Lidovky.cz

Lidé budou moci o výplatu dlužné mzdy opět žádat úřady práce, normu má teď podepsat prezident

Ekonomika

  21:14aktualizováno  22:27
Praha - Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, budou opět moci žádat úřady práce o vyplacení výdělku. Umožní to návrh zákona, který ve středu schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, insolvencích a exekucích, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.
Lidé budou moci o výplatu dlužné mzdy opět žádat úřady práce.

Lidé budou moci o výplatu dlužné mzdy opět žádat úřady práce. foto: Kaufland

Řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. Podle nich se ke svým penězům nemohou dostat ani zaměstnanci podniků, které do úpadku mířily už dřív. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun. Nepředpokládá podle podkladů k zákonu, že by suma kvůli úpravě zákona nestačila.

Zaměstnanec má podle platných pravidel právo za určitých podmínek na uspokojení splatných mzdových nároků, které mu firma v platební neschopnosti neuhradila. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. 

O výplatu dlužné mzdy asi bude možné opět žádat úřady práce

Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti zaměstnavatele dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou lidé o peníze požádat do pěti měsíců a 15 dnů. Získat mohou dlužnou mzdu za tři měsíce. Za měsíc částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku.

Sněmovna do vládního návrhu zákona doplnila ustanovení, podle něhož by zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září. Dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu.

Schválením zákona první letošní květnová schůze horní komory skončila. K dalšímu zasedání se senátoři sejdou pravděpodobně přesně za týden, aby probrali mimo jiné zákon o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, který ve středu schválila sněmovna.¨

Senát schválil i odklad vracení vstupného na zrušené kulturní akce

Organizátoři zrušených kulturních akcí budou moci odložit až na podzim příštího roku vrácení peněz za uhrazené vstupné. Lidé navíc budou moci požádat pořadatele o poukaz na náhradní nebo odloženou akci. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středu navzdory některým výhradám schválil Senát. Předlohu, jež má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Na odklad vrácení platby za vstupné bude platit do konce října příštího roku takzvaná ochranná doba. Podobný princip vláda využila pro cestovní kanceláře v souvislosti se zrušenými zájezdy. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) popsal před senátory předlohu jako zákona na ochranu pořadatelů, který se ale snaží ochránit i návštěvníky. Kdyby hromadně začali žádat zpět své peníze, prodělali by na tom, protože pořadatelé by nebyli schopni jim je vyplatit, popsal.

Senát požádal v doprovodném usnesení vládu o přímou peněžitou podporu pořadatelů kulturních akcí a do budoucna také o daňové úlevy například snížením daně z přidané hodnoty na vstupenky. Zákon jen přesouvá tíži nákladů neuskutečněných kulturních akcí jednostranně na bedra zákazníků, zdůraznila horní komora.

Zákon se vztahuje na kulturní akce, které se měly konat do konce letošního října. O poukaz místo vrácení vstupného budou moci zákazníci požádat organizátory do konce března příštího roku. Voucher dostanou nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. V ochranné době budou muset pořadatelé nabídnout náhradní nebo odloženou kulturní akci ve stejné nebo vyšší hodnotě. Pořadatelé budou muset předplatitele vstupného o jejich právech informovat.

Ochranná doba podle předlohy skončí, pokud pořadatel nevydá zákazníkovi poukaz do jednoho měsíce od jeho žádosti, nebo mu nenabídne náhradní kulturní akci do šesti měsíců od vydání poukazu. Náhradní akce bude muset uskutečnit do konce října příštího roku.

Na okamžité vrácení peněz budou mít podle zákona nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé. Ostatní lidé, kteří o poukaz nepožádají, se dočkají vrácení peněz za vstupné nejpozději v polovině listopadu příštího roku.

Koronavirová krize podle důvodové zprávy kulturu paralyzovala. Tento trh bude i do budoucna omezen nejistotou z vývoje situace i případnými obavami o zdraví návštěvníků a účinkujících, píše se ve zdůvodnění zákona, který má zabránit krachům pořadatelů akcí.

Restrikce v kultuře vláda zavedla od 10. března. Od pondělí se kulturní akce mohou znovu konat, ovšem s účastí do 100 lidí. Pořadatelé musejí dodržovat různé hygienické podmínky. Například některým divadlům se proto ani nevyplatilo otevřít. Velké kulturní akce, hlavně hudební festivaly s tisíci účastníky se letos v létě neuskuteční vůbec. 

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.