Od příštího roku to bude povinnost pro všechny novostavby, což by se mělo řešit již ve stavebním povolení. Pomoci s tím má dotační program Dešťovka, který bude náklady na vybudování zádržného systému částečně kompenzovat. Tuto možnost ale mají i majitelé už stojících staveb.
„Našimi dotacemi se snažíme motivovat vlastníky budov již nyní. Podmínky nastavujeme tak, abychom nefinancovali předimenzované systémy a zároveň aby ruku v ruce s tím šla ekonomika projektu,“ řekl pro Lidovky.cz ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman. A jelikož není v Česku dům, na který by vláha z nebe nepadala, může si každý vlastník o podporu státu při zachycování dešťové vody zažádat v už zmíněné Dešťovce.
Malá dešťovka
Běžných lidí se týká především tzv. Malá dešťovka, která je vyhrazena pro rodinné či bytové domy. Chcete jen obyčejně svádět vodu okapem do nádrže pro zalévání? Stačí, pokud bude nádrž mít objem alespoň 2 m3 a bude zajištěna proti odpařování či promrzání, a stát vám přispěje až 27 tisíci korunami. Pokud se rozhodnete zároveň s dešťovkou využívat i vyčištěnou odpadní vodu, „přihodí“ vám stát až 105 tisíc. Z dotace lze získat i půlku nákladů na celou investici. Kromě toho si můžete vybudovat také zelenou střechu, na niž z dotačního programu Nová zelená úsporám získáte 800 korun na metr čtvereční.
Kde se dá v domě použít dešťová voda.
I pokud vám nyní stojí na pozemku rozestavěné torzo domu, není na požádání o dotaci na shromažďování dešťové vody pozdě. „V Malé dešťovce lze žádat ve kterékoliv fázi realizace projektu, před zahájením, během výstavby nebo maximálně jeden rok po jejím dokončení,“ vysvětlil Valdman.
Čekání na odpověď od SFŽP by nemělo stavební práce nikterak zdržet. Na žádost fond reaguje vždy do tří týdnů, přičemž v odpovědi upozorní žadatele na případné chyby, které je ještě nutné opravit. Pak už schválení dotace nic nebrání a řada je na majiteli domu. Zhruba do roka by měl projekt zadržování dešťovky ukončit a doložit to na SFŽP. Po podepsání smlouvy je už dotace vyplacena.
Velká dešťovka
Stejně tak se vyplatí zajímat se o program tzv. Velké dešťovky. Ta je určena obcím, krajům či státním organizacím. Jako občan v ní žádat nemůžete, „pošťouchnout“ k tomu starosty a zastupitele ale ano. V obci lze, třeba pod dlažbou na náměstí, vybudovat nádrž, ze které se dá zavlažovat blízká zeleň nebo zásobovat jezírko v parku. Nehledě na fakt, že takové úpravy jednorázově zlepší mikroklima v obci, a ta tak bude lépe odolávat klasickým letním „pařákům“.
Právě na samosprávách bude od příštího roku ležet velká část odpovědnosti za to, jak bude s dešťovou vodou v Česku nakládáno. „Primárně vše řeší stavební úřad v rámci povolení stavby. Řešit srážkové vody je však nezbytné ještě dříve, ideálně při tvorbě územněplánovací dokumentace, kdy by samosprávy zodpovědné za její tvorbu měly za úkol zohledňovat omezování a zadržení odtoku srážkových vod v zastavěném nebo zastavitelném území,“ řekl serveru Lidovky.cz Valdman.
Právě k tomuto směřuje novela vodního zákona. V té by se měl nově objevit paragraf, který dá samosprávám do rukou legislativní nástroj, jak zadržování dešťovky zohlednit už při procesu územního plánování. Mohou pro tento účel například vymezit vhodné plochy. Výhodou je, že obce mohou žádat ještě v průběhu stavby, nicméně podle Valdmana je běžnější podávat žádost předem. „Jedná se mnohdy o finančně náročnější stavby a obec chce mít pochopitelně jistotu dotace,“ doplnil šéf SFŽP.
Podle ministerstva životního prostředí se zájem ze strany starostů o projekty zadržování dešťové vody v poslední době zvedá. Za minulý rok úředníci evidují 108 žádostí v celkovém objemu cca půl miliardy. „Jsem rád, že starostové postupně zjišťují, že přírodní zdroj, jakým je dešťová voda, je ideální alternativou pitné vody a nabízí obrovské rezervy,“ těší ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).
