Lidovky.cz

Budovatelé kapitalismu

Bez Číny se ještě dlouho neobejdeme, říká šéf poradenské společnosti Josef Kotrba


Prezident poradenské společnosti Deloitte ČR Josef Kotrba. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Premium Rozhovor
Praha - I koronavirus bude mít své vítěze – internetové obchody či rozvozy jídla. Ale některá vítězství mohou i zhořknout. Pokud se z koronakrize rozvine vleklá recese, bude brát všude, říká prezident poradenské společnosti Deloitte ČR Josef Kotrba v dalším z rozhovorů s osobnostmi seriálu Budovatelé kapitalismu.
Budovatelé kapitalismu

Lidovky.cz: Jakým způsobem zasáhne koronavirus Českou republiku? Budovatelé kapitalismu.
Již měsíc má naše ekonomika v některých segmentech úplně zavřeno. Tam je propad úplně jasný. Již v těchto dnech se podnikatelé rozhodují, zda budou čekat na obnovení provozu, či zda své podnikání uzavřou. V příštím roce to povede k recesi – je obtížné předvídat, jak dlouhá a hluboká bude.

V horizontu několika let však může i tato krize přinést nové příležitosti. Průmysl poměrně bolestně zjišťuje, že rozsáhlá mezikontinentální dělba práce, závislá na plynulosti dodávek s přesnými termíny, je velmi křehká. Atraktivita geograficky blízkých, ale přesto stále o poznání levnějších dodavatelů z Česka se může pro výrobce ze západní Evropy o poznání zvýšit.

Václav Klaus, Ivan Kočárník, Karel Dyba, Lubomír Soudek a další aktéři velkého ekonomického třesku znovu na scéně v sérii exkluzivních rozhovorů BUDOVATELÉ KAPITALISMU.

Lidovky.cz: Kde bude největší problém? Čeho se nejvíce obáváte?Nejvíc se obávám, že se i po opětovném otevření ekonomiky rozvine klasická recese, tažená přiškrcením spotřebitelské poptávky. Příznaky se již projevují, spotřebitelská důvěra v Evropě klesá a je nepravděpodobné, že se po uvolnění restrikcí lidé vrhnou zpět do nakupování, jako by se nechumelilo. Spíše očekávám, že budou odkládat investiční výdaje a omezovat i ostatní zbytné útraty.

A to je klasický mechanismus ekonomických recesí – nižší poptávka vede k nižším tržbám firem, vyšší nezaměstnanosti, vyšší míře nejistoty a dalšímu omezení poptávky. Úlohou vlád je v této věci nejen cíleně pomáhat postiženým občanům a odvětvím, ale také – a možná ještě více – obnovovat a udržovat důvěru spotřebitelů tak, aby se uvedený mechanismus rozvinul co nejméně.

JOSEF KOTRBA (54)
■ Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Své doktorské studium zahájil v Ekonomickém ústavu ČSAV, pokračoval na University of Pittsburgh, kde v roce 1996 získal doktorát.

■ Pracoval v institutu CERGE-EI při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR.

■ V roce 1997 se na dva roky stal členem představenstva České spořitelny.

■ Poté nastoupil do poradenské společnosti Deloitte ČR a v roce 2010 se stal jejím řídícím partnerem. Od prosince 2016 je prezidentem Deloitte ČR.

Lidovky.cz: Má tento vývoj, při pohledu zpátky, nějakou obdobu? Mnozí možné důsledky koronaviru přirovnávají ke krizi let 2008–2009.
Analogie s minulou krizí není úplně přesná. Ekonomika letos dostane ještě prudší náraz než v roce 2008 a považuji za velmi pravděpodobné, že hospodářský pokles bude ještě vyšší. Určitou naději vidím v tom, že ekonomika byla zastavena externím vlivem, v podstatě rozhodnutím vlád, a že oživení může nastat rychleji. Ale to se stane jen za předpokladu, že se neroztočí spirála pádu příjmů a poptávky, o které jsem již hovořil.

Lidovky.cz: Jak hodnotíte dosavadní kroky vlády?
Nad tím, zda bylo, či nebylo nutné přistoupit k tak rozsáhlému uzavření ekonomiky, dnes není užitečné bádat. Koneckonců, i Boris Johnson, který zpočátku propagoval teorii získání kolektivní imunity tím, že Britové povedou život bez omezení, během krátké doby ustoupil a naskočil na Evropskou restriktivní vlnu.

Je nepochybně správné, že vláda do ekonomiky pumpuje peníze – domnívám se však, že bude nutné posílit přímou podporu. Mnohé jinak zdravé podniky nebudou schopny rozumně splatit úvěr, který by jim překryl utrpěné výpadky. Ty totiž přetrvají i poté, co se uvolní vládní restrikce. Třeba turistický ruch se bude vzpamatovávat velmi pomalu a byla by škoda, kdyby Česko se svým turistickým potenciálem začínalo po dvou či třech letech od nuly. Výborným nástrojem je pak beze vší pochybnosti kurzarbeit.

Lidovky.cz: Jaké další kroky by měla vláda udělat?
Kromě výše uvedeného by měla minimalizovat administrativní náročnost poskytované pomoci. A být rychlá.

Lidovky.cz: Jaký je váš názor na myšlenku, aby stát dočasně kapitálově vstoupil do některých podniků s cílem je ozdravit?
Obecně s kapitálovou podporou od státu v takto mezních situacích souhlasím. Myslím si, že by stát měl oprášit myšlenku nějaké restrukturalizační agentury, která by byla schopná kombinovat kapitálové vstupy, odkup pohledávek a další restrukturalizační opatření.

Lidovky.cz: Bude důsledkem krize nějaké přerozdělení trhu? Půjdou nahoru některá odvětví a jiná dolů?
Jistě, i tato krize bude mít své vítěze. Nejde jen o to, že se lidé bojí či nemohou nakupovat v kamenném obchodě. Jde o to, že si na e-shopping či rozvoz jídla zvykli. Ale některá vítězství mohou i zhořknout – jestliže se z koronavirové krize rozvine vleklá recese, bude brát všude.

Lidovky.cz: A co zahraniční dělníci, bude Česko i nadále tak závislé na dovozu pracovních sil?
Skutečnost, že zaměstnáváme velké množství zahraničních pracovníků, nám v krizích dává skvělý „airbag“ proti prvnímu nárazu. Místo růstu nezaměstnanosti se zahraniční pracovníci vrací domů a dopad na domácí pracovní sílu mírní. Jestliže se podaří posílit naše postavení v dodavatelském řetězci západních firem, očekávám, že budeme pracovní sílu nadále dovážet. Ale určitě dojde i k dalšímu rozvoji robotizace, takže je možné, že na zahraničních pracovnících budeme závislí v menší míře.

Virus je reakcí Země na naše chování, říká investor Pravda. Slabinami české ekonomiky jsou otevřenost a průmysl

Lidovky.cz: Jak dopadne pandemie koronaviru na světovou ekonomiku? Bude to mít nějaký dopad na poměr sil ve světě?
V ročním horizontu podobně jako minulá krize. S větším celkovým dopadem, s jinými bezprostředními oběťmi – místo Lehmanů (Lehman Brothers, americká investiční banka, jejíž pád v září 2008 odstartoval světovou recesi – pozn. red.) to budou cestovky a aerolinky. Oslabí menší měny, ropa, komodity. Poklesne zahraniční obchod.

Amerika a Evropa se budou více zajímat o to, nakolik dokážou přežít samy o sobě. USA mají obrovskou flexibilitu, zejména pracovního trhu. Nezaměstnanost tam vzrostla téměř okamžitě po vypuknutí nákazy, firmy mohou snadno propouštět, což jim usnadňuje přežití a budou moci po oživení zase rychle nabírat. V Evropě je naopak propouštění drahé a mnohé firmy si ho proto nebudou moci dovolit, což je může stát existenci.

Pokud jde o tendenci k vyšší soběstačnosti, na úrovni zemí, které zabírají téměř celý kontinent – jako je Čína či Spojené státy – to není až tak velký problém. Na úrovni EU také ne. Kdyby se však o to pokoušely jednotlivé evropské státy, jak o tom sní mnozí nově objevení nacionalisté, byla by to ekonomické sebevražda.

Lidovky.cz: Změní se nějak role Číny? Ovlivní to globalizaci?
Myslím, že ano. Ale za prvé, bez čínské výroby se ani Amerika, ani Evropa neobejde ještě mnoho let, i kdyby se o to začaly seriózně pokoušet. A za druhé, Čína je obrovským trhem sama pro sebe. Tendence k tomu, že nevyrábí jen pro export, ale stále více i pro sebe samu, již existuje, a jestliže to koronavirová krize o něco urychlí, nic se jí nestane a světu také ne. Kdyby se však Čína propadla do vleklé recese, otřese to světem.

Lidovky.cz: Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. Platí to i pro koronavirus?
Uvidíme. Život na světě není bez rizik a koronavirus není žádná apokalypsa. Třeba u nás umírá každý den přes 300 lidí. Naše oběti koronaviru za dva měsíce tedy nedosahují ani běžné úmrtnosti za den. Přesto se svět prakticky zastavil. Je to podobné, jako když Německo kvůli vlně tsunami, jež způsobila únik radioaktivity ve Fukušimě – bez přímých obětí na životech – rozhodlo o konci jaderné energetiky. Kdybychom se s faktem, že život přináší rizika a že není nekonečný, naučili žít, bylo by to asi to nejlepší, co by se nám mohlo stát. Ale tak velkým optimistou nejsem.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.