Udělali jsme si to sami, říká americký vědec o pandemii koronaviru. Poukazuje na obchod se zvířaty |
Farmář v americkém státě Minnesota utěsnil všechny otvory stodoly, ventilací pak do prostoru plného prasat pustil oxid uhličitý. Jiný chovatel jatečních vepřů je otrávil v neprodyšném kamionu. Další všechna prasata postřílel ranou do hlavy, strávil s tím celý den.
Takto tragicky pandemie koronaviru dopadá na farmy s hospodářskými zvířaty na středozápadě Spojených států. Pro velké farmáře, kteří obvykle posílají živá zvířata za porážkou na jatka, nyní podle nytimes.com nastává nevyhnutelná povinnost zbavit je života a tělesných ostatků svépomocí.
Zvířata jsou sice připravena na komerční porážku, tu ale nemá kdo provést. Zhruba od poloviny dubna ve státech dochází v důsledku nakažených zaměstnanců k uzavírání velkých závodů na zpracování a balení masa. Pro farmáře tak zvířata představují finanční zátěž, kterou už nezhodnotí.
Nevyužito prozatím v USA zůstalo maso stovek tisíc hospodářských zvířat. Jen v Minnesotě bylo od minulého měsíce na tamních farmách bez užitku zahubeno okolo 90 tisíc jatečních prasat. V sousední Iowě, která je největším producentem vepřového v Americe, tamní úřady nasčítaly, že přebytek za následujících 6 týdnů dosáhne zhruba 600 tisíc kusů jatečního dobytka.
Strážníci v Praze objevili ve škarpě přes 700 krabů, všichni uhynuli. Pachatel chtěl zřejmě ušetřit za likvidaci |
Kromě výdajů nastává pro farmáře problém s omezenými prostory. Normálně se ve stodolách střídají generace, starší zvířata uvolňují prostor mladším. Kromě usmrcování těch starých se tedy někteří provozovatelé rovnou uchylují k injekčnímu vyvolávání potratů prasnic.
Prasata nejsou jediná užitková zvířata, jenž se stávají obětí koronavirové krize. Například ve státech Delaware a Maryland provozovatelé drůbežáren jen za minulý měsíc připravili o život téměř dva miliony ptáků. Jiná drůbežárna v Minnesotě jich hromadně otrávila 61 tisíc.
Šrámy pro konto i psychiku
Za běžné situace se američtí venkovští farmáři o prasata starají po dobu asi 6 měsíců, dokud jedinci nedosáhnou zhruba 130 kilogramů. Taková váha představuje přibližný limit pro komerční porážku. Dalším vykrmováním se prasata stávají neprodejnými.
Kromě nemalých ekonomických ztrát vede mrhání životy užitkových zvířat především k psychické újmě zúčastněných v celém odvětví. „Ekonomické škody budou velké,“ potvrdil zemědělský analytik Steve Meyer. „Ale emoční dopady budou mít mnohem delší následky,“ říká. „Je to absolutně proti naší přirozenosti, přirozené je dopřát jim co možná nejlepší život,“ lituje Meyer. Tato hořká zkušenost prý dokonce může změnit základy typického farmaření na americkém venkově.
„Farmáři ani nedokážou dokončit větu, když mají mluvit o tom, co musí udělat,“ říká Greg Boerboom, který zdědil farmu s prasaty v americké Minnesotě po rodičích. Na Gregově farmě zůstalo přes tisíc kusů prasat. S radikálním krokem se ale rozhodl počkat a pro zvířata se nyní snaží najít východisko. Znovuotevření jatečních závodů je však stále v nedohlednu.
Příkladem se snaží jít Shane Odegaard z farmy v Jižní Dakotě, který si uvědomil tíživou situaci ihned po uzavření jatek a okamžitě začal spolupracovat s výživovým poradcem. Jeho prasata dostala nový stravovací plán, který neobsahuje zbytečné proteiny a tuk. Váhu zvířat zatím udržuje v normě.
Kanadská zoo vrátí do Číny zapůjčené pandy, kvůli pandemii chybí bambus |
Přestože už nyní má Odegaard přebytek, s tímto plánem chce přečkat čas, dokud se jatka znovu neotevřou. „Otázkou je, jak dlouho to můžeme udržet bez toho, abychom se uchýlili k eutanázii,“ vyjádřil se Odegaard. Další farmáři také ve snaze vyhnout se usmrcování vytápí stodoly nebo zvířata krmí potravou, na které si tolik nepochutnají.
Nedostatek masa v obchodech i fastfoodech
A zatímco tuny masa přichází nazmar, obchody a restaurace po celém USA se začínají potýkat s jeho nedostatkem. Například největší americký řetězec supermarketů Kroger byl nucen kvůli potížím s dodávkami nastavit limity pro nákup mletého hovězího a vepřového. A nebyl sám. V obchodech Costco si zákazníci mohou koupit jen tři kusy jakéhokoli baleného masa. Některé americké fastfoody dokonce přestaly nabízet hamburgery. Třeba oblíbený Wendy´s tento národní pokrm vyřadil z nabídky na více než sto pobočkách.
Věcí už se začal zabývat Bílý dům. Po žádostech senátorů nejvíce zasažených států dostalo minulý měsíc ministerstvo zemědělství Spojených států větší pravomoci ve snaze obnovit provoz závodů na zpracování a balení masa. Vláda také oznámila plány investovat do přebytečného masa 100 milionů dolarů (přes 2,5 miliardy korun) za měsíc. Dalším přebytkům se ale přesto údajně nepodaří předejít ani v případě, že by se některé továrny v blízké době znovu otevřely.
