Havlíček si stojí za trasou dálnice D3 přes Posázaví, alternativní řešení by podle něj způsobilo problémy na D1 |
Covid 19 obchází světem a Česko se po letním selhání v obezřetnosti proti pandemii dostalo ve druhé vlně na přední příčky nejvíc zasažených zemí. Opatření, která tvrdě zasáhla některé obory byznysu, se vláda snaží cíleně kompenzovat pumpováním miliard nejpostiženějším podnikatelům a firmám.
Podle vicepremiéra a šéfa resortů průmyslu a dopravy Karla Havlíčka to česká ekonomika ustojí. Pokud se ale všichni zodpovědně postavíme k dodržování hygienických nařízení a nedojde na nejhorší scénář – masivní přiškrcení celé ekonomiky.
Havlíček v takovém případě a také díky dobré předcovidové kondici hospodářství předpokládá, že na konci letoška na tom Česko nebude z hlediska podílu dluhu na celkovém HDP hůř než v letech před nástupem první vlády Andreje Babiše.
„Ta vláda přebírala republiku se zadlužením víc než 40 procent a končilo se v tomto roce na úrovni 29 procent. To nám dalo možnost se nadechnout a dát na podporu podnikatelů a ekonomiky 200 miliard korun. A další desítky miliard se ještě budou uvolňovat…...Naše zadluženost na konci roku nebude s 99 procentní pravděpodobností vyšší než byla v letech 2013 a 2014. Tedy zadluženost bude pod 40 procent HDP,“ uvedl Havlíček minulý pátek při hodinové on line diskusi nad dotazy čtenářů MFDnes, pořádané v cyklu Mafra Events.
Pokud pandemie nakonec nepostihne celou ekonomiku, nepochybně se nyní tvrdě dotkne nejen oboru služeb, pohostinství, hotelů, cestovního ruchu a podobně, ale i mnoha navazujících odvětví.
A podstatné bude nejen to, kdy virus začne slábnout, ale i jak rychle se Česko bude vyrovnávat s důsledky restrikcí. Jak dlouho bude tato část ekonomiky utlumená.
Vláda podle Havlíčka však věří a doufá, že od začátku listopadu nastane opět postupné uvolňování. Jenže tomu nikdo z postiženého byznysu moc nevěří. Všichni se spíš připravují, že pandemie neklesne natolik, aby bylo možné už počátkem listopadu opět otevřít restaurace, fitness centra, bazény a pustit žáky do škol.
Klíčová je rychlost
Faktem je, že vláda si tentokrát s přijetím pomocných opatření postižených oborů – na rozdíl od jara – pospíšila. Což kvitují i podnikatelské svazy, se kterými ministři konkrétní detaily projednávali.
„Hlavní je, že se vláda poučila z první vlny pandemie, která ukázala, že je klíčové reagovat rychle,“ komentoval minulý týden představený první balík kompenzací viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Pravdou ale také je, že část postižených profesí, jako jsou třeba filmaři a další obory spojené s audiovizuálním uměním nebo hoteliéři, stále zůstává stranou. „Chápu, není to vždy spravedlivé. Uvědomuji si to. Bohužel, covid není spravedlivý,“ komentuje to Havlíček.
Stát nyní třeba u kompenzace mezd v rámci do konce roku prodlouženého programu Antivirus A (v případě lidí bez práce v provozovnách, uzavřených z moci úřední) hradí kompletně celé mzdové náklady zaměstnavatele, tedy včetně povinných odvodů státu.
Což se týká zejména hospod, kterým stát kromě toho pošle celé náklady nájemného za období 1,5 měsíce (50 procent za 3 měsíce třetího čtvrtletí). Jedna věc je ale rychlost, s jakou vláda programy schválí, a druhá, pro byznys v této době stejně zásadní, je rychlost, s jakou stát peníze žadatelům pošle.
Zdroje tu jsou
Podle Havlíčka bude možné „inkasovat zdroje“ v hodně krátkém čase. Úřednický aparát tedy čeká v nejbližších dnech další zatěžkávací zkouška. Podnikatelé jsou po první vlně totálně bez prostředků na cokoliv, zejména na provoz. O přežití rozhodují spíš dny než týdny.
Jen třeba podnikatelů v gastronomii je po Česku na 40 tisíc, k tomu tisíce provozovatelů fitness, sportovišť, bazénů, herců, pekařů, stovky pivovarů, řezníků nebo i zájezdových dopravců, kteří také už počínaje první vlnou covidu přišli o veškeré zakázky.
„Souhlasím s tím, že nyní pomáháme asi i některým firmám, které by možná skončily tak jako tak. Ale já nechci být v této době arbitrem toho, kdo je dobrý a kdo špatný. To nechme na dobu příští. Na dobu volného trhu, ať si to pak firmy rozdají mezi sebou,“ říká vicepremier Havlíček.
Nejen pivo a Karlův most
Partnerem čtenářské diskuse s Havlíčkem byla společnost ČEZ a došlo tedy i na téma jak covid ovlivní budoucí směřování země – z pohledu průmyslu, energetiky nebo technologií. Včetně přechodu z uhlí na nové zdroje. Havlíček připomíná, že nás čeká například transformace celého teplárenství, které je dnes ze 60 procent stále na zpracování uhlí navázané.
„A to musíme změnit. Rozšiřujeme jádro, přecházíme na obnovitelné zdroje. Nikdy v historii tady nebyla větší výzva v oblasti energetiky než je tu dnes. Ale je to také o podpoře malých a středních podniků, podpoře startupů, umělé inteligenci, podpoře polytechnického vzdělávání. Musíme zkrátka ukázat, že nejsme jen zemí piva a Karlova mostu.“
