Objednali jsme si letadlo z Číny, jenže nám ho zabavila nějaká vláda, říká šéf Alzy o době koronavirové
Premium
Rozhovor
Praha -
Koronavirus razantně digitalizoval společnost. Státní správa však stále zaostává a neumí efektivně komunikovat s občanem, říká v rozhovoru s LN šéf společnosti Alza Tomáš Havryluk. Zároveň přiznává, že dovoz zboží z Číny za nouzového stavu často připomínal Divoký západ.
LN V dubnu měla Alza tržby tři čtvrtě miliardy týdně a meziroční růst 80 procent. Pokračuje to?
Nějakým způsobem už se to ochlazuje, ale ještě se to ani zdaleka nevrátilo na běžnou úroveň před koronavirem. V tuto chvíli je meziroční růst kolem 30 procent. Myslím si, že se to na úroveň před krizí nevrátí, pokud nezačne padat celý trh.
Lidé už se naučili fungovat online. Konečně si nainstalovali mikrofon, webkameru, vyzkoušeli si něco pořídit v e-shopu. Takže paradoxně pro Alzu je tato situace dobrá, protože je to rychlý přechod spotřebitele k digitálu. Na druhou stranu nás teď ale začíná spousta společností napodobovat, protože viděly, že digitál během krize vítězil.
LN Jak jste reagovali na takový nápor zákazníků?
Bylo to hrozně rychlé. Logistice skončila v prosinci sezona, během ledna uklízeli po Vánocích. V únoru měli měsíc trochu volněji a v tu ránu přišla další vlna. Okamžitě všichni běželi zpátky do skladů, znova zapínali čtyřiadvacetihodinový provoz. Znova jsme nabírali lidi a zaškolovali je, jenom to tentokrát nebylo v řádu měsíců, jako když se obvykle připravujeme na vánoční sezonu, ale v řádu dní.
Zároveň jsme měli vypracovaných několik scénářů, včetně toho, že budeme nuceni zavřít na dva až tři měsíce. V největším ohrožením pro nás byla logistická centra, to je vlastně srdce, které pumpuje zboží do celé Alzy a ven k zákazníkům.
TOMÁŠ HAVRYLUK (39)■ Vystudoval softwarové inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze. ■ Už během studií v roce 2007 nastoupil do společnosti Alza. Začínal ve skladu, odkud se vypracoval až na místopředsedu představenstva. ■ Položil základy celého IT obchodu a přišel s inovacemi, jako jsou například platební automaty Alza PayBox. ■ Řídí také všechny strategické projekty firmy. ■ Ve volném čase se věnuje bojovým sportům. |
LN Co zákazníci nejčastěji nakupovali?
Především šlo nahoru vybavení kanceláře – notebooky, monitory a podobně. Druhá věc byla zabezpečení chodu domácnosti, což byly hlavně pekárny a mrazáky. Krize například zachránila segment tiskáren, protože to potřebovali školáci pro domácí výuku. Prodej tiskáren totiž dlouhodobě stagnuje. Absolutním vítězem byly ale webkamery, které šly nahoru snad čtrnáctkrát a byly vyprodané i celoevropsky. Několikrát se objevila také vlna šicích strojů.
LN Výroba v Číně se na několik týdnů zastavila a přeprava zboží měla výpadky. Jak jste mohli uspokojit tak vysokou poptávku?
Výpadky jsme neměli, protože jsme byli předzásobeni. To znamená, že si tady teď koupíte mobil vyrobený před osmi měsíci. Chvíli trvá, než díra ve výrobě dorazí k nám. Nevíme, jestli už továrny v Číně dohnaly výrobní dluh. Případně je otázka, zda teď přijede dvakrát tak naložená loď, protože chvíli nejezdila. Hlavně vlaková a lodní doprava se už ale vrací do normálu. Letecká doprava je pořád přetížená.
LN Takže funguje omezeně...
Létá to, ale je to plné. Stalo se nám během krize, že jsme měli materiál, ale neměli jsme ho sem jak dostat, protože nebylo letadlo. V pondělí si člověk na pátek objednal spoj a ve středu se dozvěděl, že ho zabavila nějaká vláda, protože potřebuje něco urgentně přesunout. Nebo vás někdo jiný přeplatil. Byl to trochu Divoký západ.
LN Bojovali jste o letadla?
No, s nadsázkou se to tak dá říci. (smích)
LN Zaměstnance jste poslal na home office už v první polovině března.
Jako jedna z prvních firem u nás jsme poslali všechny kancelářské pozice na home office ještě před vyhlášením nouzového stavu. V tu chvíli jsme mohli být za Hurvínka, který všechny nechal doma, a nakonec se nic nestalo. Tohle se mi ale osvědčilo, raději něco udělat a nevyčkávat.
Ostatní provozy – pobočky i sklady – jsme pak museli kompletně zabezpečit, abychom ochránili zaměstnance i zákazníky. Kolegové tehdy například jezdili do Hornbachu a zjišťovali, která ochranná fólie je nejvhodnější. Bylo to o tom, že když nebudeme připravení, budeme muset zavřít. Často je lepší dělat rychle chyby než být nejstabilnější společností, kde když nikdo nic nedělá, nic nepokazí. Rychlost je v tomto ohledu klíčová.
Někdy mi vyčítají, že se obklopuji mladými a agilními lidmi, kteří pořád něco vymýšlejí. Přijde mi zábavnější tuhle energii někam směrovat než prosit stagnujícího mazáka, aby něco změnil.
LN Vaši zaměstnanci jsou pořád doma. Uvažujete, že v tomto režimu budete pokračovat?
Do klasického režimu už se pravděpodobně nebudeme vracet. Chceme si vyzkoušet, jakým způsobem může společnost fungovat, když je částečně online. V tuto chvíli se snažíme vymyslet pravidla. Já si myslím, že se tím člověk lépe dostane do hluboké práce. Určitě ale nikomu nebudeme nařizovat, aby pracoval jenom z domu.
LN Nedávno jste spustili novinku Sdílej a ušetři. Čím více lidí nakupuje daný produkt, tím větší mají ve skupině slevu. Jinými slovy děláte z nakupujících aktivní propagátory zboží. Funguje to?
Už máme stovky založených skupin, takže to postupně nabývá na oblíbenosti. Přivezli jsme nápad, vytvořili produkt a zalistovali jsme co nejširší portfolio položek. Od zubního kartáčku za sto korun po americkou lednici za čtyřicet tisíc. Skupinové nákupy fungují dobře například mezi maminkami, protože mají na nákupy čas, potřebují ušetřit a mohou využít svoji komunitu. Obecně řečeno zatím nejvíce fungují produkty, jejichž zákazníci tvoří už nyní nějakou komunitu, jako jsou třeba hráči počítačových her.
LN Takže je to na začátku?
Ano, asi 40 procent uživatelů stále čte nejdříve návod. Věříme tomu a myslíme si, že to tady zůstane. Je to další věc, která v digitálu umožňuje lidem, aby fungovali efektivně. Zorganizují se a mohou tak uzavřít obchod, který je výhodný pro všechny strany. V offline světě může fungovat nástěnka „koupím prodám“, ale díky technologiím jsme mohli vytvořit o úroveň lepší službu.
Úspěch lidstva byl vždy v tom, že jsme kooperovali tak, abychom byli schopni tvořit velkou přidanou hodnotu. Čekají nás další revoluce v dalších odvětvích, ať už to bude státní správa, zdravotnictví, stavebnictví, výzkum, či vzdělávání. Subjekty v těchto odvětvích často ještě nevyužívají veškerý potenciál, jejž počítače a internet poskytují.
LN Jaké vidíte možnosti do budoucna?
Například ve zdravotnictví můžete v budoucnu pořídit rentgenový snímek a díky internetu nechat tři stovky doktorů se do pěti minut vyjádřit k navržené diagnóze. IT je zatím mladý obor a je potřeba, aby tady byli lidi na rozhraní IT a dalších oborů, například právě medicíny.
IT katalyzuje ostatní obory. Pod taktovkou takových společností jako Tesla, Apple, Airbnb nebo Uber již proběhly revoluce, kdy technologie umožnily úplně přepsat byznys model nějakého odvětví. Během koronaviru byla například vidět absence IT a digitalizace ve státní správě.
LN Jak to myslíte?
Jsme v situaci, kdy si všichni mezi sebou běžně posíláme e-maily, ale stát nám všem jednoduše e-mail poslat nemůže a hlavně to neumí. Nemá k tomu potřebné nástroje. Nevyužíváme plošně digitální identitu, takže není možné se jednoduše prokázat digitálně vůči státu. Je pak obtížné stavět systémy pro řízenou digitální distribuci například nedostatkového materiálu, jako byly roušky nebo třeba léky. V zemích jako Jižní Korea jsou v této oblasti mnohem dále.
LN Digitální identita a centrální registr občanů... Nezíská tím stát funkci Velkého bratra?
Tak to není, stát už naše data má... Jde o digitalizaci za účelem efektivnější interakce občana se státem. My si mezi sebou posíláme e-maily, telefonujeme a také to není o tom, že se sledujeme. Je to o efektivitě a ztenčení státního aparátu.
LN Mluvil jste o digitalizaci státní správy s někým z vlády?
Stát samozřejmě ví, že je potřeba digitalizovat, ale chybí konkrétní kroky k realizaci. Co vlastně motivuje stát k tomu, aby fungoval efektivněji a štíhleji? Loni byla schválena „digitální ústava“, podle které musí do několika let dojít k digitalizaci všech státem poskytovaných služeb.
Vzniká Portál občana, bylo schváleno „bankovní ID“, tedy využití toho, že už máme nějakým způsobem ověřenou identitu vůči svojí bance. Pomocí tohoto ověření bychom se klidně mohli autentizovat i vůči státu. Tak nebudeme muset běhat s papírem po úřadech, ale ten papír bude v digitální podobě obíhat sám.
LN Co plánujete do budoucna?
Hodně to teď bude o tom, kdo bude schopen lépe a rychleji reagovat. Už si jen tak nepádlujeme ve stojatých vodách, ale objevily se vlny, proudy a fouká vítr. O to víc je nutné sledovat situaci a jestli mě proud unáší správným směrem. Je to ohromná možnost dělat věci jinak. Tak jak bude člověk schopen se rychle adaptovat, tak může vítězit. V tomhle je svět drsný.
Je důležité se umět hýbat a odemknout se i mentálně. To znamená, že si musím připustit ty nejbláznivější scénáře nového fungování světa. Je to i o schopnosti lidí pracovat na tom, co bude. Dělat strategická rozhodnutí, která jsou složitá.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
