Podle dalších zdrojů mělo jít o ČSOB, Českou spořitelnu a PPF Banku. Pochybné transakce se měly odehrávat v letech 2000 až 2017.
Česká stopa?
Kolik je na domněnkách, které v neděli zveřejnila BBC News, pravdy, kvůli zákonné mlčenlivosti českých orgánů zaměřených na boj proti praní špinavých peněz není možné zjistit. Ze stejných důvodů mlčí i samotné banky.
„Dnes už přes české banky špinavé peníze neprotečou. Zahraniční matky si pochopitelně dávají záležet, aby díky potenciální nepozornosti svých východoevropských dcer neztratily schopnost spolupracovat s americkými bankami,“ uvedl k tomu pro LN bankéř, který si nepřál být jmenován.
Uniklé dokumenty ukazují na podezřelé transakce v bankách včetně českých. Mělo jít i o praní peněz |
Z tajných dokumentů podle BBC News padá podezření na HBSC (jejíž akcie se včera v návaznosti na skandál rekordně propadly), JP Morgan, Deutsche Bank, Barclays a další obry. A také na české banky. Server Investigace.cz, který měl k dokumentům přístup v rámci Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), podle ČTK dodal, že inkriminované peníze měly přijímat či vyplácet ČSOB, Česká spořitelna a PPF Banka.
Peníze měly směřovat zejména do jiných evropských zemí, ale také třeba do Austrálie, Singapuru, Číny, Kazachstánu či na Blízký východ. Transakce českých bank nahlásily do Washingtonu jako podezřelé čtyři americké banky, s nimiž byly české peněžní ústavy v obchodním spojení.
„Důkaz, že systém funguje“
Spořitelna a ČSOB to vylučují. „Úzce spolupracujeme s Finančním analytickým úřadem (FAÚ) i dalšími orgány a při podezření, že dochází k finančním transakcím, které mohou mít charakter takzvaného praní špinavých peněz, máme zákonnou povinnost tyto orgány neprodleně informovat a poskytnout jim plnou součinnost, což jsme v minulosti několikrát učinili. Fakt, že informace o podezřelých transakcích, s nimiž přišlo novinářské konsorcium, vycházejí výhradně z dokumentů FinCEN, jsou důkazem toho, že systém mezinárodního dohledu nad podezřelými transakcemi, jehož se účastní i české banky, funguje,“ konstatoval mluvčí spořitelny Filip Hrubý.
Také mluvčí ČSOB Michaela Průchová uvedla, že banka neustále vylepšuje svoje přístupy k zabraňování pochybných transakcí a že na zavádění nových evropských předpisů a procesů v posledních letech vynaložila značné úsilí i prostředky.
Nastavení a spolehlivost monitorovacích systémů bank kontroluje Česká národní banka (ČNB). „V rámci výkonu dohledu v oblasti boje proti praní špinavých peněz ČNB kontroluje systémy zavedené dohlíženými institucemi a posuzuje, zda odpovídají zákonným požadavkům. A zda odpovídajícím způsobem předchází riziku zneužití instituce k praní peněz – například právě k umožnění převodů ilegálních prostředků, byť i nevědomě,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Ředitel FAÚ Libor Kazda LN řekl, že z důvodu zákonné mlčenlivosti nemůže na dotaz, zda jeho úřad dostal nějaká hlášení o podezřelých transakcích českých bank a zda nějaké transakce byly analyzovány, odpovědět.
Největší podíl na pochybných transakcích údajně měla Deutsche Bank. Podle serveru Morgenpost je spojována s celkem 982 podezřelými převody peněz. Na banku přitom padl stín už před několika lety. Její moskevská pobočka měla vyprat špinavé peníze z Ruska v objemu zhruba deseti miliard dolarů pomocí obchodu s akciemi.
