„Nyní musíme udělat vše, abychom ekonomiku nastartovali po koronavirové krizi. V tom pomohou v první vlně státní investice. Jakmile se firmy postaví na nohy, musí ale přijít také soukromé investice a k tomu bude potřeba mít co nejdříve nový dynamický stavební zákon,“ uvedl Babiš.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), jejíž úřad za přípravu stavebního zákona odpovídá, doplnila, že není možné, aby investoři čekali na prosazení svých projektů pět let a u dopravní infrastruktury dokonce 13 a více let. „Tak bychom se z krize nikdy nedostali. Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět, či nikoliv. Hlavním principem je zrychlení stavebního řízení, odstranění přebujelé administrativy, která ho provází, a zajištění dodržování lhůt ze strany státu,“ uvedla dále Dostálová.
Podle ní je problémem současné stavební legislativy především roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů. Dnes v Česku existuje téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů. „To nový stavební zákon vyřeší tím, že do budoucna bude už jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno razítko. Celý proces bude navíc digitalizovaný,“ sdělila Dostálová.
Sněmovna doplní Radu ČT. Favority jsou ekonomka Lipovská či novinář Matocha, šanci má i Xaver Veselý |
Neintegrovaní podle ní zůstanou pouze částečně památkáři, a to u samotných kulturních a národních památek a památkových rezervací. „Tam je nicméně definitivní slovo památkářů na místě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo,“ doplnila Dostálová.
Jak dále uvedla, nový stavební zákon vychází z věcného záměru. Jediné, čím se od něj částečně vzdálil, je dohoda se Svazem měst a obcí ze začátku ledna. Podle ní budou stavební úřady v první linii zachovány na obcích, státní stavební správa vznikne od krajů výš. „Do ní budou integrovány dotčené orgány. Vznikne tak 14 krajských stavebních úřadů plus jeden specializovaný pro velké strategické stavby typu dálnic. V čele bude stát Nejvyšší stavební úřad,“ dodala Dostálová.
Vláda si od nového stavebního zákona slibuje zejména zrychlení dopravních staveb. Ředitelství silnic a dálnic má nyní až 30 různě blokovaných prioritních staveb v různém stádiu příprav. „Dnes dokáže jednotlivec donekonečna zdržovat povolení klíčových staveb, ze kterých by měla prospěch celá společnost. Současný stavební zákon mu dává neskonale široké možnosti jak obstruovat,“ uvedl generální ředitel organizace Radek Mátl. Zdržení trvá i roky.
Uvítal, že nový stavební zákon by měl také zřídit nový specializovaný stavební úřad. Malé stavební úřady bez zkušeností s povolováním velkých staveb podle Mátla zdržují řadu významných dálničních úseků. Jde například o část Pražského okruhu mezi D1 a D11, dále dálnice D11 nebo D35.
Zrychlení příprav by mělo podle vlády i ušetřit náklady na ně. Dostálová v této souvislosti zmínila úsek Pražského okruhu u Běchovic, kde kvůli průtahům náklady vzrostly už o 1,5 miliardy korun oproti původnímu plánu. Vedle stavebního zákona by měla urychlit přípravu dopravních projektů i novela liniového zákona, kterou bude ve druhém čtení řešit Sněmovna.
Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek odklonil od původní podoby a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Stávající verze návrhu nemá podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého téměř nic společného s věcným záměrem a návrhem předloženým na konci loňského roku před připomínkovým řízením. Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy.
Kriticky hodnotí přepracování návrhu stavebního zákona i další svazy. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Jiří Nouza v pondělí uvedl, že jde spíše o novelu současného zákona a situaci ve stavebnictví ještě více zkomplikuje. Navrhuje se proto vrátit k původní podobě a zapracovat do ní jen některé připomínky.
Podle Svazu průmyslu a dopravy se na návrhu odrazilo, že se představitelé veřejného sektoru a vlády nebyli schopni jasně dohodnout a jednotlivé kompetence tak zůstávají roztříštěné. Příkladem je podle svazu vodoprávní řízení, které prý integrováno nebude, proti dnešku se má navíc vyloučit možnost spojení se stavebním povolením. „Jsme zklamáni, že zatím nedochází k původně avizované integraci všech agend a zjednodušení povolovacích procesů,“ uvedl viceprezident svazu František Chaloupecký.
Podle květnového průzkumu agentury Ipsos pro MMR mezi veřejností se stavby v Česku povolují příliš pomalu. Uvedlo to 87 procent z 1100 oslovených respondentů od 18 do 65 let.
