„Pro další rozvoj Prahy v následujících letech jde o dostatečné množství nových bytů,“ hodnotí velkoryse pojaté developerské projekty Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Většina nových pražských bytů by přitom měla vyrůst na brownfieldech, tedy na dnes zanedbaných někdejších průmyslových parcelách.
Jenže stavět na těchto pozemcích je dražší a zdlouhavější v porovnání s výstavbou na zelené louce. I jinde ale drhne povolování staveb. Více než polovina plánovaných bytů je proto zatím stále jen na papíře.
Většina plánovaných bytů zatím zůstává jen v plánech developerů, razítka potřebná pro zahájení stavby zajišťují nyní firmy „jen“ pro 45 tisíc bytových jednotek. Územní rozhodnutí bylo již vydáno pro dvanáct tisíc bytů, stavební povolení pak pro 6000 bytů. Přes 30 tisíc bytů hodlá v Praze postavit právě Central Group.
Praha chce stavět dostupné bydlení. Městský developer má rozjet první projekty příští rok |
„Počítáme s tím, že by to mohlo být během následujících 15 až 20 let. Jak dlouho to konkrétně potrvá, bude záležet na rychlosti povolovacích procesů,“ říká Ondřej Šťastný, vedoucí analytik ve společnosti Central Group.
Nejvíce bytových projektů se chystá v Praze 5, v Praze 9 a v Praze 4. Právě v těchto čtvrtích je totiž velké množství brownfieldů a rozvojových ploch. „Nejefektivnějším řešením bytové krize je podpora výstavby velkých projektů na brownfieldech, na kterých mohou vzniknout zhruba dvě třetiny všech připravovaných bytů v Praze,“ tvrdí Dušan Kunovský, zakladatel a šéf společnosti Central Group.
Ředitel IPR zdůrazňuje, že výstavba na brownfieldech je výhodná pro město. „Nové byty by měly přednostně vznikat v rámci zastavěného území města, v lokalitách, které jsou dobře dopravně dostupné a které lze jednoduše obsloužit z hlediska technické infrastruktury. Právě v tom je velký potenciál brownfieldů,“ říká Boháč.
V Praze se nachází 51 brownfieldů, které zabírají plochu přes 1400 hektarů. „Na mnohé z brownfieldů už vznikla územní studie. To se týká například lokality Bubny-Zátory, Smíchov City či Rohanského ostrova,“ dodal Boháč. Jenže velká část bývalých průmyslových areálů a nevyužívaných nádraží v širším centru Prahy je v současnosti pod stavební uzávěrou či zástavbu neumožňuje stávající územní plán. A developeři narážejí i na roztříštěné vlastnictví pozemků na brownfieldech.
„IPR proto připravuje ve spolupráci s městem a městskými částmi plány a postupy, abychom byli se všemi relevantními hráči v území schopni nalézt dohodu nad jejich rozvojem,“ popisuje šéf institutu Boháč.
Negativem je, že výstavba na brownfieldech je drahá. „Náklady na výstavbu jsou pro developery vyšší než na zelené louce,“ popisuje Šťastný. A dodává, že „tato místa po bývalých továrnách často nesou velkou ekologickou zátěž. Dekontaminace průmyslových lokalit a demolice původních budov zvyšují náklady často o mnoho desítek milionů korun.“
Pro přeměnu brownfieldu je také nutná změna územního plánu, protože se mění funkční využití ploch. I to projekt protahuje a prodražuje.
PEČINKOVÁ: Zrušení daně spásou pro bydlení? |
I když plány developerů na výstavbu nových bytů v Praze se na první pohled mohou zdát impozantní, problémem je, že drhne jejich povolování, a to kvůli zdlouhavému a komplikovanému územnímu řízení. To ostatně dokládají i statistiky. V Praze se ročně v průměru povolí jen 3,4 bytu na tisíc obyvatel.
Podstatně lepší je situace v sousedních evropských metropolích. Ve Vídni či Mnichově se schvaluje kolem osmi bytů na tisíc obyvatel. V regionu jsou pak nejprogresivnější Varšava s 13 byty a Bratislava s 11 byty na tisíc obyvatel.
Dle analýzy vypracované ČVUT a IPR by bylo potřeba v Praze postavit až 13 tisíc bytů ročně. „Situaci může změnit jen zásadní systémový krok, který povolování projektů zrychlí a zjednoduší,“ je přesvědčen Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.
