Švédsko se rozhodlo v začátcích pandemie vydat jinou cestou než ostatní země v Evropě. Neuzavřelo například první stupně základních škol a školky a neomezilo lidem volnost pohybu. Vedení státu a lídři byznysu totiž varovali, že tvrdá omezení by mohla ohrozit stav ekonomiky a v konečném důsledku vést až ke společenských nepokojům.
Švédské město nasadilo originální zbraň proti shromažďování. Do oblíbeného parku navezlo tunu slepičího trusu |
Čísla o vývoji švédského hrubého domácího produktu (HDP) za první čtvrtletí zveřejněná tento týden ukázala, že se zemi dařilo v porovnání s dalšími evropskými státy v březnu lépe. Tamní HDP zaznamenalo pokles o 0,3 procenta oproti propadu o 3,8 procenta v zemích platících eurem.
Ekonomové však varují, že propad nyní očekávaný v ostatních evropských zemích se v dlouhodobém horizontu nevyhne ani Švédsku. Evropská komise předpovídá pokles tamního hospodářství za celý letošní rok o 6,1 procent, v celé EU pak o 7,4 procenta. Švédská centrální banka Riksbank pak čeká v zemi ještě významnější propad mezi sedmi až deseti procenty.
Jedním z hlavních důvodu je podle ekonomů to, že Švédsko je malou otevřenou ekonomikou s rozvinutým zpracovatelským průmyslem. Automobilka Volvo musela i přes absenci domácích restrikcí zastavit na několik týdnů výrobu kvůli přerušeným dodávkám součástek ze zahraničí. „Protichůdný postoj vůči zbytku světa, který dělá pravý opak, přináší jen omezený počet výhod,“ řekl David Oxley ze společnosti Capital Economics.
Tisková konference švédské vlády k vývoji kolem koronavirové krize.
Švédská vláda v neděli uznala, že selhala v péči o starší občany. „Nepodařilo se nám ochránit naše seniory (...) Je to selhání celé společnosti. Musíme si z něj vzít poučení, s touto pandemií jsme ještě neskoncovali,“ řekla v neděli podle agentury AFP ministryně zdravotnictví a sociálních věcí Lena Hallengrenová. Asi desetimilionová země dosud eviduje 3200 zemřelých s covidem-19, z nichž téměř polovina pochází z domovů pro seniory.
Místní média už týdny přináší zprávy z některých zařízení, kde vedl nedostatek ochranných pomůcek k situaci, že řada pracovníků nepřišla do práce a v některých domovech tedy chyběl personál. Podle svědectví se někteří senioři nakazili v nemocnicích, kam přišli s jinými zdravotními problémy, načež byli převezeni zpět do pečovatelských domů, kde se pak virus dále šířil. V jednom zařízení ve Stockholmu po nákaze koronavirem zemřela třetina všech seniorů, kteří tam pobývali.
Virus se dosud objevil ve více než polovině všech domovů pro seniory ve Švédsku. Vláda přitom v začátcích pandemie prohlásila, že ochrana lidí nad 70 let je její prioritou. Podle místních odborů stojí za nepříznivou situací do značné míry fakt, že až 40 procent zaměstnanců v domech s pečovatelskou službou jsou nekvalifikovaní pracovníci s krátkodobými smlouvami, kteří si většinou nemohou dovolit nepřijít do práce ani, když jsou nemocní. Řada jich navíc pracuje ve více domovech najednou, čímž se šíření nákazy mezi domovy ještě urychlilo.
