Lidovky.cz

Ekonomika

Elektrárna Prunéřov I. ukončí provoz na konci června. Po více než padesáti letech provozu

Uhelná komise státu zasedala 5. června 2020 v areálu elektrárny Prunéřov II na Chomutovsku. Ve stejný den před elektrárnou demonstrovali aktivisté z několika ekologických organizací a hnutí za zavření všech uhelných elektráren v České republice. foto: ČTK

Prunéřov (Chomutovsko) - Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku, která byla postavena před 53 lety, k 30. červnu ukončí provoz. Všech 150 zaměstnanců přejde do elektrárny Prunéřov II, řekl dnes novinářům ředitel elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček. Ekologické organizace konec tohoto provozu uvítaly, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
  12:37aktualizováno  17:08

Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Elektrárny provozuje energetická společnost ČEZ.

Dobrá zpráva pro Škodu a další firmy. Německý balík na podporu ekonomiky pomůže i Česku

V areálu elektrárny Prunéřov dnes zasedala uhelná komise státu, která podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.

Lokalita elektrárny bude mít asi náhradu

Strategie firmy ČEZ je podle ředitele Daniela Beneše založena na postupném snižování emisí skleníkových plynů. „Budoucnost firmy je postavena na mixu jádra a obnovitelných zdrojů, doplněno o plynové teplárny,“ uvedl Beneš. Lokalitu elektrárny Prunéřov I podle něj bude chtít ČEZ podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.

Výkon elektrárny byl 440 megawattů. Za dobu své existence vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé České republice. Podle ekologického hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.

Tuzemští dopravci obnoví spoje do ciziny. Od neděle se dá vlakem vycestovat na Slovensko

Ekologické organizace Zelený kruh, hnutí Duha a Greenpeace oznámení o ukončení provozu elektrárny uvítaly. V tiskové zprávě dnes uvedly, že již nyní by bylo možné odstavit další zastaralé a plýtvavé elektrárny. Po Prunéřovu I. by to měly být podle nich zejména elektrárny Počerady či Chvaletice.

Před elektrárnou Prunéřov II na Chomutovsku se dnes sešli aktivisté, kteří žádají co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí. Dvacítka členů a příznivců několika hnutí bojujících za klima rozložila před vjezdem do areálu, kde komise zasedala, transparenty a k nim boty reprezentující lidi, kteří si přejí ukončení provozu hnědouhelných elektráren. Následně se vydali pochodem k elektrárně Prunéřov I, kde akci před 14:00 ukončili.

Prunéřov I z konce 60. let minulého století i Prunéřov II, který byl dán do provozu začátkem 80. let, leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve v blízkosti Chomutova. Dohromady jsou obě elektrárny největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon je 1190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan). Kromě výroby elektřiny také Prunéřov zásobuje města Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří teplem.

Prunéřov II, který zůstane i po odstavení starší části energetického zdroje v provozu, měl původně pět bloků po 210 MW, do provozu byly uvedeny v letech 1981 až 1982. Po třech dekádách provozu se mladší z obou prunéřovských elektráren dočkala výrazné modernizace, během níž se zmenšil počet bloků z pěti na tři, ovšem o mírně vyšším výkonu 250 MW. S provozem Prunéřova II počítá jeho majitel, energetická společnost ČEZ, přibližně do roku 2037.

Modernizace, která vyšla na více než 30 miliard korun, skončila po čtyřech letech v létě 2016, proti plánům se projekt prodloužil. Původně měl být obnovený Prunéřov II hotový již v první polovině roku 2015, odhady také počítaly s náklady nižšími o pět miliard. Proti plánům modernizace ve své době protestovali aktivisté, před jejím schválením ministerstvem životního prostředí v roce 2010 například členové Greenpeace vylezli na komín elektrárny.

Vedle Prunéřova II bude nyní ČEZ vyrábět elektřinu také dalších hnědouhelných zdrojích. Z nich jsou největší Mělník (celkový instalovaný výkon 960 MW), Tušimice II (800 MW) a Ledvice (770 MW). Vůbec největší jsou Počerady o celkovém instalovaném výkonu 1000 MW, ty ale podle rozhodnutí z konce loňského roku době přestanou být majetkem společnosti ČEZ. Nejpozději od začátku roku 2024 je převezme skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.