Neuralink založil Musk v roce 2016. Jejím cílem je vyvinout funkční bezdrátové rozhraní, které by propojovalo mozek s počítačem tisícovkami elektrod. Voperované mikročipy by podle Muska mohlo pomoci vyléčit například Alzheimerovu chorobu, demenci, poranění páteře a ve finální fázi také propojit lidský mozek s umělou inteligencí, informuje agentura Reuters.
Astronauti v lodi Muskovy firmy úspěšně dosedli do vod Atlantiku. Snesli se s pomocí čtyř padáků |
„Implantovatelné zařízení opravdu může tyto problémy vyřešit,“ uvedl v pátek Musk. Mimo jiné zmínil dysfunkce jako ztráta paměti, sluchu, deprese či nespavost.
Zakladatel firem SpaceX a Tesla neuvedl konkrétní představu, kdy by podobné zařízení, které nyní Neuralink transplantoval praseti, mohlo začít skutečně pomáhat lidem. Podle Reuters tak zřejmě stáhl své původní tvrzení, že testy na lidech by měly začít koncem roku. První pokusy na lidských pacientech by mohly podle hlavního chirurga společnosti Matthewa MacDougalla začít například s léčbou problémů, jako jsou paralýza nebo paraplegie.
Neurovědci, kteří nejsou s Neuralinkem spojení, uvedli, že společnost udělala obrovský pokrok. Upozornili ale, že k naprostému zdokonalení je potřeba mnoho dalších studií.
Tři malá prasátka
Musk v pátek prezentoval experiment, který nazval „demoverzí tří malých prasátek“. Prase Gertrude, které miliardář představil, má implantovaný čip, který kontroluje funkce čenichu. Jakmile tak zvíře začalo během streamované konference k něčemu přičichávat, na grafech se objevily data snímaná právě voperovaným čipem.
Povedu USA jako Wakandu. Rapper West hodlá vyhrát prezidentské volby, poradce mu dělá Elon Musk |
Musk upřesnil, že firma má v tuto chvíli tři prasata, z nichž každé má v mozku implantovány dva čipy. „Jsou zdravá, šťastná a nerozeznatelná od ostatních prasat,“ uvedl Musk s tím, že společnost například byla schopná na základě dat získaných z čipu díky experimentu na trenažéru odhadnout funkci končetin jednotlivých prasat.
Čip je v průměru velký zhruba 23 milimetrů. „Mohl bych mít Neuralink právě teď a vy byste to nepoznali,“ řekl sledujícím. „Možná ho mám,“ dodal Musk.
  |
Neurovědec Graeme Moffat z univerzity v Torontu podle Reuters uvedl, že pokrok Neuralinku je skokový oproti současné úrovni neurovědy. Podle Moffata je výjimečná především velikost čipu, jeho snadná přenosnost, energetická nenáročnost a také bezdrátové kvality zařízení.
S tím souhlasí i jiný neurovědec Sergej Staviskij ze Stanfordovy univerzity. Ten uvedl, že Neuralink ukázal klíčový a působivý pokrok od července roku 2019, kdy představil starší verzi čipu.
„Že dokázali přejít z prototypu na plně implantovaný systém v hlavách několika prasat, která ukázali světu, je obdivuhodné,“ řekl Staviskij. „Myslím, že to skutečně podtrhuje, jak je důležité mít interdisciplinární tým, který se soustředí na jeden problém,“ dodal podle Reuters.
Musk zároveň v pátek uvedl, že cílem konference není získat potenciální sponzory, ale spíše rekrutovat nové experty, kteří by mohli mít zájem se na vývoji podílet. Jak upozorňuje agentura Reuters, Musk už v minulosti dokázal poskládat několik týmů různých odborníků, čímž mimořádně urychlil výzkum na poli inovací raket, vysokorychlostního transportního systému hyperloop nebo technologií spojených s elektrickými automobily.
Neuralink zatím obdržel od investorů 158 milionů dolarů (necelých 3,5 miliardy korun), z toho 100 milionů přímo od Elona Muska, a zaměstnává zhruba 100 lidí.
Musk zároveň dodal, že technologie čipu Neuralinku by mohla potenciálně mít i jiné funkce než jen ty spojené čistě s lékařstvím. „Mohlo by dojít k jakési symbióze mezi umělou inteligencí a mozkem, kdy by člověk svým způsobem technologicky rozšířil sebe sama, respektive funkce svého mozku,“ uvedl Musk.
Neuralink není první společností, která se o něco podobného snaží. Malá zařízení, která elektronicky stimulují nervy a mozek se lidem implantují už desítky let. Nejčastěji se pomocí nich léčí ztráta sluchu či Parkinsonova choroba.
Mezi firmy, které dělají Neuralinku konkurenci, patří například Kernel, Paradromics nebo NeuroPace, které se rovněž snaží o pokrok na poli bezdrátových implantátů. Gigant na trhu zdravotnických technologií Medtronic například produkuje mozkové implantáty, které kromě Parkinsona bojují i obecně s třesem či s epilepsií.
