaká hra na kočku a myš, jestli máme akrylové, nebo bavlněné ručníky, jestli máme dezinfekci s 80, nebo 100 procenty alkoholu...

Lidovky.cz: Vláda představila plán, podle něhož bude možné otevřít zahrádky restaurací a prodávat tam přes okénko od 25. května a zahájit provoz uvnitř od 8. června. Je to dobrý nápad?
Vláda zaspala při řešení o týden, ale pak udělala relativně rychlé kroky a chápu, že je těžké dělat taková rozhodnutí poprvé v životě, protože nikdo z nás něco takového nikdy nezažil. Ti lidé na hory do Itálie neměli odjet, myslím v tom posledním turnusu. Ale je to dneska jakési rozlité mléko a nemá smysl nad tím brečet. Ale otevřít restaurace teď honem co nejdřív by byl risk. To chápu, koneckonců vidíte, co nastalo o Velikonocích, všichni jsou najednou kutilové a zahrádkáři – bylo to úplně blbě. Nicméně otevřít jen zahrádky 25. května, to je co? Opět hloupost! Každá zahrádka musí mít zázemí a WC pro hosty, takže do té hospody prostě musíte. Tak proboha, proč nemůže být otevřená, třeba jen v omezené kapacitě?

A pak 8. června? Téměř tři měsíce po zavření hospod? To je absolutní nepochopení situace a riskování x desítek tisíc pracovních míst. Zabalila to Kuchyň – člen skutečně profi skupiny Ambiente – ani ta nemá na vyplacení povinných plateb pro zaměstnance... Co budou dělat ti menší? My třeba máme vstup na terasu jen přes restauraci a takových míst je třeba v Praze spousta, co máme dělat? Opět někoho prosit o svolení? Žádat výklad od někoho na úřadě? Proč se prostě nezeptají lidí z oboru? Opět to dělá diletant bez zkušeností s oborem.

Lidovky.cz: Zazněl už i návrh, aby restaurace fungovaly zpočátku na menší kapacitu. To je v pořádku?
Je, je to nejprůhlednější a nejúčinnější řešení! Půlka kapacity by nám stačila na začátek. Kdokoliv kdykoliv nás může přijít zkontrolovat, přepočítat hosty a volná místa, vždy bude půlka židlí volná. To si pohlídáme. Odstupy tím budou alespoň metr a půl nebo dva, budeme kolem vás chodit v roušce nebo ústence a větrat co nejvíc. Taky už jsem ale slyšel, že by se omezil čas, který host bude moct v restauraci strávit. Že by si dotyčný dal jen třeba jedno jídlo, jednu skleničku a musel pryč. Co to je za hloupost? Jestli ten člověk tady bude hodinu, nebo tři, tím je riziko nakažení stejné. A my budeme říkat – prosím vás, už jste tady hodinu, tak zaplaťte? A dotyčný vyjde ven, vrátí se za minutu a bude tu sedět dál?

Lidovky.cz: Volal jste po jasném časovém plánu dalšího postupu. Vláda teď jakýsi představila...
Doufám, že nejde o nějaké plané sliby. Planých slibů už bylo tolik, že si je můžou nechat zarámovat. Včetně slibů nejvyššího, který, když se zavíraly hospody, řekl, že zavřeno bude na deset dní. Proč ale nechávat lidi v nějaké plané naději? Tehdy ve čtvrtek nám omezili provoz jen do osmi večer, my jsme všichni nakoupili jako obvykle na celý víkend, ale hned druhý den, z pátku na sobotu, zakázali náš provoz úplně. Přitom už ve čtvrtek museli vědět, že se situace vyvíjí hodně blbě. Ať máte malý, nebo velký podnik, je to jedno. Prostě jsme přišli zbytečně jen tímto zmateným rozhodnutím o desítky tisíc korun nebo někdo až třeba o 150 tisíc jen na víkendovém nákupu věcí, které jsme pak nemohli využít. Jde tedy o to, aby přestali mlžit.Nastartovat podnik není otázka jednoho dne. Pořád existuje riziko, že se to natáhne, ale nějaký opěrný bod musíme mít. Návrat do hospod ze strany hostů bude stejně pomalý. Sice všichni vyrazí na první pivo, ale pak to sakra zvolní, peněz bude málo v oběhu, turisti nebudou, spousta lidí bude mít na krku půjčky…

Nepochopím, proč ten plán není jasný, ale opět s otazníky. Ano, vím, bude upřesněn, ale předpokládejme, že běží jako všechna dosavadní „pomoc“ a postupy, a na vše můžeme zapomenout. Přitom stačí přemýšlet a poslouchat lidi z oboru, jako třeba u novinky se zahrádkami. Proč rovnou nezazní, je to takhle, ale můžete je otevřít v uvolněném režimu – bez nutnosti až kolikrát obskurních podmínek třeba v Praze s památkáři –, my vás tento rok nebudeme prudit, ať doženete alespoň část toho průšvihu? Ne, to nezazní, jen termín.

Lidovky.cz: Kromě časového plánu je podle vás potřebná i změna legislativy. Vy navrhujete změnit zákoník práce tak, aby bylo možné zaměstnance snáze a rychleji propustit. Čemu to pomůže?
Pomůže nám to přežít a zajistí to flexibilitu při výměně lidí. Dneska je složité někoho propustit, když pro něj nemáte práci, což se bohužel teď děje, a hlavně ještě dlouho bude dít, jelikož budete zřejmě nemalou dobu fungovat jen v omezené kapacitě a nepotřebujete tolik číšníků a kuchařů. Pokud se bojíte, že na každého nebudete mít peníze, a nedomluvíte se na dohodě, musíte dotyčnému dát pět měsíců na cestu. Dva měsíce výpovědní lhůta a tři měsíce odstupné. A to už jsme finančně v říjnu.

Kuchařský tým restaurace Kuchyň na Pražském Hradě. „Nemáme ani prostředky na zákonné odstupné pro zaměstnance a nová sezona bude nejdříve příští léto, proto jsme se rozhodli pro insolvenci,“ říká spolumajitel Tomáš Karpíšek.

Lidovky.cz: A vy navrhujete?
My ty změny potřebujeme kratší. Zkrátit výpovědní lhůtu a odstupné třeba jen na jeden měsíc. Ti lidé si pak budou práce víc vážit, protože v gastronomii byl v posledních letech obrovský problém s nedostatkem kvalitních zaměstnanců. Navíc, leckdo bude mít problém i s novými návyky v práci, mýt si permanentně ruce dezinfekcí, chodit výhradně v roušce a podobně. Najdou se zaměstnanci, kteří budou mít problém tohle dodržovat. A my potřebujeme nástroj, který nám umožní je rychle a flexibilně vyměnit.

Prostě, milý státe, udělejme pro propuštěné jen jeden měsíc na cestu. A mohlo by to platit třeba jen po zbytek letošního roku. Dotyčný si najde práci jinde za jiných podmínek, nebo bude chvíli na pracáku. Všichni musíme udělat v téhle situaci nějaké ústupky. O podobné flexibilitě pracovního trhu se tu mluví dlouho, ale teď je zoufale nutná. Proč tahat ke dnu celý podnik, když možná stačí protočit nebo ubrat pár lidí?

Pražský magistrát odpustí nájmy z restauračních zahrádek a poplatek z pobytu

Lidovky.cz: V jaké situaci je váš Atelier Red & Wine? Pomůže okénko, ze kterého prodáváte jídlo?
Ani náhodou. Okénko znamená, že šest z osmi zaměstnanců je doma, držíte v akci jednoho nebo dva kuchaře, ti uvaří pár jídel, která rozvezu nebo si je někdo vyzvedne. Ekonomicky je to nesmysl. Je to dobré spíš jen k tomu, abych já nezblbnul, nemusel doma koukat do zdi a nevypadl z rytmu. S jedním kuchařem tu dokážeme udělat tak pět, možná sedm procent obvyklých tržeb.

Lidovky.cz: Pomůže v tom nějaký program státní podpory? Využijete třeba státní kompenzaci části mezd nebo bezúročné půjčky? Vláda tvrdí, že hodlá utratit na záchranu bilion korun...
To vše má sice pomoci, ale zavření přišlo ve chvíli, kdy bylo nutné vyplatit mzdy za únor, teď za březen. A pomoc nikde. Peníze musíme vzít z vlastních kapes. Pokud je tam někdo vůbec má. A teď nezbývá než čekat 30 dnů od podané žádosti. Jsou to takové hrátky s čertem. Řeknou, že můžete podat žádost o kurzarbeit, ale aby vám pokryly mzdy z 80 procent, musíte kromě jiného do banky pro potvrzení, v bance to nikdo nebere, protože je tam sotva půlka lidí. Navíc v bance chtějí pět pracovních dnů na jeden primitivní e-mail, což o svátcích znamenalo, že jsem podal ve čtvrtek a dostanu papír v pondělí za deset dnů! A jakmile to nakonec podám, tak třeba dřív než 10. května stejně peníze nedostaneme. A v té době už bude nutné vyplatit lidi za duben. V tom je ten průšvih.

Na druhé straně člověk chápe, že se děje něco, co je výjimečné, a možná si na to zvykneme, protože jsem přesvědčený, že takový epidemiologický problém tu není naposled. Od státu nemůžeme čekat nic moc, spíše nic, musíme si nějak poradit sami a také nechceme žadonit u úřadů. Jsme profesionální restauratéři, touhle prací žijeme, ale také nechceme nesmyslně zadlužit sebe, naše děti a příští generaci, vždyť ten bilion taky bude muset jednou někdo splatit. Půjčka není řešení, jen se tím přehodí problém v čase a možná na někoho jiného. A to je špatně.

Karpíškova Ambiente zavřela restauraci Kuchyň na Hradě a poslala ji do insolvence. Kvůli karanténě došly peníze

Lidovky.cz: Vrátí se vůbec někdy ekonomická situace v gastronomii do stavu před pandemií?
Nejdřív tak za rok, pokud nepřijde nějaká dramatická druhá vlna. Abychom se dostali do situace vrcholu třeba z loňského podzimu, bude třeba nejméně rok. Tohle léto je odepsané prakticky v celé Evropě. A až se provoz a pohyb lidí otevře, nedělejme si iluzi, že jako první pojedou turisté k nám. Koukat se na orloj a na Karlův most je fajn, ale nemyslím si, že to je priorita evropských turistů. A Češi budou chtít v první řadě k moři. Takže naše restaurace se budou zaplňovat velmi pomalu. A mnohé už ani znovu neotevřou.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.