Spor o letní dovolené: Dostálová chce, aby na poukázky přispěli i zaměstnavatelé. Teď určitě ne, reagují firmy
V Českém Krumlově, jednom z turisticky nejnavštěvovanějších měst v České republice, byly na Velikonoční pondělí 13. dubna 2020 kvůli vládním koronavirovým optřením prázdné ulice.
| foto: ČTK
Premium
Původní zpráva
Praha -
Zvažovaná podpora cestovního ruchu formou dotovaných poukázek na ubytování v hotelích a penzionech vyvolává první rozpory. Návrh, který předkládá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) jako jednu z variant projektu Dovolená v Česku, počítá i se zapojením zaměstnavatelů.
„Je otázka, jestli do toho nevtáhnout i zaměstnavatele, kteří by si mohli svůj příspěvek do poukázky odečíst z daní,“ vyjádřila se pro LN. Podobný systém zaměstnaneckého benefitu už funguje od ledna 2018 na Slovensku.
To se však nelíbí části zástupců podnikatelských svazů. Je totiž sporné, zda budou firmy v nastalé ekonomické krizi, kdy propouštějí a snižují mzdy, ochotny lidem na dovolenou přispívat. A zda to celé nebude ve finále platit jen stát. Dostálová upozorňuje, že variant je několik a ta nejdražší by vyšla až na deset miliard korun.
Celý cestovní ruch je po dvou měsících bez hostů i tržeb v totální krizi. Stát vymýšlí kromě obecných podpůrných programů i cílenou pomoc, jak do tuzemských ubytovacích zařízení přilákat co nejvíc českých hostů – zejména v Praze a dalších regionech závislých hodně na zahraniční klientele, jež se bude vracet do Česka jen pomalu.
Verze podle nedávného návrhu patnáctky ekonomů a byznysmenů z poradní Národní ekonomické rady vlády (NERV) předpokládala, že by lidem k útratě za ubytování přispěl jenom stát – prostřednictvím agentury CzechTourism a nějakou limitovanou částkou, například do 4000 korun. Tu by stát po zaregistrování hosta v IT systému agentury a jeho identifikaci například rodným číslem poslal přímo danému ubytovacímu zařízení.
Rozhodnutí do konce měsíce?
Dostálová chce jednat s členy NERV o trochu jiných parametrech. „Vy si vyberete konkrétní dovolenou, kde je volná ubytovací kapacita, oni vám vystaví fakturu, na které faktuře se podílí zaměstnavatel, stát a zbytek doplatíte vy,“ popsala Dostálová.
Uvádí příklad poukazu za deset tisíc korun, podílel by se na něm částkou 4000 stát, 3000 zaměstnavatel a 3000 zaměstnanec. Není prý ale vyloučený ani model, podle kterého by občan neplatil z poukazu nic (utratí v místě za jídlo, návštěvu památek a podobně) a poměrem 50 na 50 by se o náklady na ubytování podělil stát a zaměstnavatel.
Není dosud ale rozhodnuto ani to, zda by se jednalo o celoplošné opatření pro celé Česko, nebo jen pro vybrané a propadem zahraniční klientely nejvíc postižené regiony, jako jsou lázeňská města nebo i Praha, Brno, Český Krumlov a podobně. A také zda do úhrady poukazů zapojit zaměstnavatele hned, nebo třeba až v další fázi, například v příštím roce.
Snahou samozřejmě je, aby poukazy začaly fungovat už pro nadcházející léto. Vláda by to tedy měla projednat nejpozději do konce května. Pokud by finance státu putovaly z dotačních programů, nebylo by potřebné projednání v parlamentu.
Pokud by ovšem došlo na zapojení zaměstnavatelů, tak o jejich možnosti odečítat částku z daní by už ale poslanci a senátoři jednat museli. A to by nejspíš nebylo hned. „Představa paní ministryně, že se do toho dobrovolně zapojí i zaměstnavatelé, je nesmyslná chiméra,“ reaguje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Takovýto systém benefitu by měl podle něj smysl za normální situace, jako to udělali předloni Slováci, ale ne v době, kdy firmy musejí kvůli propadu příjmů často propouštět nebo snižovat lidem mzdy.
„Smysluplnější řešení by bylo přispívat zaměstnancům jen od státu, a až se bude ekonomická situace firem zlepšovat, postupně zapojit zaměstnavatele,“ dodává Prouza.
Pomoc dobrá, ale nestačí
Ze všech regionů a měst je propadem zahraniční klientely nejvíc postižená Praha. Za celý loňský rok ji navštívilo osm milionů turistů a dalších hostů, z toho 6,8 milionu ze zahraničí.
„Poukazy pro české klienty není špatná pomoc, ale propad našich hostů ze zahraničí to nemá šanci zachránit. Spoléháme spíš na otevření hranic,“ komentuje vládní plány Petr Nešpůrek, ředitel jednoho z největších pražských hotelů – NH hotel s kapacitou 440 pokojů, ve kterých česká klientela tvořila před vypuknutím vládních protivirových opatření pouhých sedm až osm procent.
Cestovní ruch tvoří u nás podle agentury CzechTourism tři procenta z hrubého domácího produktu, odvětví odvádí každý rok do veřejných rozpočtů přes 125 miliard korun a přímo zaměstnává 240 tisíc lidí.
NERV ve svém návrhu z počátku května ohledně řešení koronavirové krize v cestovním ruchu považuje za důležitou pomoc i možnost snížení sazby DPH z ubytovacích služeb – z nynějších 15 na deset procent. To se líbí i Hospodářské komoře ČR, zastupující na 16 tisíc velkých i menších podniků a firem. „Je to systémové opatření, které nepokřiví trh jako rekreační poukázky,“ říká hlavní analytička komory Karina Kubelková.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
