Dalším na lavici viníků je ministr hospodářství Peter Altmaier (SPD), do jehož ranku spadá dozor nad účetnictvím a auditem. Opoziční politici však dávají vinu za nečinnost celé vládě včetně kancléřky Angely Merkelové. Německá média zase připomínají kontakty jednoho z nejvýše postavených zaměstnanců úřadu spolkové kancléřky a dalších vládních prominentů s manažery Wirecardu.
Akční plán o patnácti bodech
V německém Bundestagu pozítří proběhne mimořádné zasedání finančního výboru. Před poslance má předstoupit ministr financí Olaf Scholz se svým plánem na zlepšení činnosti BaFin, který čítá patnáct kroků, zaměřených mimo jiné na rozšíření možností kontrolovat firmy operující v zahraničí. Na kobereček si ale zákonodárci povolali i ministra hospodářství Petera Altmaiera (CDU).
„Akční plán slouží především tomu, aby se spolková vláda po všech svých opomenutích a chybách v případě Wirecard dostala z palebné linie. Plán obsahuje málo skutečně inovativních věcí a spoustu samozřejmostí. Co se dá namítnout proti lepšímu vyhodnocování podnětů od whistleblowerů anebo lepšího analyzování firemních bilancí?“ komentoval finanční expert z opoziční FDP Florian Toncar.
Markus Braun
Důraznější kroky k nápravě akceschopnosti BaFin požaduje i šéf poslanců CDU/CSU ve finančním výboru Spolkového sněmu Hans Michelbach. Uvítal, že má úřad dostat víc kontrolních práv a výkonných pravomocí, i zvýšení jeho nezávislosti. Vadí mu ale malá míra rotace. Deset let je podle něj příliš dlouhá doba. „Potřebujeme výrazně kratší časový prostor, abychom předešli přílišné blízkosti kontrolovaného a kontrolora,“ zdůraznil.
Stranou nezůstávají ani komunisté. Místopředseda frakce Levice Fabio Masi v pátek apeloval na to, aby státní dozor věnoval energii lepšímu prověřování podnětů veřejnosti a větší rotaci auditorů.
Spolková vláda zatím akční plán, jehož výstupem mají být nejpozději na jaře příštího roku legislativní změny, neposvětila. A teprve po středečním grilování v Bundestagu rozhodne, zda se s plánem na nápravu skandálu spokojí, anebo zda vytvoří parlamentní vyšetřovací komisi.
Němci zadrželi další manažery zkrachovalého Wirecardu. Prokuratura je podezřívá z organizovaného podvodu |
Na BaFin mají spadeno i němečtí právníci zastupující investory, kteří vložili peníze do akcií a vkladových cenných papírů. Například právní kancelář Tilp podala podle německé agentury DPA žalobu k zemskému soudu ve Frankfurtu v pátek. Advokát Andreas Tilp v té souvislosti prohlásil, že dle jeho názoru BaFin po léta ignoroval zákonem dané kompetence v oblasti tržní manipulace ze strany firmy. Stavěl se však proti novinářům a investorům, kteří na nesrovnalosti poukazovali.
Státní zastupitelství v Mnichově, které má megaskandál na starosti, má za to, že s nadhodnocováním zisků začalo vedení firmy v roce 2015 a že škody, které vznikly úvěrujícím bankám a investorům, dávají dohromady 3,2 miliardy eur (asi 84 miliard korun).
Další kritika míří do nejvyšších pater německé politiky. Agentura DPA uvedla, že minulou středu úřad kancléřky Angely Merkelové přiznal, že byl od konce roku 2018 opakovaně v kontaktu s poradci a manažery Wirecard.
Věděla o podvodech kancléřka?
Nejmenovaný zdroj z okruhu mluvčích vlády zmínil jméno Klaus-Dieter Fritsche, který byl v letech 2014–2018 v úřadu státním tajemníkem, navíc se zodpovědností za tajné služby. Ten v září 2019 požádal kancléřství o rozhovor pro Wirecard s ekonomickým poradcem kancléřky Larsem-Hendrikem Röllerem.
Bývalý provozní šéf zkrachovalého Wirecardu uprchl do Ruska, údajně je v ‚péči‘ tajné služby |
Podobné lobbistické aktivity pro Wirecard konal i bývalý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Státní tajemník ministerstva financí Jörg Kukies se v listopadu 2019 sešel s šéfem Wirecard Markusem Braunem. Schůzku nahlásil svému šéfovi a přidal svůj dojem, že šlo z Braunovy strany o manipulaci.
Opozice nešetří ani samotnou Merkelovou. Předsedkyně Levice Katja Kippingová ji vyzvala, aby zpytovala svou paměť, protože informace o podezřelých přístupech k účetnictví ve Wirecard se k ní musely rovněž dostat.
