Pivo či limonádu s sebou nebo rozvoz jídel provozují po Česku tisíce hospod a restaurací. A mnohým to podle zjištění společnosti Storyous pomáhá udržet aspoň část tržeb dosahovaných v únoru, tedy před vyhlášením nouzového stavu.
Tržby celého oboru gastronomie v Česku se i tak v dubnu propadají na 20 procent oproti situaci před zavřením provozoven. Jedná se přitom o určité zlepšení. V březnu dosahovaly tržby v pohostinském oboru pouhých deseti procent únorového stavu.
  |
Některé restaurace spustily výdejní okénka a případně jídla s sebou hned, jakmile vláda v březnu nařídila zavřít všechny lokály. Mnoho dalších se přidává postupně. Ukazuje se, že aspoň v některých případech to pomůže podnik udržet při životě do 25. května, kdy vláda plánuje obnovit provoz v interiéru restaurací.
Stačí to na přežití?
Společnost Storyous, která je dodavatelem pokladních systémů pro zhruba desetinu všech gastronomických zařízení v Česku, vyčíslila, že v březnu provozovala čtvrtina podniků výdejní okénko pro pivo i jídla, případně zajišťovala rozvoz. Teď v dubnu podíl vzrostl na víc než třetinu. Firma dokonce tvrdí, že restaurace, které tímto způsobem nyní fungují, dosahují v průměru dvou třetin tržeb oproti normální situaci.
Pražané vyrazili do ulic. Bez roušek a dezinfekcí se ale nehnou ani na krok |
„Podnikům, které mají otevřeno, se daří dosahovat téměř 70 procent tržeb v porovnání s únorem. Výdejní okénka nebo rozvoz jídla ale zatím provozuje jen třetina všech podniků, ty zbylé zůstávají zavřené. Proto celý gastrosektor ve srovnání s únorem aktuálně zaznamenává tržby pouze v hodnotě 20 procent. I tak je to ale oproti březnu výrazné zlepšení,“ uvedl šéf Storyous Igor Třeslín.
Během dubna se rozšířila po celém Česku řada internetových kampaní, které hospody s výdejem „přes ulici“ a jejich nabídky propagují. A sounáležitost zákazníků je leckdy velká. Přesto ale podniky oslovené redakcí serveru Lidovky.cz považují dvoutřetinový podíl tržeb oproti stavu před dopadem nového koronaviru za nereálně vysoký.
„V našem případě odhaduji tak možná 30 procent. A to jsme začali prakticky hned poté, co stát hospody zavřel,“ uvedl na příkladu plzeňského Švejk restaurantu podnikatel Radovan Sochor, jehož rodinná firma poskytuje franšízu republikové sítě těchto restaurací.
„Je to špatné. V tuto chvíli jsme asi na deseti až 15 procentech běžných tržeb, takže každý den je ztrátový, jen to trochu zmírňujeme,“ uvedl minulý týden pro Lidovky.cz Marek Šmíd, jednatel restaurace Beef&Beer v Uherském Hradišti. Hotové pokrmy prodává mezi dveřmi nebo je rozváží.
Někde je podíl „rozvážkových a okénkových“ tržeb ještě menší. „Okénko znamená, že šest z osmi zaměstnanců je doma, držíte v akci jednoho nebo dva kuchaře, ti uvaří pár jídel, která rozvezu nebo si je někdo vyzvedne. Ekonomicky je to nesmysl. S jedním kuchařem tu dokážeme udělat tak pět, možná sedm procent obvyklých tržeb,“ uvedl majitel pražského Atelieru Red&Wine Lubo Mikuš.
S pivem či párkem musí lidé odejít alespoň deset metrů od okénka, rozhodl Prymula |
Jinde ale údaje Storyous potvrzují. Například brněnská restaurace Like it v současné době prodá více porcí než dřív. „Zájem je velký, za den uvaříme asi 150 až 200 jídel. Tržby jsou ale menší, protože lidé si u nás nesednou a nedají si nápoje. Celkově máme pokles asi o 25 procent,“ řekl serveru Lidovky.cz Martin Václavík, majitel podniku.
Státní pomoc vázne
Pro velkou část podniků, a dost možná, že pro naprostou většinu, je odběr od věrných zákazníků jednou z mála možných pomocí k přežití. Státní pomoc ve formě bezúročných úvěrů, bonusu pro živnostníky nebo kompenzace mezd dosud dorazila k málokterému z hospodských. Dočasné prominutí odvodů pomůže jen některým a prominutí sankcí za opožděné zaplacení daně znamená jen odklad výdajů.
„Ministryně Schillerová se chválí, jak stát vydal a vydá firmám a živnostníkům 1,2 bilionu korun. Ty peníze ale ještě nikdo neviděl a přitom včera bylo pozdě. Kdo nemá vlastní krizový plán a řešení, tak skončí úplně,“ obává se podnikatel Sochor.
Zaznívají totální hlouposti. Nejlepší by bylo otevřít rovnou i uvnitř, klidně na půl kapacity, míní restauratér |
Větší šanci na přežití mají podniky, které nesplácejí dluhy a dokázaly si v době růstu vytvořit finanční rezervu. Desítky jiných, včetně třeba restaurace Kuchyň podnikatele Tomáše Karpíška na Pražském hradě, už ale činnost úplně ukončily a propustily zaměstnance.
V Česku fungovalo před příchodem koronavirové krize na 40 tisíc restaurací, hospod, barů a dalších gastronomických podniků. O vyhlášení nouzového stavu rozhodla vláda 12. března, dva dny poté byly nuceně uzavřeny všechny restaurace a další podobná zařízení. Část začala nabízet pivo, případně i obědy, z okének a rozvážet jídlo. Podle údajů Asociace hotelů a restaurací však v březnu 75 procent stravovacích zařízení provoz zastavilo úplně a není jisté, zda se jim podaří byznys restartovat, nebo definitivně skončí.
