Cizinci z takzvaných třetích zemí jsou v Česku nejvíc zastoupeni právě občany Ukrajiny. Zatímco na přelomu roku se u nás podle HK ČR nacházelo asi 152 tisíc Ukrajinců, během pandemie toto číslo o mnoho tisíc kleslo. Kvalifikovaný odhad v současné době činí zhruba 143 400 osob s tím, že mnozí z těch, kdo se chtěli vrátit, už příležitost využilo.
Z 69 722 Ukrajinců, kteří se dle statistik ministerstva vnitra na území Česka nacházejí přechodně, jich je tu za účelem zaměstnání 47 053. Jedná se však pouze o ty, kteří u nás tráví více než tři měsíce. Krátkodobější pracovní migrace je dle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé mnohem častějším jevem. Tyto případy ale spadají do gesce ministerstva zahraničí.
Víza jako na běžícím páse
Vyřízení víza může podle ředitele odboru usnadňování obchodu a služeb HK ČR Tomáše Zeleného zabrat i několik měsíců. Nelze předpovědět, jak dlouho budou mít ukrajinští obyvatelé hranice otevřené. Proto se snaží za lepšími mzdovými podmínkami dostat co nejdříve. „Většina uchazečů vízum již obdržela, další žádosti se vyřizují,“ uvedl Beneš.
Jeho slova potvrzuje mluvčí automobilky Škoda Auto Kamila Biddle. „Většina ukrajinských zaměstnanců je buď již zpět v zaměstnání, nebo čeká na výsledky testů na covid,“ uvedla pro Lidovky.cz.
Češi netrpělivě vyhlížejí návrat 100 000 Ukrajinců, brzdí to nařízení Bruselu |
Podle informací, které komora serveru Lidovky.cz poskytla, zařadila v roce 2020 do Programu kvalifikovaný zaměstnanec 5700 žadatelů o zaměstnaneckou kartu. Cílem programu je poskytnout podporu přímým zaměstnavatelům, kteří do Česka potřebují přivést kvalifikované zahraniční pracovníky z Ukrajiny, Mongolska, Srbska, Filipín, Indie, Běloruska, Moldavska, Černé Hory a Kazachstánu.
A zájem je evidentně oboustranný. Pro české zaměstnavatele bylo během pandemie tvrdým oříškem najít vhodnou náhradu za pracovníky z Ukrajiny, kteří se ze strachu z uzavření hranic narychlo vraceli domů. „Zájem o ukrajinské zaměstnance jsme ze strany firem zaznamenali už během první vlny pandemie. Firmy vědí, že se jedná o dlouhodobější proces, a chtěly si pojistit, že až se obnoví klasický režim, budou mít zaměstnanců dostatek,“ dodal mluvčí Hospodářské komory.
Zelenskyj chce své lidi doma
A není divu: velkým firmám, kde podstatnou část pracovní síly tvoří právě cizinci, znesnadnila situace život. „Pracovníky z Ukrajiny jsme museli nahradit Čechy, Rumuny a Moldavany. Jednoduše těmi, kdo v této situaci snadněji dostali pracovní vízum. Ukrajinci, které jsme zaměstnávali, k nám však jezdili pravidelně a už znali veškeré pracovní postupy. Nové lidi jsme museli učit všemu znovu, což jen přidělává práci,“ uvedl vedoucí pracovník firmy BVS, která provádí údržbářské práce v cukrovarech.
Dalším problémem je podle něj jazyková bariéra. Zatímco ruštinou se ve firmách mnoho Čechů domluví, jen rumunštinu zná málokterý.
V jižních Čechách přibývá Ukrajinců nakažených koronavirem. Jsou rizikový zdroj, stěžuje si hygiena |
Když vypukla pandemie, vyzvala ukrajinská vláda krajany v zahraničí, aby se vrátili domů dříve, než budou uzavřeny hranice. Jelikož ale mzdy na Ukrajině stále zůstávají nejnižší v Evropě (průměrně v přepočtu necelých 9500 korun hrubého), už během první vlny se pokusilo mnoho z nich dostat ze země. Cílovou destinací měla být především Itálie, Polsko a právě Česko.
Výjezd Ukrajinců do ciziny znesnadňoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ze snahy o návrat Ukrajinců pracujících v zahraničí udělal i jeden z pilířů své volební kampaně. Nejdřív zavedl programy, které měly pracovníky dostat zpět na Ukrajinu. V dubnu vláda dvakrát zakázala odletět dvěma letadlům s pracovníky mířícími do Finska a Spojeného království, načež stanovila pro většinu těžko splnitelné podmínky odjezdu.
Pracovníci mohli opustit zemi v případě, že mají pracovní smlouvu nejméně na tři měsíce, zdravotní pojištění pokrývající i případnou léčbu covidu-19, ubytování a zajištěný odvoz tam i zpět.
Situace se však změnila a evropské státy pomalu otevírají své hranice i mimoschenghenským zemím. Ti, kdo již vízum dostali, jsou držiteli zaměstnanecké karty nebo povolení k pobytu mimo vládní program, se mohou – při předložení negativního testu na covid-19 – do Česka vrátit.
