Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Toman byl proti |
Jen málo témat se v dnešní době těší větší pozornosti než změna klimatu. Jak vyplynulo z nedávného průzkumu, o tuto problematiku se zajímá každý druhý Čech (53 procent).
Podle 86 procent respondentů, kteří se zúčastnili průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedeného začátkem srpna, dochází v posledních sto letech na Zemi ke klimatickým změnám.
Průzkum uvádí, že zájem o téma projevuje 53 procent lidí, z toho sedm procent velmi. Na 89 procent lidí míní, že ke změně přispívá lidská činnost, 64 procent je o tom zcela přesvědčeno.
Na 54 procent dotázaných uvedlo, že dopad změny klimatu bude špatný, 30 procent soudí, že to bude půl napůl. O pozitivním vlivu je přesvědčeno jen pět procent lidí.
Změna klimatu je téma, které stále častěji rezonuje i v českých firmách. Podle průzkumu mezi finančními řediteli, který provedla společnost Deloitte letos v červnu, si řada firem změnu klimatu nejen uvědomuje, ale také aktivně podniká kroky eliminující negativní vliv podnikání na životní prostředí.
Hraboši jsou opět přemnožení, letos se přesunuli z Moravy do Čech, říkají zemědělci a žádají znovu jed Stutox |
„Více než polovina českých firem oslovených v letošním šetření uvádí, že se snaží zvýšit efektivitu využití energií,“ uvedl Marek Kouřil, partner v oddělení poradenských služeb Deloitte.
Těžit bude většina odvětví
Jiná, čerstvě publikovaná analýza společnosti Deloitte naznačuje, že bychom z této změny měli v Česku těžit. „Vztáhneme-li efekt klimatických změn pouze na hospodářství, bude mít zvýšení průměrné roční teploty na českou ekonomiku převážně pozitivní dopad,“ uvádí autoři analýzy Ekonomie změny klimatu.
Vývoj průměrné teploty ve světě a v Česku od roku 1900 do současnosti.
,,Jedním z klíčových zjištění je, že z ekonomického pohledu je optimální teplota 15,1 °C. Země s chladnějším podnebím se mohou těšit, že postupné oteplování sníží náklady spojené se zimním ročním obdobím a zlepší výsledky v zemědělství, případně dalších odvětvích.“
Mezinárodní panel pro změnu klimatu (ICCP; organizace založená při OSN v roce 1988, pozn. red.) již dříve vypracoval čtyři nejčastěji uvažované scénáře vývoje klimatických podmínek.
Těmto jednotlivým tzv. reprezentativním scénářům RCP (representative concentration pathways) odpovídají reprezentativní vývoje emisí a atmosférických koncentrací pro skleníkové plyny, aerosoly, chemicky aktivní plyny a také pokrytí a využití území.
Svět bude lepší
Na celosvětové úrovni by ekonomické dopady ve všech scénářích měly být v průměru také pozitivní. Hospodářské dopady se ale při detailnějším pohledu na různé regiony podle podnebných pásů výrazně liší.
Podle analýzy Deloitte budou mít nejvíce potíží africké a arabské země. Zejména Mali, Mauritánie, Niger, Katar, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Burkina Faso, Súdán, Bahrajn a Čad.
„Z rostoucích teplot by měly naopak nejvíce těžit Rusko, Kanada, Mongolsko, Finsko, Kyrgyzstán, Norsko, Tádžikistán, Švédsko, Island a Severní Korea,“ upřesňuje spoluautor studie a ekonom Deloitte Václav Franče.
Banner peak.cz.
