Oddělení klinické mikrobiologie na Bulovce, testy na Covid-19. | foto: Dan Materna, MAFRA
„Naše tržby se snížily a majitel už nás začíná připravovat na to, že budou výrazně nižší čtvrtletní odměny a patrně žádné vánoční prémie. A asi ani tradiční vánoční večírek,“ vyjmenovává škrty manažer jedné z poboček středně velké obchodní firmy z Vysočiny.
Benefity jako třináctý plat, odměny nebo příspěvek na sportovní či kulturní aktivity ruší podle informací LN řada dalších firem.
„Loni poskytovalo 95 procent zaměstnavatelů průměrně pět různých benefitů na pracovníka. Zvláště v IT, ve farmacii a v autoprůmyslu. Nyní dochází k jejich seškrtávání,“ potvrzuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Od března do května podle něj „zkrouhla“ přilepšení k platu asi čtvrtina firem a další škrty přibývaly v následujících měsících.
Na základní mzdy zaměstnavatelé zatím nesahají. Tento nástroj, jak potvrzuje manažer personální agentury Manpower Group Jiří Halbrštát, se příliš nevyužívá. „Stává se ale, že se firma domluví s lidmi na snížení úvazku. Hodinová mzda zůstane, ale měsíční výdělek klesne,“ vysvětluje.
Jinou variantou je podle Halbrštáta výměna zkušeného a drahého zaměstnance za absolventa. „Ten sice udělá za poloviční plat půlku práce a šéf se mu musí několik měsíců intenzivně věnovat. Časem ale může udělat za poloviční mzdu skoro tolik, co ten zkušený,“ říká.
Prymula v pátek oznámí ‚tvrdá opatření‘ proti covidu. Dotknou se volnočasových aktivit, nikoli ekonomiky |
Osekávání benefitů i změny úvazků se už propisují do statistik. Ve druhém čtvrtletí se průměrná mzda meziročně zvýšila o pouhou polovinu procenta, zatímco loni to bylo o 6,4 procenta. A zaměstnancům hotelů či restaurací výdělky klesly skoro o 12 procent, po odečtení inflace dokonce o 15 procent.
ČSÚ má zatím data jen za druhé čtvrtletí. „Ve třetím čtvrtletí 2020 nominální mzdy stagnovaly, ale vzhledem k inflaci to znamená jejich reálný pokles. Kvůli dalšímu propadu ekonomiky, růstu nezaměstnanosti a přetrvávající nejistotě firem nejsou důvody pro to, aby začaly opět růst. Velkou roli také hraje, že desítky tisíc lidí jsou stále na takzvaných překážkách ze strany zaměstnavatele a nepobírají celou mzdu nebo jdou po dohodě se zaměstnavatelem na neschopenku, kterou je snadné získat. Čili nepracují, ale preferují pobírat nějaký čas nemocenskou před nejistotou při hledání nové práce,“ říká Halbrštát z Manpower Group. Tyto faktory se promítají do výsledného průměru. Stejně jako osekání benefitů.
Snížení se dotklo 36 procent zaměstnanců a benefity byly sníženy o 30 procent, shrnuje Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton, výsledky nedávných průzkumů mezi 2200 respondenty z řad zaměstnanců a mezi 172 firmami. „Ve chvíli, kdy nemáte pro koho vyrábět, nejsou zakázky, musíte šetřit,“ vysvětluje.
Hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková upozorňuje, že ke krácení benefitů nejvíce sahají malé firmy. „Na rozdíl od velkých nemají kde ušetřit. Velké třeba dojednají snížení ceny svých dodávek, což je opět rána pro ty malé. Benefity jsou to jediné, na co mohou malé firmy sáhnout,“ dodává.
Češi nezvedají telefon hygieně, pracovníci se nedovolají skoro ve čtyřech z deseti případů. Ztěžuje to trasování |
Velké firmy, jak LN potvrdily například obchodní řetězec Mall Group, Sodexo či personální agentura Manpower Group, se snaží najít úspory jinde. „Spíše hledáme možnosti zefektivnění práce. Platy i benefity u nás zůstávají stejné jako před koronou. Na to ostatně dohlížejí odbory. Naopak nabízíme nové benefity jako možnost pracovat z domova, pokud to dovolí charakter práce. A zaměstnanci v dělnických profesích mohou, pokud mají zájem, a aniž by to bylo dopředu schvalováno vedením, nastupovat na přesčasy,“ říká jeden z manažerů velkého podniku dodávajícího díly automobilkám, který si nepřál být jmenován.
Dodává, že trochu jiné to pravděpodobně bude s bonusy pro management. Ty mohou být ovlivněny situací na trhu práce, protože firmě chybějí agenturní pracovníci do dělnických pozic.
Ministerstvo financí v září v návaznosti na svou predikci makroekonomického vývoje pro příští rok odhadlo, že letos i v příštím roce půjdou mzdy reálně dolů. Letos o 1,6 a v příštím roce o 0,9 procenta. V absolutních částkách by letos měla mzda stoupnout na 34 682 korun a příští rok 35 006 korun.
Za úterý přibylo rekordních 4457 případů covidu. Česko už je v přepočtu na obyvatele nejhorší v EU |
„V minulé krizi, která začala na konci 2008, růst mezd dlouho kopíroval inflaci, ale v letech 2012 a 2013 byl hluboko pod ní. Přirovnávat aktuální situaci k minulé krizi je sice velmi nepřesné, ale je potřeba si uvědomit, že ekonomická krize se začala projevovat již na konci minulého roku, dávno před epidemií. Epidemie výrazně urychlila průběh ekonomické krize, ale dá se očekávat, že reálné mzdy v ekonomice budou stagnovat ještě dva až tři roky,“ odhaduje Halbrštát.
Šéf největší odborové centrály ČMKOS Josef Středula nedávno v rozhovoru pro LN řekl, že odbory budou při mzdových vyjednáváních, která se rozjíždějí na podzim, požadovat růst platů nad inflaci. Tu ČMKOS čeká na úrovni tří procent.
