Na nanoroušku spoléhá také vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. | foto: ČTK
Jak zjistily Lidové noviny, důvodem, proč státní instituce stále preferují nákupy „klasických“ zdravotnických roušek, je mezera v zákonech. Chybí totiž norma, která by definovala kvalitu roušek. Zdánlivá administrativní maličkost v praxi způsobuje, že úředníci nechtějí riskovat výběr na základě kvality a raději se rozhodují podle ceny. A v ní zpravidla vítězí levná řešení z Číny.
„Na základě podnětů od českých výrobců pracujeme na definici nové normy, která by měla tento typ osobní ochranné pomůcky definovat. Je nezbytné zajistit plnou bezpečnost a příslušnou kvalitu,“ sdělil pro Lidové noviny Karel Havlíček (ANO), ministr průmyslu a obchodu. O nedostatku ví i Zdeněk Veselý, generální ředitel České agentury pro standardizaci.
Nanoroušky se staly hitem, věří jim i Prymula. Před covidem chrání obousměrně, lákají však také podvodníky |
„To nechybí jenom nám, ale celé Evropě. Technická normalizace nikdy neumí standardizovat dopředu. Nejprve vznikne řešení, které se až následně standardizuje pro zbytek trhu,“ vysvětlil Veselý. Zároveň ale dodal, že již běží práce na předstupni pravidel k výrobě roušek.
„Nyní finalizujeme podklad k vydání technické normalizační informace, která bude obsahovat podrobné návody, jak vyrábět a zkoušet roušky,“ dodal Veselý. Měla by být hotova do konce září. Právě to už by zadavatelům veřejných zakázek mělo umožnit vypsat tendry i pro výrobce nanoroušek.
Problémy vnímají především zástupci „nanobyznysu“. „Úřady nemají definici materiálu s vysokým záchytem. Soutěží se proto na cenu. Vůbec ale nerozliší kvalitu. Rouška s nanomembránou je přitom schopna zachytávat až 99 procent částic,“ potvrdil Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu.
Za pravdu mu nepřímo dává i šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. „V soutěžích se držíme podmínek a norem stanovených ministerstvem průmyslu a obchodu a také limitními cenami. To je prostě fakt. Co se týká nanoproduktů, měla by pro ně logicky být vytvořena samostatná kategorie podle vlastní normy. To by umožnilo i férové posuzování ceny tohoto výrobku na trhu,“ napsal Švagr.
Největší státní nákupy nanoroušek proto probíhaly jen v době nouzového stavu. Tehdy především ministerstvo vnitra pořizovalo ochranné pomůcky mimo režim zákona o veřejných zakázkách. Resort uzavřel například smlouvu na dodávku 800 tisíc kusů nanoroušek od českého výrobce – firmy Spur – za 36 milionů korun. Dnes český průmysl dokáže vyprodukovat jednotky milionů ochranných pomůcek z nanomateriálů za měsíc.
„Došlo k neuvěřitelné mobilizaci výroby. Jednak v primární výrobě suroviny, kterou je nanomembrána. A dále pak i ve výrobě ochranných pomůcek. Po půl roce se nacházíme v situaci, kdy je Česká republika soběstačná,“ zdůraznil Kůs z Asociace nanotechnologického průmyslu.
Vzorek slin na covid test by si lidé mohli odebírat i sami doma, přesnost metody se aktuálně porovnává |
Přesto se od dubna v masivnějším měřítku nanoroušky nenakupují. Na řešení situace se výrazně podílí CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu, pod něž spadá i Česká agentura pro standardizaci. Vicepremiér Havlíček ale upozornil, že do přípravy nové normy je nutné zapojit řadu dalších institucí. A to včetně Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Textilní zkušební ústav i akademická pracoviště jako například Univerzitu Tomáše Bati a Akademii věd.
„Máme ambici, aby se tato nová norma stala také normou evropskou, což by dále napomohlo uplatnění produktů českých firem v Evropě,“ dodal Havlíček.
Tlak na přijetí speciální normy hnal především rychlý vývoj pandemie v jejím počátku a fakt, že stávající „roušková“ pravidla jsou určena spíše do prašného průmyslu než do zdravotnictví. Neexistuje také metoda, která by oddělila kvalitní nanoroušky od běžných ústenek.
„Prvotní potřebou pro vznik nové normy byly technické parametry pro virovou ochranu, kterou dnes nejspíš dokážou splnit skutečně zejména nanoroušky. Nevylučujeme ale, že v blízké budoucnosti budou existovat i jiné technologie. Za sebe jsme udělali to, že jsme posadili k jednomu stolu odborníky a řekli jim, co bychom očekávali,“ řekl Jakub Hájek, specialista na nanotechnologie a pokročilé materiály v CzechInvestu, který poslední měsíce mapuje výrobce strategických ochranných pomůcek v Česku. Nyní se podle jeho slov pracuje na vypracování metodiky, jak změřit záchyt viru v roušce.
Havlíčkův resort šel ale dál. Na pondělní vládě prosadil vznik Rady pro podporu strategických technologií a produktů. Ta by měla řešit nejen certifikace, ale i investice do výzkumu a vývoje klíčových výrobků v Česku. Sníží se tím závislost na dodavatelích z ciziny, což se ukázalo během koronakrize jako problém. Respirační pandemii jsme sice pokryli, mohou však přijít i jiná rizika, na která je potřeba se připravit.
