Ještě v lednu MMF uváděl, že životní úroveň či hrubý domácí produkt (HDP) poroste zhruba ve 160 zemích světa. V polovině dubna se ale kvůli nemoci covid-19 prognózy změnily naprosto razantně. Obě zmíněná kritéria se podle nejnovějších odhadů mají snížit ve více než 170 státech. Světové HDP se má navíc propadnout o zhruba tři procenta, což by podle MMF mělo znamenat ekonomickou recesi, jakou svět nezažil po desítky let.
Pandemie zlepšila ovzduší, snaha zachránit ekonomiku však může vše zvrátit |
„Musím podtrhnout, že jsme zřejmě ve svých odhadech propadu světové ekonomiky moc optimističtí,“ řekla v rozhovoru s BBC šéfka MMF Georgievová. „Epidemiologové nám nyní pomáhají sestavit jakýsi makroekonomický model. Podle nich je pořád nový koronavirus velkou neznámou a není jasné, zda se třeba příští rok nevrátí,“ doplnila ekonomka.
Mezinárodní měnový fond nyní funguje podle Georgieovové v záchranném módu. Od této instituce se obvykle očekává, že bude jakýmsi fiskálním hlídačem a zároveň pohotovostí pro světovou ekonomiku. Nyní ovšem funguje spíše jako hasič v první linii v boji s neviditelným ohněm, tvrdí šéfka MMF. Prioritou jsou podle ní životy lidí a hned poté životní úroveň ve státech.
„Je na čase, aby jednotlivé vlády utratily tolik peněz, kolik si mohou dovolit, ale ty peníze nesmí jen tak zmizet. Nechceme ztratit přehled a transparentnost během krize,“ řekla Georgievová s tím, že musí být jasně dohledatelné, za co vlády peníze utratily.
Pozor na předčasné uvolňování, varuje Georgievová
„Jsou státy, které se mohou více starat sami o sebe. Spojené království už toho například udělalo opravdu hodně. Jiné země ale budou potřebovat mnohem více pomoct, protože mají výrazně limitovanou kapacitu jakýchkoliv opatření,“ vysvětlila Georgievová. „A to je role MMF a dalších mezinárodních finančních institucí,“ dodala.
V době velice nízkých úrokových sazeb může podle ní MMF mnohem lépe pomoci státům postavit se na nohy nejen v boji se zdravotnickou krizí, ale především s ekonomickými dopady. „Musíme se zaměřit na podporu těch nejohroženějších lidí v nejzranitelnějších částech ekonomiky,“ uvedla Georgievová.
Intervence by podle ní mohly podnítit rychlý zpětný růst ekonomiky a snížit trvalé dopady. Přes veškeré hluboké ekonomické následky uzavřených hranic či omezení pohybu Georgievová varuje, před jakýmkoliv předčasným uvolňováním.
„Záchrana životů a životní úrovně lidí jde ruku v ruce se zastavením pandemie. Teď nemůžeme jednoduše restartovat ekonomiku na plné obrátky a bez fungující ekonomiky nebudou mít ministři financí jednotlivých států dostatek prostředků na financování klíčových oblastí, včetně zdravotnictví,“ dodala. „Musíme naslouchat odborníkům na zdravotnictví a navrhnout jasné protokoly, které nám časem umožní postupně otevřít různé segmenty ekonomiky. „Musíme otevírat opatrně a postupně vyhodnocovat, jak se nám to daří,“ řekla Georgievová pro BBC s tím, že automatizované výrobní továrny či zemědělské oblasti bude snazší otevřít, zatímco větší města budou potřebovat důkladné plánování.
Nejhůře jsou na tom podle Georgievové chudé státy. „Ti nejchudší byli zasaženi několikrát. Jednak je zasáhly dopady pandemie, musí se vypořádávat s ekonomickým poklesem ve státech, kam jsou zvyklí exportovat či z nich dovážet. A snaží se všemi silami zajistit bezpečí pro své obyvatele,“ vysvětlila šéfka MMF.
„Trhy v rozvíjejících se zemích přišly za dva měsíce o zhruba dvě stě miliard dolarů (zhruba pět bilionů korun). To je více než za celou poslední ekonomickou krizi. Exportéři jsou mimo jiné zasaženi poklesem cen exportovaného zboží v cílových zemích,“ tvrdí Georgievová.
Podle ní je třeba spustit jakési záchranné linky pro tyto státy - mezi nimi by například mohlo být pozastavení státního dluhu, které by umožnilo uvolnit miliardy do zdravotnictví. „Potřebujeme se navzájem. V tuto chvíli se ukáže naše lidství a solidarita. Právě to nám nakonec pomůže se z krize dostat,“ uvedla ekonomka.
